Kdo si ještě dá?

Teprve před několika málo hodinami skončila zajímavá "akce" v Hluku, jmenovala se "Prakuchařky našich pradědečků", a já se vám přiznám, že se mi po tomto "prakuchařkovém setkání" docela stýská. Mohl bych napsat, že některé ženy z Hluku navařily dnes dopoledne  jídlo podle starých receptů a odpoledne toto jídlo během chvilky snědli návštěvníci hluckých památkových domků, jenže takto bych nevyjádřil nic z podstaty tohoto setkání. Mohl bych vám ukázat také fotky - jenže ty by také neměly šanci říci, o co vlastně šlo a proč se mi po tom stýská.

Kdybych měl být co nejstručnější, napsal bych, že pár správných "bab", starších i těch mladších, se vztahem k tradicím a muzice, se sešlo nad sporákem, celé dopoledne "tančily" v kuchyni, zajímavě povídaly a potom odpoledne vše uvařené servírovaly v památkových domcích zájemcům. Do toho hráli muzikanti z cimbálové muziky Babica, které občas doprovodily ženské z hluckého sboru Klebetnice - právě ty s některými hluckými tetičkami jídlo vařily a potom také roznášely. Pro ně všechny to byla pořádná "fuška", ale to, jak dokázaly bavit sebe a ostatní, s jakou chutí vše připravovaly a kolik zajímavého jsem toho od nich slyšel, to je něco, na co budu vzpomínat ještě dlouho. A pokud jde o vzpomínky "tetiček", k nim se budu vracet ve svém psaní a mapování Slovácka ještě delší dobu. 

Jenže, myslíte si, že tímto druhým odstavcem jsem vám více vysvětlil své stýskání i přesvědčení, že taková setkání mají obrovský smysl? Těžko... Pokusím se o to ještě v Hluckých novinách a časopisu Krajem svatého Antonínka... Ale asi dopadnu stejně jako nyní :) A pochopitelně, dám na stránky v týdnu fotky, video ukázky atd...

RB

Ps. A fotky od Štěpána Mitáčka...

   Tak to jsou hlucké "baby", se kterými mně bylo dneska móc pěkně....

   Tady je jedna z dobrot... Přesto si myslím, že při tomto setkání nešlo určitě v první řadě o jídlo, podstatnější bylo něco úplně jiného...

     Tak teď si nejsem jistý, jestli některé ženské  jídlo připravovaly nebo ho spíš pojídaly :) 

   A některé se vozily na vozíku... Ale viděl jsem je i pracovat :)

 A toto jsou tetičky, od kterých se ty mladší učily vařit... Jedna z nich chybí... 

  Tato tetička odešly ještě před společným focením. Tady se tváří přísně, ale za to může foťák- právě koštovaly omáčku... Teti, byla výborná!

   A koncert "bílých šátků" v památkových domcích...

  A toto je pohled do domečků z druhé strany...

   Zájem lidí byl obrovský, za hodinu se po více jak sto porcích jídla "zaprášilo"...

   Chlapi z cimbálové muziky Babica byli také pěkně "rozjetí"...

     Šéfkuchařka paní Marie Lekešová se loučí... Velmi zajímavá žena, o které brzy napíšu mnohem víc slov... Kéž by dnešní ženské uměly vařit jako ona... A nejen vařit...

 A ještě jeden dnešní pohled do památkových domků berte jako pozvánku na toto místo. Venku i vevnitř bylo nádherně. A nejen o domcích se dozvíte mnoho zajímavého na perfektních stránkách www.dolnacko.cz - určitě na ně klikněte!

  A musím skončit nejmladší generací. Snad nezapomenou na svět svých babiček a prababiček a všechno dobré z něho přijmout jako dar pro svů život...