Po pravdě a bez jakýchkoliv výčitek přiznávám: poté, co jsme zase začal pracovat v Praze a na většinu dnů jsem opustil Slovácko, píše se mi sem na stránky mnohem a mnohem hůř. Hektický život v Praze, spojený se zpravodajským, novinovým stylem psaní, je absolutně něco jiného, než co jsem psal na Slovácku. 

Navíc, například z pohledu nynějších velikonočních svátků, je naše Slovácko ve srovnání s Prahou a vlastně většinou Čech, absolutně odlišným "prostorem". V hlavě si skládám už delší dobu článek, který bude mít název "Krajina bez Boha", a bude právě o tom, jak je naše Slovácko, jih a částečně východ Moravy, odlišný.

Připomínat si v tomto českém prostoru Velikonoce je velmi obtížné, například ve středních Čechách, po kterých jezdím, jsou kostely buď prázdné nebo skoroprázdné, o nějaké sváteční atmosféře a duchovním zklidnění se nedá mluvit ani v nejmenším. Podobné je to v Praze, i když vzhledem k počtu lidí se tady samozřejmě ještě najdou skupinky, které Velikonocemi žijí. Když tady v redakci ukazuji naše slovácké tradice, narážím na to, většina lidí kolem mě je bere spíše s jakýmsi úsměvem a ironií. Je to pro mě velká zkušenost a poznání, o kterém jednou napíši - určitě se mi to ale nepodaří sepsat tady v pražském prostředí, kde mi chybí soustředění.

Všem, které zajímají tradice, a to především tradice živé, ne někde ve skanzenu, nebo, (hrůza!!!) v obchodním centru, doporučuji stránky souboru Nivnička z Nivnice. Na nich (TADY) můžete moc hezky vidět, jakými tradicemi žili v tomto období naši předci (velmi doporučuju!), a jak se na to snaží navázat členové souboru v běžném životě. Samozřejmě, tradicemi naštěstí žijí také některá další místa našeho Slovácka, TADY můžete například vidět hrkání v Lanžhotě. 

K těmto odkazům bych rád přidal také odkaz na populární Velikonoční kalendář České televize, který může být zejména pro děti dobrou pomůckou - takže klikněte TADY ! 

A ještě jeden odkaz, tentokrát duchovní. Pokud by vás zajímalo čtvrteční kázání  kardinála Dominika Duky, můžete si ho poslechnout TADY.

Tak, a teď bychom  se mohli trošku od Velikonoc vzdálit a mrknout se, co se dělo v posledních dnech na našem Slovácku. Pustíme se do toho? A chce se vám? Já ani nevím. Dyť to vypadá na "samou hrůzu". Přepadená a zbitá prodavačka ve zlatnictví v Uherském Hradišti, přepadená obsluha čerpací stanice v Ostrožské Nové Vsi, no a do toho průser policie, jejíž někteří členové místo pátrání po zločincích usínají za volantem - tož, řekněte. má si z toho člověk dělat srandu nebo brečet? :)  

Spícího pana Šabršulu, toho času samotného nejvyššího šéfa policie na Uhershoradišťsku, je mi lidsky jaksi líto, z vlastní zkušenosti vím, že to je policajt, s kterým se dá docela lidsky pokecat,  na druhé straně, co si budeme říkat - tak dlouho pan Šabršula chodil se džbánem pro pivo, až se ucho utrhlo.... Nedovedu si představit, že by celá věc měla skončit jinak, než tak, že pan šéf (tedy pan Šabršula) byl v minulosti šéfem policie na Hradišťsku a Brodsku), potom nebyl šéfem, potom si stěžoval, že je nešéfem neprávem, takže se stal zase šéfem, no a teď už zase šéfem nebude - myslíte, že se vyhne odvolání? Pokud někdo nevíte, co se stalo, TADY najdete ve vysílání České televize vše potřebné.

Skončeme ale raději opět Velikonocemi, dnes máme Bílou sobotu, ke které TADY mluví Václav Malý. Bohužel, kdo nejste na fb, tak se vám tento odkaz neukáže. 

A ještě jeden odkaz, tentokrát na zaímavé psaní známého kněze z Polska ZBIGNIEWA CZENDLIKA. Ten má pravidelné novinové sloupečky, na které mě upozornila Lhoťanka Olga Pavelková.  TADY  je ten zatím poslední, velikonoční, který vám doporučuji ke čtení.

Víc už toho nenapíši, neb se mi oči zavírají a ještě mě čeká cesta z redakce domů do dočasného pražského bydlení. Prožijte svátky co nejpěknějším způsobem...

RB