Šárka Pančochová

"Páni, to jsou už skoro čtyři roky?" říkal jsem si, když jsem narazil na videoukázku, kterou tady můžete vidět. Už jsem na ni dokonce zapomněl, ale někdo z Norska k tomuto videu tento týden napsal komentář, který mi automaticky naskočil do mailu - a tak jsem si uvědomil, že jsem v roce 2010 točil Šárku Pančochovou, když se krátce zastavila v Uherském Brodě a sportovní novinář Slováckých novin Staňa Dufka s ní dělal rozhovor.

Šlo jen o improvizované točení nějakým horším foťákem, ale třeba se na toto "civilní" video rádi podíváte. Dávám ho sem ale především proto, že se chci na několika řádcích zmínit o samotné Šárce.

Jaké s ní bylo setkání v roce 2010? Pro mě především velmi překvapivé! Nikdy jsem asi do té doby nepoznal někoho, kdo by měl podobnou "náturu" jako ona. Jakou? Naprosto svobodomyslnou, bezprostřední, uvolněnou, pohodovou,  a dalo by se říci, že světáckou. Prostě teď byla na chvíli doma v Brodě, ale už se strašně těšila do Ameriky, Austrálie, za kamarádkami a zároveň soupeřkami z celého světa.

Brod i škola, kde nějaký čas chodila, by si jí rádi "přivlastnily", ale neřekl bych, že v ní byl nějaký silný vztak k rodnému místu, měla ho ráda, to ano, ale svým životním stylem byla myšlenkami úplně někde jinde. Jakoby v sobě neměla žádné zábrany, stěny či hranice, vyletěla z rodného hnízda, užívala si ohromné svobody a volnosti, aniž by ale na něj zapomněla.

V jednu chvíli se u ní zastavila nějaká kamarádka nebo známá (je to vidět i na videu), srdečně se zdravily, kamarádka navrhovala, že by bylo dobré udělat nějakou párty, Šárka přikývla, ale my jsme z předešlého hovoru věděli, že těžko nějakou párty stihne, protože se už opět chystá a těší na odlet. Obě dívky měly odhadem podobně roků, ale rozdíl mezi nimi byl obrovský. Nejen v tom, že jedna byla "upoutaná" do Brodu a druhá mohla a chtěla kamkoliv, ale především v tom, čeho v té době dosáhly.

Šárka už patřila mezi nejnadanější mladičké české sportovce, slavila několik úspěchů, i když do úplné špičky ještě nepatřila. Nebyl jsem úplně přesvědčený, jestli svůj talent dál rozvine, nevěřil jsem ani moc tomu, že se dostane na olympiádu v roce 2014, tehdy byla ještě daleko a především, přišla mi až příliš "free".  Přesto už tehdy bylo cítit, jak se pod povrchem jejích úsměvů, nespoutanosti a veselé nálady skrývá velká cílevědomost a touha se zlepšovat. I teď, když jsem si video pustil, povšiml jsem si několika slov, která o tom svědčí. Mimochodem, povšimně ti, jak se zmiňuje, kolik zranění už v minulosti měla a jak je překonala - nebylo proto náhodou, že se vyrovnala i s těžkým pádem na olympiádě.

Kdo by ale tehdy tušil, že se Šárka stane nakonec jednou ze sportovních celebrit, kterou bude na olympiádě sledovat velké množství lidí? A nejen sledovat, ale také jí budou fandit a mnohdy v diskusích vyjadřovat sympatie. Jistě, postupně lidé část pozoronsti přesunou k jiným sportovcům a sportům, ale přesto bude mít fanoušků více než kdykoliv dříve.

Patřím a budu nadále patřit k jejím fanouškům i já. Ne proto, že je z "našeho" Brodu či Slovácka, nebo třeba i z České republiky, ale ještě více proto, že v ní vidím ten typ sportovců, kteří by měli prošlapávat tu nejlepší cestu, po které by se měl sport dát. Když Šárka po svém prvním závodě na olympiádě sledovala soupeřky a čekala, jestli jí někdo přeskočí a ona neudrží medailové místo, dostala od novinářů otázku, jestli si nepřála, aby některá ze soupeřek upadla. Odpověděla, že žádné nic takového nepřeje. "Jsme přece kamarádky," dodala. A když ona sama měla za sebou ošklivý pád, ony soupeřky za ní hned spěchaly a přátelsky ji objímaly.

Skutečně ne zrovna obvyklé chování v dnešním sportu, který je postavený především na obrovském individualismu, soupeření a přetahování o každou korunu. 

Bulvární novinář Pavel Novotný z bulvárního webu Super.cz pravil, že Šárka je fracek, protože si postěžovala na rozhodčí, kteří jí podle ní a řady dalších odborníků poškodili při hodnocení její jízdy. Ona na slova Novotného reagovala tak, že doporučila svým fanouškům, aby mu dali facku a zároveň jim slíbila podpis a prkno, na kterém jezdí. Řadě lidí se taková výzva asi nelíbí, ale řekl bych, že k Šárce jaksi přesně pasuje, zapadá do jejího naprosto svobodomyslného chování, které některé jistě bude i dál překvapovat nebo i pobuřovat.

Na rozdíl od Novotného toho dosáhla Šárka Pančochová v životě mnohem víc. Dokázala se prosadit ve své sportovní disciplíně mezi nejlepší na světě, ukázala jinou, daleko sympatičtější podobu, sportu a zcela jistě inspirovala mnoho mladých lidí, aby se vydali třeba zrovna po její cestě - cestě, kterou jí můžeme jen v dobrém závidět a zároveň jí na ní držet palce.

RB  

TADY  je článek Staně Dufky z roku 2010, který vznikl ze setkání, z něhož je i toto video