Jan Dohnal

Nejlepšího střelce krajského přeboru láká bohatý divizní klub

Letos na podzim už má na svém kontě jedenáct gólů a společně se slušovickým Vávrou vede tabulku střelců krajského přeboru. Jmenuje se Jan Dohnal, je mu devatenáct let a obléká dres Spartaku Hluk. Fotbalové umění se neutají a pokud se jedná o šikovného útočníka, tak to už vůbec ne - těch je na trhu největší nedostatek. Sítě kolem Jana Dohnala rozhazují bohaté divizní Šardice. Jak to vypadá s jeho dalším fotbalovým působením jsme se zeptali samotného hráče.

Už s vámi někdo konkrétně mluvil o přestupu do Šardic?

Setkali jsme se panem Hastíkem (sportovní ředitel Šardic pozn. aut.). Byl tady na zápase a potom jsme se potkali ještě jednou. Říkal, že mají zájem a já se mám vyjádřit.

Jak se tedy rozhodnete?

Zatím si to nechávám projít hlavou. Určitě bych měl zájem. Nabídka je to sice velice lukrativní, ale pro mě je teď na prvním místě škola. V Šardicích jsou nejméně třetiligové, ne-li druholigové, podmínky, a to vyžaduje skoro každodenní trénink. Teď si nedovedu představit, jak bych to skloubil časově se školou.

Co studujete?

První ročník práva na univerzitě Palackého v Olomouci.

Vraťme se ještě k Šardicím. Co na ty námluvy říkal otec?

Určitě jsme se o tom doma bavili. Podporuje mě ve škole, ale i ve fotbale. V podstatě má na to stejný názor jako já. Shodli jsme se, že škola je na prvním místě, a přes to „nejede vlak".

Kdyby jste se měl rozhodnout příští týden, jak by to tedy dopadlo?

Všechno by záleželo na tom, jaké podmínky bychom si ujednali. Konkrétní nabídka ještě nepadla a všechno je ještě otevřené. Pokud by například chtěli, abych každý den trénoval, tak se není o čem bavit. Jak už jsem říkal - škola je na prvním místě.

S fotbalem jste začínal v Hluku?

Ano, začínal jsem tady asi v šesti letech. Už v žácích jsem ale začal jezdit do mládežnické akademie Synotu, kde jsem vlastně přešel přes všechny žákovské kategorie. Chodil jsem na sportovní školu v Hradišti a potom jsem šel na gymnázium, kde jsem kvůli škole musel na čas s fotbalem skončit a věnovat se studiu.

Ale potom jste se objevil ve Veselí nad Moravou?

Tam jsem šel jako mladší dorostenec a strávil jsme tam půlku sezóny. Potom už jsem přešel zpátky do Hluku.

S jedenácti góly jste nejlepší střelec soutěž. Čím to, že se vám na podzim tak daří?

Hlavně máme výborný kolektiv a sešla se tady perfektní parta a proto se také daří. Jim patří poděkování za ty moje branky. Sám bych nic nesvedl.

Který gól byl nejdůležitější?

Určitě branka do sítě Spytihněvi, to byl i náš nejpovedenější zápas. Spytihněv je na prvním místě tabulky a má velice kvalitní mužstvo. To utkání se muselo líbit.

Co byste chtěl dokázat ve fotbale? Myslíte si, že byste se jim mohl někdy i živit?

Nevím jestli bych tomu chtěl obětovat tolik času. Fotbal je zaměstnání jenom do určitého roku, je to sice také součást mého života, ale už jsem dal přednost škole. Rád bych dosáhl nějakých úspěchů v zaměstnání - po studiu.

Máte vůbec čas i něco jiného než na školu a fotbal?

Dřív jsem hrával rekreačně volejbal, čas od času zajdeme s klukama na místní kurty, a to je tak všechno.

Góly Jana Dohnala v soutěžních zápasech mužů Spartaku Hluk:

Sezóna 2005/06 - 1 branka

2006/07 - 3 branky

2007/08 - 9 branek

2008/09 - 11 branek (po polovině soutěže)

Rozhovor vznikl po posledním podzimním zápase Hluku. Janu Dohnalovi se po utkání z vítězné šatny domácích vůbec nechtělo. Nakonec vyšel mezi posledními a velice ochotně odpovídal na všechny otázky. Nutno říct, že každá jeho odpověď „měla hlavu a patu". Několikrát během našeho rozhovoru zdůraznil, že je pro něj na prvním místě škola a až potom fotbal. Za jedenáct branek, které na podzim vstřelil, okamžitě děkoval celému mužstvu. „Ne já, ale mančaft," tvrdil skromně.

K přestupu Jana Dohnala se vyjádřil i současný trenér Šardic František Ondrůšek:

„Byl jsem na jednom utkání Hluku a musím říct, že zatím jsem se o žádném přestupu s nikým nebavil. Jestli je to aktivita pana Hastíka, tak to nevím. Chtěl jsem po domácích pořadatelích zápis o utkání a bylo mně řečeno, že prý tady nemají kopírku. Z kádru Hluku jsem tak poznal jenom Zdeňka Botka."