Plakát na akci

Rád bych se ještě vrátil k jednomu velmi pěknému programu v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, který jeho tvůrci nazvali Na kraj Ameriky. Být na Slovácku, okamžitě bych na tento pořad šel, jenže jsem byl jinde, takže o to více jsem vděčný paní Markétě Švehlíkové za to, že o pořadu pro uherskobrodský web města napsala, udělala fotky a především natočila i několik videoukázek. 

RB

Z MUZEA AŽ NA KRAJ AMERIKY 

Krásný komponovaný pořad Na kraj Ameriky připravilo posluchačům ve středu 15. října Muzeum J. A. Komenského.

Autoři Pavel Popelka a Lucie Uhlíková v něm přiblížili nepříliš známé, ale o to zajímavější téma - vystěhovalectví do Ameriky ve slovácké lidové písni. Pořad byl součástí 19. ročníku Mezinárodního komeniologického kolokvia, které se právě v těchto dnech v Uherském Brodě uskutečnilo. 

„Přemýšleli jsme, jak přiblížit účastníkům kolokvia, a těm zahraničním zvláště, náš region. Sáhli jsme po odzkoušeném pořadu, který mohli vidět diváci na 69. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Program, který byl původně nastudován s primášem Petrem Galečkou vám přinášíme v mírně pozměněné podobě se zastupujícím primášem Josefem Stašem," vysvětlil na úvod spoluautor pořadu a jeden z jeho hlavních aktérů, ředitel Muzea J. A. K. Pavel Popelka.

Lidové písně vyprávějící o migraci českého obyvatelstva do Ameriky tvoří zajímavou skupinu zpěvního repertoáru našich předků.

Vystěhovalectví Čechů a Slováků do Ameriky probíhalo ve třech hlavních vlnách. První z nich zahrnuje období od vzniku prvních států Latinské Ameriky a USA až do revolučních let 1848/9, druhé období sahá od roku 1848 až do rozpadu Rakousko- Uherské monarchie v roce 1918 a třetí emigrační vlna nastala mezi dvěma světovými válkami. Důvody vystěhování byly hlavně ekonomické (neúroda a bída), ale také politické a náboženské a osobní (lidé řešili cestou vlastní nešťastnou životní situaci).

Cesta většinou začínala v Praze, odkud se povozem a později vlakem pokračovalo do některého z německých přístavů, nejvíce do Hamburku a Brém. Odtud se cestovalo většinou na plachetnici, protože na lodní lístek neměli lidé peníze. Podmínky přepravy byly strašné, cesta trvala neuvěřitelných 10 týdnů. První problémy nastávaly už na evropské půdě, vystěhovalci neznali jazyky, poté je trápil nedostatek jídla a vody, rozbouřené moře, kde mnoho lodí ztroskotalo, lidi kosily nemoci. Na americké půdě se přidávalo rozčarování, stesk po domově a třeba i vztek na doma ponechanou nevěrnou ženu.

V pořadu byly představeny především slovácké varianty písní, v nichž se o tomto všem zpívá v podání Horňácké cimbálové muziky Petra Galečky z Lipova s primášem Josefem Stašem a zpěvákem a verbířem Janem Karáskem, dále v interpretaci Ženského sboru Čečera ze Starého Hrozenkova pod vedením Marcely Trtkové a sólistů Pavla Popelky a Jana Maděriče.

Pořad tvůrci doplnili i o četbu archivních dopisů (žádosti o vystěhování zaslané na okresní soud, dopis o odchodu výpravy ze Zádveřic do Texasu v roce 1855, jak ji popsal účastník Tomáš Krajča, dopis o životě v Americe a o stesku po vlasti). Zazněly rovněž neznámé kramářské jarmareční písně „o téj Americe" v podání Václava Macha, scénu z americké krčmy svou přítomností a tancem doplňovaly tři půvabné „barové tanečnice".

Markéta Švehlíková