Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Jsem zpět na Horňácku: Podívejte se na skvělou akci pro děti ve Velké, fotbalový turnaj ve Velké i na Javornické zpívání + jedno moje poděkování a jedna zpráva o svatbě

S blížícím se koncem v MF DNES a navazující přípravou nového čísla časopisu Ostrožska a Horňácka s názvem Krajem svatého Antonínka, se stále víc začínám opět "stahovat" právě do této části Slovácka. Důkazem toho jsou i tyto víkendové videoukázky, které jsem natočil ve Velké nad Veličkou a v Javorníku. Rád bych ale hned na začátku dodal, že texty, fotky i videa na internetu omezím, protože bych rád, abyste si právě koupili na začátku září samotný časopis - věřím, že slova na papíře můžou přinést větší čtenářský zážitek než internet.

Pokud bych vybíral co důležitého se tento víkend dělo na Horňácku, určitě bych na první místo "postavil" čtyřdenní výtvarné dílny, které pro děti z Horňácka připravila pod hlavičkou Občanského sdružení Futra Pavla Vachunová společně se svými pomocníky. Je skvělé, že se našla skupinka nadšenců, kteří pro téměř třicítku dětí takové setkání připravili, pro děti jistě mělo velký smysl a může jim dát hodně i do dalšího života. Našel jsem je v nádherném prostředí domečku č. 166, které je známé pod názvem Fňukalovo. Stará chalupa s tichou zahradou a blízkým splavem vytváří skutečné pohádkové prostředí, a já už dlouho doufám, že se snad podaří toto místo zachránit a vdechnout mu život na více dnů v roce.

Podrobnější informace k setkání najdete v časopise, určitě se ale zajděte podívat za začátku Horňáckých slavností - v pátek 20. července - na Válcový mlýn Antonína Nováka, kde v 17. hodin zahájí Horňácká cimbálová muzika Romana Sokola s dívčím sborečkem Veličánku výstavu Horňácké múzu, na které můžete vidět mimo jiné právě práce vzpomínaných dětí. Po této vernisáži navíc následuje představení loutkového divadla opět v podání dětí.

Tady se můžete podívat na dvě videoukázky, které se týkají právě výtvarné a loutkové dílny. Na první ukázce mluví Pavla Vachunová o výtvarné dílně, na druhé Martina Šalomounová o loutkách. Povídal jsem si s nimi dlouho i mimo kameru a pochopil jsem, že lidé ze sdružení Futra, kteří se VELMI snaží Horňácku pomáhat, to nemají nijak jednoduché - moc jim přeji, aby pomoc a pochopení, s kterým se na Horňácku setkávají, bylo stále větší a větší...  

 

... a tady jsem si povídal i s některými dětmi, které se výtvarných dílen účastnily ...

Po předcházející dobré zprávě přidávám druhou dobrou zprávu z Velké nad Veličkou. Týká se fotbalu, ovšem fotbalu v trošku jiné podobě - šlo totiž o pouliční turnaj, který se podařilo obnovit po několika letech. I když se do něj nakonec zapojilo méně Veličanů než se předpokládalo, i tak bylo na hřišti a kolem něj docela živo a panovala výborná atmosféra.

Pravým vyvrcholením bylo dramatické finále, které rozhodly až penalty. Z vítězství se tak hóóódně radovali hráči týmu Benzinol Cosmos Závodí, kteří po skončení přebírali pohár, slivovici i klobásky od generálního ředitele Kordárny Martina Prachaře.

Odjížděl jsem tak z Velké s pocitem, že přece jen v tomto poněkud "záhadném" takřka městečku lidé nesedí jen doma, ale dokáží se bavit třeba sportem :) Pouliční turnaj, který má své hráče i fanoušky, je tak výborným způsobem, jak by se mohli Veličané víc a víc potkávat - snad jsem to nenapsal moc složitě :)

Nyní se můžete podívat na rozhovor, který jsem dělal se spoluorganizátorem turnaje Petrem Kohůtem (druhým organizátorem byl Martin Prachař) a jeho otcem (rovněž Petrem), s nimž jsem se bavil hlavně o tom, jak že na tom dnes fotbal ve Velké je. 

Tady ještě přidám několik fotek, rád bych vás ale odkázal na fotoreportáž v časopise Krajem svatého Antonínka.

Poslední zastavení patří Javorníku, kde se ujala příjemná tradice Javornického zpívání. Šlo už o 9. ročník, a i když jsem na něj přijel později, protože se protáhlo finále velického fotbalu, měl jsem pocit, že o budoucnost takového setkávání v Javorníku nemusíme mít obavy. Krásné prostředí fotbalového stadionu bylo i letos výbornou kulisou, čehož důkazem je i to, že málokomu se chtělo domů - jak uvidíte i z videoukázek, na jednom místě vyhrávali muzikanti s húslama, na druhém s harmonikou a heligonkou. Určitě se k tomuto setkání vrátím ještě jednou tady na webu a zcela jistě také v časopisu Krajem svatého Antonínka.    

Tady jsou tedy videoukázky, na první určitě poznáváte paní Kománkovou, která si i s chutí zazpívala. Povídal jsem si s ní a můžu vám prozradit, že ji uvidíte také v jednom pořadu na Horňáckých slavnostech. Na dalších dvou ukázkách uvidíte a uslyšíte Hudeckou muziku Javorničané, jednotlivé muzikanty a zpěváky ani nemusím představovat. A nakonec uvidíte konec celého oficiálního programu se společným zpíváním. Několik ukázek ještě mám, ale ty dám na web, prosím, spíš někdy v týdnu - rád bych vám ukázal vystoupení domácích Javorničanů, otce a syna Kružicových i sourozenců Sítků.... 

 

Nevím nevím, jestli jste to někdo dočetli až sem, pokud ano, měl bych dodat ještě jednu novinku z Horňácka, která není určitě nedůležitá :) Oženil sa nám primáš Petr Mička! Svíca byla veliká, sešlo se prý na ní  skoro celé Horňácko, společné ANO mělo být proneseno včera, oficiální potvrzení o tom ovšem nemám :) Nevěděl jsem ani o svíci ani o svatbě, nemám ani žádné fotky, ani žádná videa, novomanžeům přeju všecko dobré, muzikantský život néjni jednoduchý, tož snád sympatická novomanželka všecko s tým naším primášem ve zdraví a společném objetí přečká :) No, a pokáď máte nejaků zprávičku ze svatby budu za ňu vděčný, šak nemosí novinky ze společnosti vynášat onom Partyšová nebo tá Mahulena Bočanová :)

Přidávám i jedno video Petrovéj muziky, kdyby někdo nevěděl, kdože to ztratil svobodu svoboděnku :) Video jsem točil před rokem nebo spíš dvěma v Brně ... Kluci hrají písničku, kterou můžete najít na jejich skvělém CD Z koreňů strom...

... tak, a tady je jedna fotka ze svíce, přišla mi v pondělí odpoledne od Tomáše Rybnikáře. Petrovi Mičkovi a jeho ženě hraje "majstr" Martin Hrbáč. Tož, kdybyste měli další fotky, které by bylo možné zveřejnit, budu rád, jednu bychom mohli dát do časopisu Krajem svatého Antonínka.

Chtěl jsem skončit trošku vážněji, ale teď si nejsem jistý, jestli se do nějaké vážnější "tóniny" pouštět ... Velmi stručně napsáno, přiznám se vám, že jsem hodně dlouho přemýšlel nad tím, jestli se mám vracet k časopisu i k mapování Horňácka. Věnuji se Horňácku přece jen nějaký rok, ale zdá se mi, že jsem ve své snaze neúspěšný, nejsem prostě z Horňácka, nežiji tam a je mně jasné, že holt budu vždycky "cizincem". I proto jsem ale vždy "sázel" především na místní lidi, oni musí dělat internetové stránky, oni musí o tomto velmi zajímavém regionu psát, oni musí bojovat například za existenci Horňáckého muzea, které by pečovalo o přebohatou historii tohoto kraje, oni musí mnohé nápady "prokousávat", protože právě oni mají mnohem větší šanci uspět. Vždycky jsem byl také za pomoc Horňáků vděčný, mnohokrát jsem po ví volal a volám po ní i nyní, kdkoliv my budete chtít pomoci s časopisem nebo třeba s těmito stránkami, budu vám velmi vděčný...

Sám cítím, že mé nadšení i energie pro Horňácko slábnou, cítím, že jsem měl vymyslet smysluplnější projekty a lépe se Horňácku věnovat, bere mi síly například i to, že jsem začal ztrácet orientaci, protože lidí, s kterými se na Horňácku potkávám, je mnoho, a mně vypadávají tváře i jména, mrzí mě, že občas se připletu k nějakým místním sporům, kterým jsem se vždy vyhýbal, protože  při své mapování Horňácka nemůžu ztrácet čas zbytečnými "zamračenými pohledy"  - stejně si je Horňáci vyřeším se svými "tvrdými palicemi" po svém... 

Tož, a to je všecko :) Vím, že bych si s lidmi na Horňácku měl ještě mnohem více povídat, bohužel focení a točení tvoří určitou bariéru, protože člověk má před očima jakýsi předmět s čočkou, který mu v mluvení brání... Jenže já si říkám, že pro nynější i budoucí Horňácko mají mnohem větší smysl obrazové i zvukové záznamy, než to, jestli Bartoníček s někým poseděl nebo popil...

Vám všem, kteří máte pro mou snahu pochopení, velmi děkuju... A teď už si pusťte video třeba z Javorníka. Bylo to nádherné sobotní zacházení sluníčka, které díky krásným horňáckým písničkám určitě dalo při svém nocování  Javorníku přednost před celým zbytkem širo širého světa - tady si prostřelo ke spánku, a vsaďte, že určitě tak neučinilo naposledy. Však se o tom přijeďte na Horňácko přesvědčit třeba zrovna na Horňácké slavnosti ... 

RB