Dnes po poledni jsem se byl podívat v Hluku na památkových domcích, před kterými vystoupil domácí folklorní soubor Dolňácko. Celé vystoupení jsem natočil, pokud chcete, mrkněte se, jen se omlouvám za horší zvuk, bohužel hodně foukal vítr. Za vystoupení Dolňácka jsem byl rád, zdá se, že tento soubor, který zažil "znovuvzkříšení" po posledních Dolňáckých slavnostech, si dokázal vykřesat naději na delší život.   

Vystoupení Dolňácka je prosím TADY... 

Snažím se vymyslet k tomuto příspěvku ještě další slova, ale nějak mi to nejde. Snad bych jen napsal triviální větu, že Velikonoce, stejně jako jiné svátky (ale vlastně nejen svátky) jsou na Slovácku bohaté na množství akcí, projevuje se tady velká aktivita řady lidí. Svátky, ale právě nejen svátky, lze tady proto prožít opravdu naplno. I teď, když píšu večer tyto řádky, byste mohli navštívit skoro v každé druhé vesnici nějakou večerní velikonoční zábavu nebo během dne třeba košty - a samozřejmě ráno mše svaté, u nás v Ostrožské Lhotě dnes například "obohacenou" o křest malé slečny jménem Dorotka.  

V lečem je Slovácko ještě pořád jiný svět, otázka je, co to s námi tady dělá dobrého či špatného. Přemýšlím nad tím nejčastěji, když se pohybuji mezi Prahou a Slováckem, dřív to bylo každých čtrnáct dní, poslední dobou jsem v Praze výjimečně, jako třeba teď před svátky.

Byl jsem se podívat ve studentském divadle Disk na Markétě Lazarové, zašel jsem na výstavu moderního českého umění v Týnské ulici, viděl velmi zajímavý nový dokument Cinematerapie, poslechl jsem si na Febiofestu dvě kapely (jedna hrála africkou muziku, druhá byla přímo z Kuby), ze všeho jsem byl nadšený, ale zároveň stále myslel na to, jak by toto všechno přijímal někdo, kdo vyrostl a srostl se Slováckem.

Chtěl bych o tom něco napsat, ale nejde mi to. Mezitím jsem si včera i dnes poslechl po návratu z Prahy naživo v terénu klasicky několik cimbálovek a říkal jsem si, že trošku více odlišné muziky i jiné kultury by nám tady občas neuškodilo. Nenapsal bych natvrdo, že jsme tady v ulitě, byť občas při rozhovoru s některými lidmi takový pocit mám. Více otevřenosti, vnímavosti, tolerance i přehledu o světě kolem nás by jim neuškodilo. 

Ale je to jen můj pocit, ze kterého nedokážu v těchto chvílích nic pořádného napsat. Snad jen to, že je pro každého člověka nesmírně důležité vědět a cítit, kde a v jaké kultuře jsou jeho kořeny - pokud je má silné, může přijímat jakoukoliv jinakost (tedy odlišnost v kultuře a všem ostatním) a přitom se cítit pevný ve svých vlastních domácích "botách". Tak se mi zdá, že jsem v nich odešel v tomto příspěvku od videa s Dolňáckem nějak moc daleko :) Rozhodně jsem ale rád, že se v nich můžu procházet doma právě tady na Slovácku, dnes ráno i odpoledne jsem se o tom opět přesvědčil... 

RB