Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Jak jsem objevil 11 aut, která letos havarovala ve stejné zatáčce mezi Hlukem a Kunovicemi - v tomto týdnu jich bylo 6

Nejdříve vám ukážu jednu fotku, která je pro psaní následujícího článečku docela důležitá. Dobře si ji prohlédněte...

 

 

 

Všimli jste si na této fotce něčeho zajímavého? Tedy, jasně, ženská je to krásná, ale já myslím něco jiného :) Tak ještě detail fotky, o který mně jde...

 

 

... a teď už můžu psát samotný článeček

 

Na začátku všeho byl telefon od místostarosty Ostrožské Nové Vsi Pavla Botka, který mi zazvonil v úterý po poledni. "Radku, mně se zdá, že tady na silnici nad Hlukem je místo, kde už vidím druhé havarované auto v krátké době, myslím, že by se s tím místem mělo něco dělat," říkal do telefonu.

Přišlo mi to jako zajímavý tip, navíc takový, kde by člověk mohl pomoci nějakému dobrému skutku, a tak jsem se jel na místo podívat. V příkopě u silnice stálo auto a bylo na první pohled jasné, že ho sem řidiči rozhodně nezaparkoval dobrovolně. Však mi také hned řekl. "Jel jsem tak sedmdesát, osmdesát, vyletěl jsem ze zatáčky, udělal hodiny a skončil takto."

No, jestli jel takovou rychlostí, nevím, ale řidička, která jela ve stejné chvíli jako on, u něj zastavila, a směřovala k němu několik slov. "Jsi v pořádku? Ty jsi blázen. Já jsem letěla skoro stovků a tys mě chtěl ještě předjíždět."

Chvilku jsem tedy postával na místě a brzy mně bylo jasné, že jde o místo skutečně neobvyklé. "Ještě před hodinou tady byla dodávka. Také havarovaná, také v příkopě," říkali mi řemeslníci ze stolárny, která tam má sídlo, a já už začínal počítat, kolik aut tady mohlo skončit. "Už jich bylo několik," tvrdili mi a já jim nechtěl až tak úplně věřit. Nakonec jsme auto vytáhli z příkopu, já si ho vyfotil, auto odjelo, rozloučil jsem se s řemeslníky a říkal si, že druhý den bych snad článek mohl napsat do MF DNES. To jsem ještě netušil, co mě čeká...

Druhý den mi to nedalo a vypravil jsem se do místního stolařství právě za řemeslníky. Policisté mi totiž tvrdili, že tady mají nahlášených pět aut - od začátku roku. "Jdu se vám raději ještě jednou zeptat, kolik těch aut tady vlastně havarovalo," vysvětloval jsem řemeslníkům a čekalo mě překvapení, které právě souvisí s vyfoceným kalendářem. "Moment, já se vám hned podívám," pronesl ke mně pan Šimčík, majitel stolářství a šel ke kalendáři - ze kterého mi začal číst:

"1.1. Felicie, 9.1. Ford," četl jedno auto za druhým, přičemž v tomto týdnu přečetl hned šest aut. Být Karlem Čapkem, napsal bych z této situace a všech následných slov řemeslníků, kteří mě obklopili, krásný sloupeček nebo povídku, v našem půvabném slováckém nářečí jsem totiž od nich slyšel spoustu vět o tom, jak auta v místní zatáčce havarují, co říkají jejich řidiči, jak řidiči občas zavolají a občas nezavolají policii, jak musí opravovat plot nebo třeba, jak uvažují nad tím, že by si mohli pořídit odtahovou službu. "Já bych dělál řidiča," hlásil se jeden z řemeslínků, zatímco další navrhoval, že pronajmou plot pro nějakou reklamu.

Poslouchal jsem celý ten proud slov a víc než na jednoduchý a nudný článek v novinách o dopravních nehodách jsem myslel na to, jak zcela nečekané a svým způsobem kouzelné okamžiky může člověk zažívat všude kolem nás. Už mnohokrát jsem se o tom jako novinář přesvědčil a nyní jsem byl opět svědkem toho, že lidé mnohdy ze svých činů a slov skládají mnohdy i nevědomky obrazy, činící náš život neopakovatelným a půvabným.

RB    

 

Ps. Já vím, mnohem víc než "kouzelné obrazy" vás zajímá, jakže ta zatáčka vypadá, jak se tam mohly auta vybourat a co se bude se zatáčkou dít. V tomto bych měl jednu dobrou zprávu, jak jsem včera zjišťoval, je možné že silničáři povrch silnice v tomto místě zdrsní nebo dají varovnou značku. Tak si počkejme.

Snad bych dodal  ještě jednu větu: Prosím, jezděme opatrně, stačilo mi, když jsem stál v tomto místě chvilku a bylo odstrašující sledovat řidiče. Jezdili jak šílenci, přestože bylo po dešti. Vytahovali jsme auto z příkopy, silnice byla pár centimetrl od nás, bláhově jsem si myslel, že řidiči alespoň zpomalí - kdepak, všichni se zuřivě kamsi hnali a nějací lidi jim byli totálně šumafuk. 

 

Celý článek o zatáčce a havarivaných autech si můžete přečíst tady, dal jsem do něj i několik fotek: 

Šest řidičů za týden nezvládlo stejnou zatáčku, cestáři ji možná zdrsní

 

A  TADY  dlouhá diskuse k článku ...