Rozhodčí Monika Blažková: Červenou kartu jsem ještě neudělila

Uherské Hradiště – Od jara letošního roku způsobila mezi fanoušky a mladými fotbalisty na našem okrese menší pozdvižení. Po dvaceti letech rozhoduje fotbalové zápasy v regionu znovu žena. Přesněji napsáno mladá teenagerka. Jmenuje se Monika Blažková, je jí patnáct a jako hlavní arbitr píská zápasy mládeže. S praporkem na lajně ji můžete vídat i na utkání mužských soutěží.

O víkendu zvládne i čtyři fotbalové zápasy. Za svou krátkou kariéru byla nominována k více než osmi desítkám střetnutí. „Monika je velký talent, ale musí se pískání dál věnovat a pořád na sobě pracovat," říká o mladičké rozhodčí šéf arbitrů na okrese Ivan Šimon.

Moniko, jaké jsou reakce hráčů, když zjistí, že jim budete rozhodovat právě vy?

Mile překvapivé, příjemné a zatím vždy pozitivní. Fotbalisté mají úsměv na tváři a já jim vždycky popřeji, ať se jim všem daří.

Prozraďte našim čtenářům, jak se stane, že se tak mladá dívka dá na kariéru rozhodčí?


Odmalička jsem se pohybovala na hřišti jako hráč i jako fanoušek. K pískání mě přivedl a inspiroval můj bratr Patrik, který píská už čtyři roky. Jezdila jsem s ním téměř na všechny zápasy a pozorovala různé fotbalové situace. Pocházím z fotbalové rodiny, taťka i bratr stále aktivně hrají fotbal a maminka chodí pravidelně fandit a ve všem nás podporuje. Fotbal máme rádi celá rodina.

Už se vám stalo, že jste musela udělit červenou kartu?

Takovou zkušenost nemám, červenou kartu jsem ještě nikomu neukázala.

A nějaký zápas, který se vám nevyvedl a na který byste ráda co nejdříve zapomněla?

Podobné utkání za sebou naštěstí ještě nemám a přála bych si, aby ani nenastalo. Na druhou stranu si myslím, že musím zažít dobré i špatné věci, aby ze mě byla kvalitní rozhodčí. Ráda vzpomínám na první zápas. Bylo to letos na jaře utkání žáků Bílovice – Mařatice. Vše proběhlo v klidu a bez problémů.

Vy sama jste hrála nebo ještě aktivně hrajete fotbal?

Moje fotbalové začátky byly v Medlovicích, kde jsem hrála za žáky a později jsem hrála za 1.FC Slovácko dívky. Většinou jsem nastupovala v záloze nebo v útoku. Potom jsem se rozhodla věnovat jen rozhodcovství, takže nyní už aktivně nehraji.

Máte za sebou první rok v kariéře rozhodčí. Míváte ještě před zápasy trému?

Když jsem začínala pískat, tak jsem trému měla, ale postupem času jsem se ji zbavila. Nyní, když jdu na utkání, tak už žádnou nervozitu nepociťuji.

Jaké jsou vaše sportovní cíle? Kam to chcete s píšťalkou dotáhnout?

Cíle jsou samozřejmě ty nejvyšší, chci na sobě ještě hodně pracovat. Myslím, že bude důležité sbírat postupně zkušenosti, abych byla kvalitní rozhodčí. Chtěla bych být v budoucnu velkým přínosem pro fotbal.

Máte oblíbené mužstvo nebo hráče? Kdo je váš vzor jako rozhodčí?

Fandím vždy dobrému a férovému fotbalu. Můj oblíbený hráč, který se vyznačuje trpělivostí, je Steven Gerrard z FC Liverpool. Z rozhodčích je pro mě vzorem můj bratr Paťa, který mě všemu učí a vysvětluje mi různé situace, čeho si moc vážím. Z mezinárodních rozhodčích se mi pak líbí Angličan Howard Webb.

Můžete na závěr prozradit ještě něco o sobě. Odkud pocházíte a jaké jsou vaše další koníčky mimo pískání?

Pocházím z malé vesničky Syrovín, ze které jsme se přestěhovali do Uherského Hradiště. Mám hodně zájmů. Ráda zpívám, věnuji se atletice, plavání, cyklistice, rekreačně si zahraji fotbal a tenis. Hodně času věnuji svému báječnému pejskovi. Chodíme na procházky, kde si spolu hrajeme, běháme a zároveň poznáváme různá pěkná místa v okolí. Teď končím základní školu, chodím do 9. třídy ZŠ Větrná v Mařaticích a následně chci studovat na Obchodní akademii v Uherském Hradišti.

 Po pravé ruce Moniky Blažkové je její bratr a vzor Patrik Blažek. Třetí rozhodčí je Tomáš Řezníček

 Monika Blažková: Foto:2 x archiv Moniky Blažkové 

Na pomezí mě to baví víc, tvrdí Kateřina Součková

Uherský Brod – Monika Blažková není jedinou rozhodčí, která brázdí okresní fotbalové trávníky. Letos na jaře začala svoji kariéru také osmnáctiletá Broďanka Kateřina Součková. „Mám odpískáno asi dvacet zápasů a pětkrát jsem byla na lajně jako asistentka. Sama jsem fotbal nikdy nehrála, jenom rekreačně s kamarády. V pískání mě podporují i rodiče. Otec sice rozhodčí nebyl, ale fotbal hrával. Říkají, aby mě to hlavně bavilo," prozradila studentka prvního ročníku brněnské Masarykovy univerzity, která se cítí lépe jako asistentka. „Sice to nijak nepreferuji, ale víc mě to baví na pomezí," zakončila obdivovatelka anglického fotbalu.¨

 Kateřina Součková

Očima předsedy rozhodčích OFS Ivana Šimona

Předně bych chtěl říct, že mám k oběma holkám velký respekt, že našly odvahu dát se na kariéru fotbalové rozhodčí. Monika Blažková má velmi dobré vyjadřovací schopnosti. Je v dobrém slova smyslu maličko oražená, což rozhodčímu jedině prospívá. Nenechá si do pískání mluvit. Funkcionáři ji berou velice dobře. Ze začátku jsem občas zaslechl nějakou výtku, ale teď si ji dokonce na lajnu vyžadují. Když jsem ji viděl, tak vyřešila dost složitých ofsajdových situací a nehleděla na pokřiky diváků. Získává si respekt.

Kateřina Součková je teoreticky velice dobře vybavená a pravidla má v malíčku. Zatím píská nejmladší žáčky. Má nadšení, snahu a v budoucnu se může vykrystalizovat ve výbornou asistentku. Mám v plánu nasazovat obě rozhodčí na meziokresní soutěž žen.

Autor: Stanislav Dufka