Jak jsem v Praze viděl představování knihy o předčasně zemřelém trenéru Marečkovi z Kunovic... A proč jsem si řekl díky Sparťanu Lavičkovi i dalším, že to s fotbalem není tak hrozné
"Radku,vůbec sa tady necítím, potřebuju byt v přírodě, včera sem byl ve vinohradě, slunko, ptáci, nádhera," povídal mně Josef Holcman, když jsme přicházeli na pražské představení knihy o trenéru Vlastislavu Marečkovi, rodákovi z Kunovic. Docela jsem Jožku chápal, představení knihy totiž bylo uvnitř obchodního centra Černý Most, což je zřejmě největší komerční obchodní plocha v Praze s neuvěřitelným množstvím všelijakého zboží, většinou nijak potřebného.
Ani jeden jsme netušili, co nás prostě čeká, já měl ovšem snadnější roli, protože jsem chtěl představení knihy pouze zaznamenat, zatímco Jožka byl tím, kdo měl mít hlavní slovo. No, uvidíme, řekli jsme si nakonec, možná nám pomůže nervozitu z těchto míst překonat snad čtyřicet litrů polešovického vína, které vezl z Uherského Hradiště Tomáš Ježek, vydavatel knihy.
Nyní musím dát kvůli nedostatku času střih, ve kterém nebudu samo představování knihy přibližovat, protože vše podstatné je na videoukázkách.
Napíši jen závěr. Všechno nakonec dobře dopadlo, vína se vypilo dost, slov padlo ještě víc, a především, přišli lidé, kteří na předčasně zemřelého trenéra Marečka vzpomínali v dobrém a s evidentním smutkem. Já ho neznal, neznal jsem dříve ani většinu z těch, kteří za knihou na Černý Most přišli, ale musím se tady přiznat, že jsem si opravil názor na fotbalisty i fotbalové funkcionáře.
Ti, kteří přišli, působili velmi vstřícně a příjemně, říkal jsem si, že právě takto by měl být fotbal a vůbec sport prezentován na veřejnosti, tedy nejen prostřednictvmí toho, kdo kolik dal gólů, co kdy se na hřišti stalo a co kdo po skončení utkání řekl, ale měli bychom sport vnímat především přes lidi, kteří se v něm pohybují.
Fotbal v tomto směru nemá nijak dobrou nálepku, což je škoda. Poslechněte si třeba tyto videoukázky a uvidíte, jak sympaticky se dokázali lidé kolem fotbalu tady prezentovat. Snad budu mít někdy brzy čas vzpomenout je jednotlivě, ale v této chvli se zmíním alespoň o trenéru Sparty Praha Lavičkovi.
Když ho Josef Holcman už dříve telefonicky kontaktoval, on slíbil, že upraví čas trénínku fotbalistů tak, aby mohl přijít. Skutečně přišel (na rozdíl od některých jiných slibovačů), zůstal přítomen celé dvě hodiny a nakonec ještě ochotně poskytl i rozhovory. Během celého tohoto setkání vystupoval velmi skromně, každému podal ruku, dal se do řeči, poslouchal, a při odchodu se mírným úklonem loučil.
Pokud budou fotbal reprezentovat takoví lidé, potom nemám o jeho pověst, budoucnost a přitažlivost obavy. Však jsem se včera na Letné při utkání Sparta - Plzeň rozhodl jako "nesparťan" fandit Spartě - právě kvůli Lavičkovi :)
Tolik v rychlosti a stručnost, později přidám i fotky a psaní k panu Marečkovi...
RB
Ps. Jsem moc rád, že jsem videoukázky v Praze udělal, velmi jsem chtěl jít nahrát už prezentaci knihy v Kunovicích, ale bohužel, tehdy jsem nemohl. Přál bych si, aby tyto ukázky sloužily především jako další důkaz toho, že se v Kunovicích narodil zajímavý člověk, který prožil cenný život a zůstal v srdci mnoha lidí.