Minulý týden ve středu hodnotilo vedení Slovácka svou třetí ligovou sezonu pod majitelem Zdeňkem Zemkem. Málokdo čekal umístění v horní polovině tabulky. Konečné sedmé místo je dokonce druhé nejlepší umístění v historii klubu. Přesto trenér Miroslav Soukup nemá jak sám řekl růžové brýle.

Z našeho pohledu je sedmé místo opravdu parádní, ale kvůli fanouškům mrzí hlavně některé výkony a výsledky na domácím hřišti. Sedm prohraných zápasů doma je přece jenom příliš. Přesně, jak to řekl v našem rozhovoru, který si můžete přečíst o pár sloupců níž Jan Trousil.

„Sedm proher na vlastním hřišti je největší kaňka sezony. Tam bych viděl, že v tomto ohledu to musíme v příští sezoně napravit a získat doma víc bodů. Lidi moc nezajímá, že z venku jsme přivezli docela dost bodů, chodí hlavně doma a chtějí, abychom válcovali ostatní mančafty na svém hřišti,“ přesně odhalil slabinu sezony zkušený obránce.

My jsme pro vás připravili netradiční hodnocení. Pohled na sezonu očima manželek a partnerek jednotlivých fotbalistů. TADY 

Pohled  na jednotlivé hráče je tentokrát potřeba brát s humorem. Využili jsme zhruba v šestiminutovém sestřihu pomoc českých a slovenských populárních zpěváků.
 

Hodnocení sezony od trenéra Soukupa je TADY ...

Trousila mrzí hlavně domácí prohry

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ - Jan Trousil patřil jednoznačně k nejlepším nákupům Slovácka před začátkem letošní ligové sezony. Pod jeho šéfováním inkasovala defenziva modrobílých čtvrtý nejnižší počet gólů v lize. Zkušený stoper tak mohl být po nepovedeném ligovém začátku s druhým nejlepším umístěním klubu v historii spokojený.„Věřil jsem, že nebudeme hrát o záchranu. Jsem rád, že to tak dopadlo, i když po prvních třech zápasech, ve kterých jsme neuhráli ani bod, to moc příjemné nebylo."

Upřímně, čekal jste, že skončíte v horní polovině tabulky?

Nezaobíral jsem se tím, na kolikátém místě skončíme nebo neskončíme. Přišel jsem do Slovácka s tím, že budeme hrát dobrý fotbal a já pomůžu v obraně. Kvůli tomu mě také kupovali. Už na začátku ligy jsme hráli celkem dobrý fotbal a věděl jsem, že pokud budeme v podobných výkonech pokračovat, tak body přijdou. To se nakonec ukázalo. Teď bychom měli na povedený závěr ligy navázat v dalším ročníku.

V loňské sezoně jste zažil sestup ve slovenské Dubnici. Užíval jste si z tohoto pohledu klidnější průběh jara v dresu Slovácka?

Byl jsem v mančaftu, který se celé jaro zachraňoval, bohužel nám to o jediný bod nevyšlo. Musím přiznat, že to rozhodně byly větší nervy. I po skončení v Dubnici jsem věděl, že pokud dostanu šanci a budu hrát svůj fotbal, tak se do ligy ještě vrátím a nebudu hrát druhé housle. V Hradišti jsem si užíval hlavně parádní atmosféru, která je na každém zápase. Pokud přijde na poslední Žižkov sedm tisíc lidí, tak i mančafty, které hrají celou dobu o titul, nám můžou jenom závidět. Z tohoto pohledu jsem se sezonou maximálně spokojený.

A pokud byste měl jmenovat negativa, co by to bylo?

Mrzí mě, že jsme neudělali víc bodů doma. Sedm proher na vlastním hřišti je největší kaňka sezony. To musíme v příští sezoně napravit. Lidi moc nezajímá, že z venku jsme přivezli docela dost bodů, chodí hlavně doma a chtějí, abychom válcovali ostatní mančafty na svém hřišti.

Mnoho nechybělo a na jaře jste si odvezli bod z Plzně. V závěru ligy jste remízou na půdě mistrovského Liberce ještě pořádně zdramatizovali boj o titul...

My jsme mohli v těch zápasech uspět díky tomu, že jsme je hráli venku. Vycházeli jsme poctivě ze zabezpečené obrany a třeba v Liberci jsme remízu vyválčili silou vůle. Když se nám podařilo venku vstřelit gól, tak soupeři to měli hodně těžké a prakticky už zápas neotočili. Taktika nám vycházela, proto jsme přivezli devatenáct bodů. Doma bychom museli hrát dopředu, a to se pak nějaká okénka v obraně vždycky najdou a gól můžeme dostat.

Doma jste s těmito mančafty hráli otevřený fotbal, ale body si většinou odvezli soupeři.

Byly to zápasy, které se lidem asi hodně líbily. Co se týče herního projevu, tak jsme byli také spokojení, ale mimo Boleslav a Jablonec nám zápasy nevyšly výsledkově. Mančaft je takto poskládaný, nejsme žádný top tým, jsme průměrní hráči, kteří do toho musí dát všechno. Potom ty výsledky přijdou. Nakonec jsme mohli ještě skončit o nějaký stupínek výš, ale kdyby nám někdo po třech kolech řekl, že budeme sedmí, tak bychom mu asi nevěřili. Pro nás je sedmé místo takové malé vítězství.

První ligu hrajete už více než deset let. Je rok od roku vyrovnanější?

Rozhodně je vyrovnanější, protože v každém mužstvu přibylo několik zkušených hráčů. Hlavně už to není to, co jsem zažil před deseti lety. Tehdy byla Sparta dominantní a kdykoliv jsme jeli na Letnou, tak byli hráči podělaní a jenom čekali, co Sparta předvede. Dneska už to tak není. Mužstva tam jezdí hrát otevřený fotbal a na domácí zápasy se těší. V lize jsou další kvalitní mančafty jako Liberec nebo Plzeň, které mají obrovskou ofenzivní sílu. O tom, že se liga zvedla, svědčí i reprezentační nominace na Euro, kde je šest nebo sedm hráčů z domácí soutěže.

Mohlo vás za ty roky působení v nejvyšší soutěži ještě něco v letošním ročníku překvapit?

Překvapil mě výborný útočný fotbal od Liberce a Plzně, který se také musel líbit všem fanouškům. Nemile mě překvapilo, že Liberec hrál celou sezonu výborně a lidi tam nejsou schopní vyprodat stadion mimo atraktivní zápasy proti Plzni a Spartě. V Hradišti přišlo na poslední Žižkov sedm tisíc lidí a prakticky o nic nešlo. Přišli se prostě rozloučit a poděkovat za sezonu.

V posledním ligovém kole v Příbrami jste kvůli zranění střídal. Jak to aktuálně vypadá s vaším zdravotním stavem?

Dostal jsem ránu do kotníku, myslím, že mám natržený vaz. Teď budu asi čtrnáct dnů pajdat, dostal jsem berle a ortézu, ale snad to nebude tak vážné. Chystáme se s rodinou Libora Doška na dovolenou do Turecka, musím tam kotník poléčit, abych byl fit na další sezonu.

Autor: Stanislav Dufka