Fotbalový reprezentant Kúdela zpátky na Slovácku
Kariéru mladého nadějného fotbalisty Ondřeje Kúdely sledujeme na těchto stránkách více jak dva roky. Sledovali jsme jak se postupně zapracoval do prvoligového mužstva. Viděli jeho smutek, když Slovácko sestoupilo do druhé ligy. A prožívali s ním na dálku finálové tažení z MS dvacetiletých v Kanadě, kde patřil k oporám týmu. V úterý nastoupil v Uherském Hradišti v dresu reprezentační jedenadvacítky.
Byl to poslední a nejdůležitější zápas naší mladé reprezentace. Kluci ho bohužel nezvládli a prohráli s Ukrajinou 0:1. Byl to konec jedné fotbalové generace. Po zápase nebylo smutnějšího hráče, než byl Ondra Kúdela, který se na zápas už od ledna nesmírně těšil.
A tady je s ním rozhovor, který vyjde zítra ve Slováckém deníku.
NÁVRAT PLNÝ SMUTKU
Skončila jedna generace. Odchovanec Slovácka Ondřej Kúdela si návrat na Slovácko představoval jinak.
Po dlouhých šestnácti měsících hrál znovu na stadiónu odkud odešel do velkého fotbalu.
Odchovanec fotbalové akademie Slovácka. Rodák z Pitína Ondřej Kúdela nastoupil v dresu reprezentační jedenadvacítky na kvalifikačním zápase o postup na ME proti celku Ukrajiny.
Návrat to byl ovšem neradostný. Prohru 0:1 a vyřazení z dalších bojů nesl levý obránce reprezentačního výběru velice těžce.
Jak moc bolí vyřazení?
Bolí to strašně. Měli jsme výborný úvod zápasu, přesně takový jaký jsme si představovali, ale chyběl tomu gól. Škoda nastřeleného břevna Tomášem Necidem snad už po pěti minutách hry. První čtvrthodinka byla z naší strany dobrá, potom už to bylo horší. Měli jsme i velkou smůlu, druhé břevno zase trefil Martin Fillo. Otevřeli jsme hru a Ukrajinci nás potrestali gólem. Chtěli jsme to utkání vyhrát za každou za každou cenu. Bohužel se to nepodařilo.
Už vás napadlo, že vaše generace touto prohrou vlastně končí?
Je to pravda. Vypadá to, že se na hřišti asi už neuvidíme. Ale doufám, že bude ještě nějaká akce kde se všichni sejdeme. Znovu říkám velká škoda, že jsme nevstřelili první gól, ten by to určitě rozhodl.
Po hodině hry jste začal kulhat a střídal. Co se stalo?
Šel jsem do souboje a dostal jsem „koňara“ do svalu. Nešlo s tím dál hrát a bolí jako čert ještě teď. Když jsem se dozvěděl, že budeme hrát poslední utkání v Uherském Hradišti tak jsem se strašně těšil. Čekal jsem, že přijde slušná návštěva a také přišla. Lidi fandili ještě jednou za to dík. Strašně mě mrzí ten výsledek, ale takový už je fotbal.
V závěru první půlky moc nechybělo a mohl jste dál branku.
Byl to přetažený centr z pravé strany, ale ukrajinský obránce to tečoval a balón se ke mně dostal pozdě a skončilo to vedle.
V zápase jste hodně podporoval útok. Byla to součást taktiky?
Měl jsem tam dost otevřený prostor k podpoře útoku a trenér mě k tomu i nabádal. Snažili jsme se proniknout k ukrajinské brance přihrávkami na jeden dva doteky. Ze začátku se to celkem dařilo, ale potom už to byla křeč.
Vy sám si vzpomenete, kdy jste hrál naposledy na tomto stadiónu v dresu Slovácka?
To zase není tak dávno. Byl to poslední zápas doma, kdy jsme sestupovali. Hráli jsme proti Příbrami a vyhráli 2:0. Bylo to někdy koncem května (21.5. 22007 pozn. aut.).
Ve Spartě zatím hrajete jenom v druholigovém béčku. Psalo se o hostování v prvoligových Českých Budějovicích? Jak to vypadá?
O tom se sice něco napsalo, ale to vůbec nebyla pravda a já jsem o tom vůbec nic nevěděl. Vím o zájmu Liberce, kde bych hrál s Bořkem Dočkalem, kterého znám z hostování na Kladně a je to super kluk. Ještě je čas a já doufám, že nějaké hostování vyjde.
Nabídka z Liberce byla jediná?
Zájem měl trenér Hoftych z druholigových Bohemians, Kladno a Olomouc. Nejraději bych šel do Olomouce, kde hrají někteří kluci ze Slovácko a měl bych to i blízko domů. Dokonce jsem už mluvil i trenérem Psotkou, ale nakonec se kluby nedomluvily a Sparta mě nepustila.
Nečekal jste, že Vám trenér Lavička, dá přece jenom větší příležitost?
Čekal, nečekal. Je to strašně těžké. V přípravě jsme hrál stopera a to není zrovna můj post. Spíš bych se viděl na pravé straně obrany. Byl jsem půl roku zraněný a teď se do toho musím hlavně znovu dostat.Nezbývá než makat naplno a věřit, že šance přijde. Buď ve Spartě nebo někde jinde na hostování. Pro mě je teď nejdůležitější abych se nezranil a byl zdravý.
Takže je možné, že Vás v dresu béčka Sparty uvidíme na podzim na Slovácku?
Tak to uvidíme, jak to dopadne. Možné je všechno, zatím nevím.
Sledujete výsledky Slovácka v druhé lize?
Samozřejmě, že všechno sleduji. Vím , že naposled porazili Čáslav 2:0. Začátek měli sice špatný, ale tak to někdy ve fotbale chodí. Někdy to jde a někdy ne, ale věřím, že se postupně kluci zvednou a do té ligy se nakonec s podporou diváků dostanou.
Stanislav Dufka