Program roku 2016

Proč to nepřiznat, letos jsem měl trošku problém říci si, že Horňácké slavnosti 2016 budu mapovat podobně detailně jako minulé ročníky, jelikož dřívější "idealistický" pohled na lidovou kulturu u mě dostává poměrně na frak. Odtrženost této kultury od reálného života se mi zdá stále větší, stejně jako snaha člověka "hrát si" na předky.

Všecko se za poslední desítky let ohromným způsobem změnilo, všecko dostalo strašlivým způsobem zabrat, zmizela klasicá slovácká dědina, kterou zlikvidovala socialistická architektura a po ní posametová zateplovací pestrobarevná "revoluce".  Samozřejmě, totálně se změnil i životní styl, poslední hrdinové ještě udržují políčka a krajinu v tradiční podobě, stejně jako poslední skupinky lidí se drží tradičních hodnot předků, ovšem je jejich stále méně a méně. Mnohé je dnes prostě už jen a jen divadlo a předvádění, které nemá s přirozeností a autentičností nic společného. 

ALE: I při čtvrtečním zahájení Horňáckých s prvními písničkami a muzikou jsem si říkal, že tyto písničky, stejně jako tradiční život předků, mají stále sílu člověka oslovovat, bez ohledu na to, že doba "šílí" a člověk se cítí stále více nejistý a zranitelný. Ona krása, kterou naši předkové vytvořili navzdory často přetěžkým osudům, tady stále je a je dobře, že Horňácké slavnosti se nijak moc nemění a snaží se tuto krásu ukazovat bez nějakých "moderních trendů". 

RB (Psáno ve čtvrtek 21. července 2016)

Připsáno v pondělí 25. července 2016, ráno po skončení Horňáckých slavností....  

A zase to bylo stejné jako minulé roky, domů jsem přijel z Kuželova až pozdě večer, kdy žena se chystala spát a děti už spaly, zase jsem cítil jakési provinění, že se vracím z jiné "planety", kde je člověku tak krásně, zase jsem ještě pořád v hlavě slyšel muziku a zpěv, a zase jsem věděl, že ráno bude jiné, protože planeta zmizela a přichází tísnivé starosti každodenního žití, a já na ni budu muset čekat další rok... A zase jako vždycky jsem věděl, že nemá smysl nic ženě vykládat ani nikde nic psát, protože ten zážitek z Horňáckých je nepřenositelný a nezprostředkovatelný, a já jsem stejně hňup, že se ho tady snažím nějak přibližovat. Otec měl vždycky pravdu, když říkal, že jsem se měl dat na pořádné řemeslo, a né na nějaké psaní a novinařinu... 

Budu se snažit sem sepsat různorodé věci k Horňáckým, potože si myslím, že ti, kdo hráli, zpívali, tančili, tvořili programy, prostě obdarovávali druhé (a možná, určitě i sebe), si zaslouží, aby tady zmínka o nich, nebo alespoň pořadech či projektech, byla... Sám cítím, že to má smysl, brzy zapomínám, o čem vlastně ten který ročník Horňáckých byl a většinou toho napsaného o Horňáckých moc nenajdu, a tak jsem rád, když si kliknu sem na web a vrátím se k nějakému z posledních ročníků. Jen mi to bude zase chvíli trvat a určitě mnohé z toho, co bych chtěl napsat, nakonec nenapíšu kvůli nedostatu času a nedostatku paměti, ale snad i ta trocha nějaký smysl má.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

TADY je detailní program Horňáckých slavností 2016   

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2015 - co mě zaujalo...

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2014 - TADY co mě nejvíce zaujalo+ TADY a TADY a TADY a TADY a TADY a TADY a TADY a TADY 

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2013: TADY a TADY a TADY a TADY a TADY a TADY 

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2012: TADY a TADY  a TADY

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2011: TADY a TADY 

A pro zajímavost, TADY a TADY jsem psal o Horňáckých slavnostech 2007 

Poprvé jsem začal psát o Horňácku v roce 2005 - TADY je z té doby řada článků... 

 To je fotka, kterou bych rád vzdal symbolicky hold všem muzikantům, kteří hráli na Horňáckých slavnostech, nebo hrají kdekoliv jinde... Proč? Vysvětím později :)

ČTVRTEK 21. ČERVENCE

První videoukázkou bych rád upozornil na skvělou akci, která je součástí Horňáckých slavností. Jde o Letní tvořivé dílny pro děti, které mají svůj "tábor" několik dní před slavnostmi, a výsledky své práce ukazují potom na slavnostech na Válcovém mlýně. Letos jsem snad poprvé na vernisáži těchto prací nebyl, ale udělal jsem alespoň rozhovor s jedním z lektorů, známých fotografem Honzou Šilpochem... Nepovídali jsme si jenom o dílnách, ale i o Horňácku, protože Honza do těchto končin jezdí už třicet let... A TADY je web občanského sdružení Futra, které dílny pořádá... 

A těmito videoukázkami Tondy Vrby jsme už přímo u slavností a jejich programu, paní Pavlincová je už řadu let předsedkyní programové rady, tady s ní Tonda dělal rozhovor o ročníku 2016.  

Paní Šajdlerová je velmi zajímavá žena, její pořady mají vždy vysokou úroveň, moc se těším na pořad, který připravila s paní Maňákovou na sobotu. 

A samozřejmě, Břetislav Rychlík, jeho literární i divadelní práci obdivuju, kdoví, jak budou vypadat pořady, které budou jednou o něm :) Letošní téma pořadu má velmi  zajímavé, a jsem zvědavý, jak se s ním "vyhraje".

Lenku Jochovou jsem skoro ani nepoznal, velká slečna, která je velmi aktivní a patří k těm vůbec nejmladším autorům pořadů i k muzikantům, kteří se pouští do úpravy písniček.  

A tady je PRVNÍ video, na kterém jsou zachycené první okamžiky ze zahájení Horňáckých slavností 2016. 

Tady Klárka Kostelanská zahajuje jednu ze dvou výstav, které je možné vidět na Obecním úřadě ve Velké nad Veličkou - "její" výstava kazuje Vaška Mlýnka, legendárního lidového vypravěče, který je na našem Slovácku nesmírně populární i řadu let po své tragické smrti. 

Kromě Klárky promluvil krátce na zahájení také syn Vaška Mlýnka - jak jinak, také Václav. 

Tady jsme si už s panem Mlýnkem povídali po zahájení výstavy. Jako dítě si pamatuji chvíle, když Vašek Mlýnek vystupoval v Ostrožské Lhotě, a vím, jaké nadšení jeho přítomnost vzbuzovala. A pamatuji si také, jak jeho smrt lidmi na Slovácku otřásla, měli ho skutečně nesmírně rádi... A je svým způsobem unikátní, že dodnes neeexistuje nikdo, kdo by se mu dokázal ve vypravěčském umění vyrovnat. Naschvál píši umění, potože umět vyprávět tak, aby člověk druhé lidi potěšil a rozesmál, je umění... On v něm byl absolutní jednička. Výstava mi přijde možná poněkud skromná s ohledem na to, jaký to byl borec.... Se synem pana Mlýnka jsem dělal rozhovor už v roce 2004, TADY si ho můžete přečíst...

 Druhý výstava mapuje život slovenského primáše Saka Dudíka. Vemi ji doporučuji, je na ní vidět, že byla připravovovaná dlouhodobě a velkoryse, něco jsem si stačil prohlédnout, na další se moc těším. Tolikrát jsem na Horňáckých a jinde slyšel "legenda Samko Dudí", ale až teď díky této výstavě je možné se seznámit s jeho životem. Tady na videu je začátek vernisáže této výstavy.

Pořád jsme na výstavě Samka Dudíka... 

A ještě výstava Samka Dudíka... 

A teď jsme se přesunuli o dvě hodiny později do Hrubé Vrbky, kde si dávají na výstavách velmi záležet. I letošní výstava je moc zajímavá a velmi ji doporučuju!  

A za toto setkání jsem velmi šťastný! Povídali jsme si s dvěma vynikajícími zpěváky a také výbornými chlapíky, Martinem Čambalem a Martinem Zálešákem...  Byo nám ctí!

A z Hrubé Vrbky jsme se zajeli podívat ještě do Velké nad Veličkou, kde běžely zkoušky na program. Tady zkouší Břetislav Rychlík na program, který začne v pátek v devět večer. 

Na pódiu tohoto pořadu se objevil také bývalý ředitel základní školyv Javorníku pan Sťahel, s kterým jsme si už pozdě večer povídali. 

A nakonec čtvrtečního dne jsem dal starostu Velké u počítače. CO na něm bylo? No, to nejdůležitější, co se Horňáckých rok co rok týká - pohyb mraků na obloze, hrozba deštivého počasí, která dokáže hodně slavnosti pošodit. Snad bude letos hezky!  

PÁTEK 22. ČERVENCE - doplňuju

Pěkný začátek prvního pátečního programu, který byl věnovaný 20. výročí založení Mužského sboru z Lipova... V čase 6.55 uslyšíte pana Ladislava Jagoše - Jožíčka z tohoto sboru, který vítá divákya říká první informace o tomto sboru.

Písnička, podle které se jmenoval celý pořad - Nad Javorinú ptáček zpívá 

Krásná balada v podání vynikajícího Petra Galečky... Od 6.00 zpívá Pavel Jagoš, zvaný Pelíšek, o kterém pan Jagož řekl, že patří k nejlepším zpěvákům Horňácka... Můžete se přesvědčit, že je to pravda...  

Dojemná část vystoupení, potomci Lipovjanů... 

Opět lipovský mužský sbor. 

Sbor z Hrubé Vrbky. Samozřejmě, všecko špičkové mužské sbory. Pro nás, kteří máme rádi lidovou muziku a zpěv, jeden zážitek za druhým...

Kuželovjané pod vedením Petra Kostelanského.

... a na scéně jsou opět Lipovjané... 

A tady už začíná druhý páteční program, Ludé z Javorníka (Od jara do zimy). Program, který připravil Břetislav Rychlík a ženský sbor z Javorníka. Nevím, jak vy, ale já jsem byl velmi spokojeným divákem, moc se mi pořád líbil, až samozřejmě na délku, ale to už jaksi ke slavnostem patří, že "účinkující" chtějí být na pódiu o něco déle, než by chtěli diváci a než by vyžadovala dramaturgie pořadu... O pořadu se ještě rozepíšu, pro mě to byla zároveň možnost slyšet řadu nových informací jak o fotografovi Ferdinandu Bučinovi, jehož fotky posloužily jako určitý námět k pořadu, tak o ssamotném Javorníku, který se zdá nevyčerpatelným pramenem pro pohled do naší historie a vlastně i současnosti...Pořad začal zpíváním "tetičky" Kománkové od 3.00 minut, za cimbálem Adam Kružica... Husle drží vnuk a pravnuk paní Kománkové, kteří také zpívají. A zpívá s nimi také syn paní Kománkové, Pavel... A v čase 9.44 slyšíte první slova Břetislava Rychlíka... 

Další část pořadu, která začíná skvělým Petrem Mičkou a jeho muzikou. 

TADY se můžete podívat na spoustu pěkných fotek z pátečního dne od fotografa pana Fratiška Gajovského... 

SOBOTA 23. ČERVENCE - doplňuju

Sobotní program začal v 11.00 pořadem Lenky Jochové s názvem Ej, lásko, lásko... Tady jsou od Tondy Vrby videoukázky... 

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

Na stejném místě, tedy v zahradě starého domu č. 166, následoval odpoledne druhý pořad s námětem lásky, který připravila Jana Karásková a Pavel Popelka. Název pořadu: Milostné zpívání.... I k němu tady budou videoukázky a také dva rozhovory, které jsme udělali s Pavlem Popelkou a paní Vlastou Grycovou. 

Tady už začíná mluvit Pavel Popelka, jako přímý účastník musím napsat, že celý pořad byl výborný, lidí mnoho, odcházeli spokojeni. Za pozornost přitom nestála "jen" muzika a zpěv, ale také doprovodné slovo... Určitě se ale vydařil i předcházející pořad, jenže než jsme doma vypravili sebe a tři dcery, už byl po něm :( 

A jedna z ukázek, zachytil jsem zpěv a muziku Straňanek, diváci tleskali a tleskali :) 

xxx

Tady jsem doplnil videoukázku, na které jsem zachytil začátek prvního večerního programu "Začnyme si novú písen". Vzpomínka na Jarka Miškeříka a Petra Jelínka, a také padesát let Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče... Tršouk mi bylo líto, že pořad trval sotva hodinku, rád bych si o všech třech výročích vyslechl více, ale samozřejmě, byla to zajímavá a příjemná hodinka.  

A tady je druhý sobotní večerní pořad, který začínal v devět - název: Chléb náš vezdejší... 

xxx

Moc rád bych se zmínil také o této akci, která má stále více příznivců. I letos se na ní shromáždilo obrovské mnoství lidí, je úžasné, co se klukům z muziky podařilo. Přidávám krmě plaátu s pozvánkoui fotku letošního vítěze, kterého jsem vyfotil v neděli při hraní na klarinet (ale přiznám se, že jsem se ho nezeptal, jestli opravdu vyhrál) a jednu videoukázku (není moje), která přibližuje atmosféru soutěže... TADY najdete webové stránky muziky... 

NEDĚLE 24. ČERVENCE - doplňuju

Postupně sem přidám i videoukázky u neděle, program v Kuželově, ostatně jako celý čas tady byl velmi příjemný... Lidí, kterým se odtud nechce odjíždět po skonení oficiálního programu, je stále víc...  Ovšem, těch, kteří zůstanou až do západu slunce je minimum, což je škoda, i já odešel dřív. Ale rozuměl jsem Ivanu Urbánkovi, který už za tmy přišel z kopce dolů do Kuželova a mluvil o tom, jak nádherný západ slunce u větráku viděl, a jak lidé neví, že přichází o největší zážitek, když si na západ slunce nepočkají.

Tady jsem zachytil jednu z nejpodstatnějších  částí odpoledního pořadu, který byl částečně o legendárním vypravěči Vašku Mlýnkovi. Průvodce pořadem Martin Prachař právě začíná o panu Mlýnkovi mluvit, brzy přijde i syn pana Mlýnka a nakonec uslyšíte jednu ze zvukových ukázek s povídáním Vaška Mlýnka - mimochodem, vyprávění, z kterého je ukázka, bylo úžasné!!! Vydařil se ale celý pořad, o kterém ještě napíšu...Od času 3.40 vypráví pan Mlýnek onu historku...

Jinak celý pořad je tady... Jako vždy skvělý Martin Prachař, který začal písničkou, která dala název celému pořadu: Co sem sa nachodil...Následuje přivítání starostou a vystoupení dětí z Krahulíčku...

1. část 

2. část

3.

Mužský sbor z Kuželova, co písnička, to potěšující chvilky... 

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

A už vzpomínka na Vaška Mlýnka v plném záznamu... 

Mužský sbor z Kuželova zpívá vánoční písničky. Trošku jsem se divil, že v parném horku zní "zimní" písničky, ale proč ne, zazpívané jsou parádně, navíc silná slova, až sem v tom horku cítil po těle mráz...

Součástí nedělního programu bylo i přání panu rídícímu Františku Okénkovi k jeho 95 letům. Protože ale není jeho zdravotní stav dobrý, gratulace přijímal jeho syn - v čase 1.10 minut. Součástí této ukázky je v poslední části videa vystoupení mladého Kuželovjanu, moc sympatická "družina" mladých kluků a holek, držím palce, aby vydržali co nejdál do budoucnosti!

Do jednotlivých částí nedělního programu, které zachytil Tonda, si dovolím vložit tuto videoukázku. Nahrál jsem ji v roce 2013 u kuželovského mlýna, kdy byl František Okénka ještě natolik při síle, že přišel na pódium - a moc hezky promluvil. Myslím, že jeho slova dnes mají stejnou platnost jako před třemi lety. 

A tady dál pokračují videa z neděle, Tonda je dá postupně na internet všechny... Na začátku tohoto videa krásně zazpívaná sólová písnička...  A následuje mužský sbor Hrubé Vrbky - jak jinak, nejvyšší kvalita...

Tady už můžete vidět další zajímavou událost nedělního odpoledne, představení zbrusu nového a prvního CD Kuželovských zpěvulek...

xx

Odjížděl jsem někdy kolem sedmé, kdy jsem udělal spíše pro ilustraci tuto fotku. Znovu jsem si říkal, jak magická krajina na Horňácku je, a vůbec, jak nádhernou krajinu tvoří celá naše země. Tady na Horňácku je to ale umocněno tím, že je to náš domov, že máme tady rádi spoustu věcí i lidí, a také, že tady naše republika končí. I když samozřejmě, začíná bratrské území Slováků, ke kterým cítíme až rodinnou blízkost... Človek tu krajinu pozoruje a vnímá, a rozumí zase o něco více svým předkům, proč k ní měli tak niterný vztah, proč je dokázala tak moc inspirovat k tvoření, a také, proč za ni byli ochotni položit i život... 

Toto je snímek z nedělního večera, zastavil jsem se v Penzionu a restauraci U větrného mlýna, moc pěkně udělané místo, majitel mi vyprávěl, jak přidal pódium pro muzikanty a daší věci, tak jsem se jel mrknout - odjížděl jsem až po deváté a patřil jsem mez první... Na fotce je právě pódiu se známými muzikanty a zpěvákem Martinem Prachařem, ale vystřídalo se na tomto městě mnoho dalších lidí... Už jsem netočil, i když teď si říkám, že to byla možná škoda... Hospodu doporučuju v rámci neplacené reklamy, Horňcku takové místo moc sluší! 

No a poslední fotka nedělního dne, spíše soukromá a ani jsem ji sem moc nechtěl dávat, ale dobře ilustruje pohodu večera i atmosféru této "hospody"... Na fotce jako první Víťa Hrabal, vedoucí mužského sboru v Boršcích u Blatnice a jinak majitel stavařské firmy, pokud chcete cokoliv postavit, je to ten správný člověk pro vás. Za ním sedí režisér Petr Hajn, natočil spoustu výborných dokumentů, myslím, že má i nějakou filamřskou firmu, pokud chcete něco výborně točit, tak na tento obor je právě od odborník... No a pokud potřebujete výborného zpěváka, tak se obraťte na třetího v řadě, což je jeden z kluků Drlíků. 

A TADY ještě nedělní atmosféra Kuželova zachycená fotoaparátem výborného fotografa pana Gajovského... 

xxx