Jak to dělají učitelé, kterým se daří vést děti k pohybu? Ptal jsem se včera na krajském kole atletického Poháru rozhlasu v Uherském Hradišti... Podívejte se na 1 500 fotkách na ty nejlepší z našeho regionu
Pravidelní čtenáři mých stránek vědí, že kromě jiných témat mě velmi zajímá téma výchovy dětí, výchovy dětí například ve sportu, stejně jako téma kvality základních škol.
Když jsem se proto v úterý náhodou dozvěděl, že se ve středu utkají nejlepší atletická družstva základních škol Zlínského kraje na atletickém stadionu v prestižní a mnohaleté soutěži s názvem Pohár rozhlasu - Sportovní liga základních škol, jel jsem se podívat.
Snažil jsem se co nejvíce si povídat s kantory nebo žáky (buď ve videorozhovorech, nebo ještě častěji bez kamery), abych se dozvěděl přímo od nich, jak to ti nejúspěšnější učitelé tělesné výchovy dělají. Zaměřil jsem se přitom hlavně na nesportovní základní školy, protože je logické, že sportovní školy už ze své podstaty jsou úspěšné.
Postupně sem dám všechny videoukázky i fotky konkrétních učitelů s popisky, a sepíši i delší článek, teď dávám základní informace a odkaz na fotky, protože, když už jsem byl na místě, tak jsem i fotil a slíbil jsem, že fotky dám co nejdříve na internet. Jen dodávám, že šlo o mou vlastní iniciativu, kterou nikdo nefinancoval a nemám z ní ani korunu, to jen pro ty, kteří si občas myslí, jak díky těmto stránkám a své práci bohatnu, protože nedokáží pochopit, že lze dělat web jen tak, protože prostě máte pocit, že něco má pro někoho smysl...
Nejdříve bych chtěl napsat, že je nesmírně povzbuzující pohybovat se někde, kde sportuje tolik dětí. Když jsem tedy stál na krásném atletickém stadionku v Uherském Hradišti, pociťoval jsem radost a viděl, že mnohé děti skutečně sportující s chutí a mají i pěkný vztah ke svým učitelům.
Znovu a znovu se utvrzuji v tom, že právě sport by měl stát maximálně podporovat na úkor různého svinstva, jako jsou automaty, alkohol, cigarety a další. Chápu, že výtěžek z daní je pro politiky velmi důležitý, protože pak můžou rozdělovat peníze na cokoliv a tak si kupovat voliče, bez kterých by neměli tak potřebnou moc, ale jsem přesvědčený, že v důsledku se zisk v podobě daní obrátí proti samotným lidem - stát by měl být rodičům nápomocen ve výchově dětí, a ne chystat pro jejich děti nástrahy, které úsilí rodičů komplikují nebo úplně ničí.
Zároveň pro mě bylo včera velmi povzbuzující mluvit s kantory, kteří si ve své většině na děti nestěžovali. Už tolikrát jsem slyšel učitele stěžovat si na dnešní generaci, že mě tyto řeči nezajímají. I včera bylo vidět, že když se chce, tak řada učitelů dokáže s žáky nejen pracovat, ale mít také výborné výsledky - v tomto případě v atletice. Samozřejmě vím, že situace pro mnohé učitele není jednoduchá, i včera někteří poukazovali na to, jak se u některých žáků zhoršuje chování či sportovní výkony oproti minulým generacím, vždy ale hned dodali, že když se učitel maximálně snaží, když najde s žáky společnou řeč, tak potom přicházejí i výsledky.
Ze slov, která jsem slyšel, bych vypíchl například věty o tom, že uspět může jen škola, která má skutečně vynikajícího tělocvikáře, který se dětem maximálně věnuje, má zajímavé, pestré hodiny tělocviku, umí děti motivovat, má sílu překonávat situace s jedinci, kteří jeho práci hatí. Strašně důležité je zázemí toho kterého města či vesnice, výborné vybavení neznamená ještě automaticky výhry na soutěžích, ale vybavení je důležité. Byť jsem včera mluvil i s učiteli, kteří mají smůlu, protože jejich radní či ředitelé nedokázali vytvořit moc dobré podmínky pro sportování....
Velmi důležité je také to, jaký je celkový systém sportování v tom kterém místě, pokud existuje oddíl atletiky, je to velké plus, stejně jaké další oddíly, kam dětí chodí. V takovém případě má tělocvikář lehčí úlohu, protože všestranné dětí, u kterých vedoucí v kroužcích a oddílech rozvíjí pohyb, jsou tím nejlepším "materiálem" pro tělocvikáře ve škole. Velmi důležitá je ale také obětavost učitelů a vedoucích kroužků, několikrát jsem včera slyšel, že mnoha učitelům se nechce s dětmi například na sportovní soutěže jezdit, přitom je to strašně důležité. A v neposlední řadě, školy, které mají více žáků, čtyři, pět stovek, jsou na tom pochopitelně lépe než malé školy, ty mají mnohem větší výběr - i na to je nutné myslet, když se podíváme na úroveň sportování na základních školách.
Tolik aspoň pár postřehů, snad to má pro někoho z vás, čtenářů, smysl. Nejraději bych ale byl, aby si tento příspěvek přečetli na školách a popřemýšleli, v čem můžou sportování dětí vylepšit, ať už jde o kvality učitelů, způsob vedení tělocviku, zázemí na škole a mimo školu apod. To je zatím vše, ještě se k tomuto tématu tady na stránkách vrátím.
RB
TADY je první část fotek - nijak jsem je netřídil, neměl jsem čas je ani procházet
TADY je druhá část fotek - opět jsem je neměl zatím čas projít, tak je berte s pochopením. I podle fotek můžete poznat, že pro děti nebyla celá akce žádná procházka růžovým sadem, mnozí do toho dali skutečně všechno a padali únavou. Uspět v krajském kole můžou už opravdu jen ti hodně dobří, sledoval jsem je od rozcvičky až po závody a viděl, že nemálo z nich k závodění přistupuje velmi zodpovědně. Nejvíc se mi ale líbilo, když jsem viděl, jak se některé skupinky vzájemně podporují, jak moc dělá kamarádský duch a povzbuzování...
Videoukázky jsem dělal víceméně náhodně, takže ty úplně nejúspěšnější školy nemám, věřím, že to ale nevadí, každý, kdo se probojoval z okresních kol a byl včera v Hradišiti, má už svou kvalitu. Budu se ale snažit v příštích dnech oslovit všechny nejlepší a položím jim stejnou otázku, tedy, jak to dělají, že se jim daří děti na základkách vést ke sportu a míst úspěchy... K těmto videoukázkám v příštích dnech přidám ještě fotky těch kantorů, s kterými jsem včera mluvil bez kamery, i jejich názory a zkušenosti byly velmi zajímavé!
Tělocvikář, pan učitel Zábranský ze ZŠ ve Starém Městě... Musím dodat, že všichni učitelé vystupovali skromně a vždy upozorňovali, že respektují práci svých kolegů na jiných školách, protože každý učitel je ve specifické situaci, hodně vycházející z toho, kde učí a v jakých podmínkách...
Tělocvikářka, paní učitelka Olejníková ze ZŠ v Hluku...
Tělocvikář, pan učitel Ogrodník ze ZŠ v Bojkovicích, kterému se daří probojovat se do krajského finále dosti často...
Tělocvikář, pan učitel Tesařík ze ZŠ Osko Kroměříž, se svými žáky se dostává i do celostátních finále různých atletických soutěží....
Protože jsem musel odpoledne za rodinnými povinnostmi, nestihl jsem všechna čtyři vyhlášení, ale tady jsou dvě kategorie, starší žáci a starší žačky, kompletní výsledky Poháru rozhlasu přidám....