Po čase dávám sem na stránky "hrstku" osobních informací, protože potkávám poměrně dost lidí, které zajímá, kdeže to přesně pracuji, cože to dělám a proč už tolik nefotím a netočím akce z našeho rodného Ostrožska a sousedního Horňácka. Ještě víc lidí se mě přitom ptá na věc, kterou osobně nepovažuji nijak za zásadní - tedy, jak že je to s mým bydlením a kdeže se to budu stěhovat. 

Tedy, pokud jde o mou práci, vrátil jsem se definitivně do MF DNES, kde jsem pracoval v letech 1994 až 2007. Psaní a focení v MF DNES mi dává svobodu, na nikom nejsem závislý, nikdo mi nemůže přikazovat, jak co mám napsat a jakou "jeho" pravdu mám hlásat, pokud něco napíšu nepřesně, je to jen a jen má chyba a neschopnost. Mojí každodenní prací je mapování toho nejdůležitějšího, co se děje na Uherskohradišťsku a Brodsku, tedy od Buchlova po Bojkovice. O tom téměř každý den do MF DNES píši, po tomto "rajónu" každý den jezdím a denně mluvím s řadou lidí. Výsledek mé práce je především v novinách, ve zlínské regionální příloze, občas také na stránkách iDNES.cz, no a samozřejmě čas od času také tady na webu. 

Z toho důvodu už nemám zdaleka tolik času na Ostrožsko a Horňácko, mnohokrát mě mrzí, že nemůžu být tam či jinde,ale na druhé straně jsem rád, že lidem můžu nyní zprostředkovat ještě větší kus našeho Slovácka a můžu se setkávat s mnoha dalšími zajímavými lidmi našeho rodného kraje. Vím, že jsou lidé, kteří se na mě zlobí a mají pocit, že jsem se k nim otočil zády, ale opravdu tomu tak není. 

Pokud jde o bydlení, je pravda, že odcházím z Ostrožské Lhoty a stěhuji se do sousedního Hluku. Náš lhotský domeček mám velmi rád a moc se mně bude po něm stýskat, ale naše dvě prima holky potřebuji větší bydlení, které v budoucnosti budou potřebovat stále víc. Stále se ale budu cítit půlí srdce Lhoťanem a přestěhováním se pro mě v tomto nic nemění - díky cyklostezce a mnoha vztahům lidí z obou míst považuji už dnes Lhotu a Hluk za jedno společné místo. 

Odchod do Hluku je možná jakýmsi logickým završením mé životní cesty. Tam žili mnozí mí předci, tam jsem se narodil, tam jsem chodil do školky, tam jsem se vždycky rád vracel. Do dvaceti jsem žil v Ostrožské Lhotě, poté jsem se věnoval novinařině sedm let v Brně a deset let v Praze a teď končím jako místní zpravodaj opět v Hluku. Myslím, že to je tečka za mým putováním, byť často myslím na Prahu a na to, že bych se v ní rád opět novinařině věnoval, tady už není má práce potřebná. Člověk ale není osamocená bytost a musí vnímat také to, co chtějí lidé kolem něj.

Přes některé nesnáze jsem většinou rád, že jsem se před necelými čtyřmi lety rozhodl opustit Prahu i velký svět novinařiny a věnovat se svému rodnému kraji. Myslím, že to tak mělo být, člověk by se měl vracet do míst, kde se narodil, a svou práci by měl těmto místům také věnovat. Velmi mě mrzí, že stále se mě mnoho lidí ptá, proč jsem se vracel, doufal jsem, že pohled na to, co jsem za poslední roky udělal pro tento kousek Slovácka dává jasnou odpověď. Něco se podařilo, něco ne, ale takový je už život. Rád bych ale začal žít i svůj osobní život, protože mám pocit, že můj dosavadní život se skládal téměř výhradně z práce - byť práce, která mě často dělá šťastným.

Co bude dál, nikdo nevíme, naše životy jen málo závisí na nás samotných, a naše snažení, úmysly, dobré skutky i chyby budou posuzovány, aniž bychom k tomu mohli sami něco říci. Do té doby nezbývá nic jiného, než usilovat to, co jsem vždycky považoval za nejdůležitější - dát svému životu a práci smysl, nebýt pro své okolí zbytečný a neustále pracovat na vlastním polepšování ...

RB 

Ps. Pokud jde, prosím, o psaní do MF DNES, jestliže máte pocit, že bych měl o něčem či o někom napsat do novin a na internet, kdykoliv mě kontaktujte na mailu radek.bartonicek@mfdnes.cz či telefonu 602 433 970. Děkuji Vám a přeji Vám jen to dobré ...