Fotbalisté Lhoty znovu bez vítězství
LHOTA - NEDAKONICE 1:1 (1:1)
Branky: 25. M. Zalubil z penalty - 23. Vrábel.
Lhota:
Soukeník - Machala (88. Kuban), Jurásek, S. Zbořil, Doležal - P. Štergenich, Matuštík, O. Zalubil (55. Hubík), Kusák - F. Zbořil (J. Štergenich), M. Zalubil.
Trenér: Bohuslav Zalubil.
Nedakonice:
Ondřej - Čagánek, Vojtek, Rokyta, Jurásek - Vrábel, Hladký, Andrýsek (59. Peter), Lysoněk - Trubaček, Bábík.
Trenér: Radek Balíček
Rozhodčí: Ptáček
ŽK: Nedakonice - Ondřej, Lysoněk, Bábík.
Diváci: 280.
DALŠÍ NEVYDAŘENÁ KAPITOLA BOJE O ZÁCHRANU
Domácí publikum čekalo proti posledním Nedakonicím jasné vítězství. Místo toho vládla na domácích kopačkách nepřesnost a křeč.V nemastném neslaném zápase se divák příliš nepobavil a soupeři se rozešli po zásluze smírně.
V souboji dvou posledních mužstev tabulky se nehrál příliš pohledný fotbal. První poločas se hrál v ospalém tempu, a pokud nebudeme počítat pološance na obou stranách, tak o první vzrušení se postarali hosté z Nedakonic. Přibližně v polovině prvního dějství se po nedůrazu obrany Lhoty k míči dostal Vrábel a poslal hosty do zaslouženého vedení - 0:1.
Za dvě minuty už bylo všechno jinak. Střet domácího kapitána Zalubila s Andrýskem ve vápně posoudil hlavní arbitr Ptáček jako penaltu a sám postižený zajistil vyrovnání - 1:1.
Bojovnější hosté mohli jít do vedení pět před odchodem do kabin. Trestný kop Juráška vyrazil nejlepší muž domácích gólman Soukeník před sebe a z následné dorážky Vojtek nedokázal dopravit míč do sítě. Poprvé si diváci zatleskali až v samém závěru poločasu. Matuštík napřáhl z nějakých dvaceti metrů, ale gólman Nedakonic Ondřej balón vytáhl na roh.
Druhá půlka byla zásluhou obou mužstev o poznání živější. Hosté byli dál bojovnější, ale gólové šance si vytvářeli převážně domácí fotbalisté. Deset minut po přestávce neproměnil Martin Zalubil.
Ovšem vrchní spalovač šancí byl střídající Hubík. Nejprve nedokázal usměrnit do sítě ideální centr Zalubila a z gólové pozice hlavičkoval vysoko nad. Poté napálil z pěti metrů jenom boční síť nejlepšího hráče na hřišti brankáře Nedakonic Ondřeje. Jeho kolega na druhé straně Soukeník se vyznamenal deset minut před koncem, když bravurně vytáhl prudkou ránu Bábíka z malého vápna.
O největší vzruch celého zápasu se postaral nepřesný rozhodčí Ptáček. Při útoku Nedakonic fauloval domácí Machala Bábíka na hranici šestnáctky, ale hlavní arbitr vůbec nepískal.
Domácí hráli dál a z následného protiútoku vstřelili gól a v ten moment rozhodčí Ptáček přerušil hru a dal pokyn k ošetření Bábíka a Machaly. Zlobili se všichni. Domácí za neuznaný gól a hosté za neodpískaný faul. Hlavní arbitr to vyřešil míčem rozhodčího a hrálo se dál.
V souboji o černého Petra se diváci už góla nedočkali a v sotva průměrném zápase se soupeři rozešli po zásluze smírně.
Trenér hostů Radek Balíček byl po zápase rozladěný hlavně z výkonu hlavního rozhodčího: „Vymyšlená penalta v prvním poločase a na druhé straně deset minut před koncem neodpískaný jasný faul, který byl na červenou kartu. Rozhodčí hrubě ovlivnil zápas. Přítomný delegát se tomu jenom směje, je to skoro každý náš zápas venku. Někdo si asi přeje, abychom sestoupili. Jinak remíza pro nás nic neřeší, jeli jsme do Lhoty pro tři body."
Jeho protějšek Bohuslav Zalubil byl jiného názoru. „Je pravda, že rozhodčí pískal špatně, ale na obě dvě strany. Penalta byla jasná, stáhl našeho kapitána ve vápně."
Domácí kouč byl překvapený přístupem celého mužstva k důležitému zápasu. „Naši hráči si asi mysleli, že když jsou Nedakonice poslední, tak se porazí sami. Chybělo mi tam daleko víc bojovnosti a zodpovědného přístupu ke hře. Pochvalu si zaslouží snad jenom Štěpán Jurásek a gólman Jirka Soukeník."
Lhotě citelně chyběla záloha, která nebyla vůbec vidět. Jeden z dřívějších tahounů záložní řady Jirka Dominik se v minulé pondělí ve vsetínské nemocnici podrobil tříhodinové operaci křížových vazů. Lhotského záložníka teď čeká minimálně půlroční rekonvalescence a jeho návrat na zelený pažit si zatím nikdo netroufá odhadnout. Jirkovi přejeme úspěšné vyléčení z těžkého zranění a brzký návrat k fotbalu!
Text a foto: std
A ještě pár slov od RB: Ne nadarmo se říká (a ona je to také pravda pravdoucí), že každá bitva potřebuje generála. V té naší, lhotské fotbalové bitvě o udržení v soutěži mi ovšem takový generál chybí. Marně jsem se rozhlížel v neděli po celém stadionu, žádného generála jsem neviděl, ani na hřišti, ani kolem hřiště - tedy pokud nepočítám mnohé lhotské fanoušky, kteří si místo povzbuzování hrají na generály za každé situace. Prostě a jednoduše. Lhotský fotbal potřebuje generála,alespoň jednoho, muže, který má respekt nebo-li autoritu. Na hřišti taková osobnost nesmírně schází, velmi dobře to bylo vidět i včera, kdy naši vesměs mladí hráči byli nervózní a čekali, kdo z nich nakonec vezme odpovědnost za výsledek na sebe. Takovou osobností by mohl být brankář Soukeník nebo možná stoper Staňa Zbořil, oba dva hráli včera velmi dobře a občas uměli na spoluhráře i zakřičet. Ale bylo to málo, navíc oba se logicky pohybují jen na jedné straně hřiště. V takové situaci je řada na trenérovi, ten by měl ukázat, komu z hráčů věří o špetku více a měl by odpovědnost i důvěru na něj "navalit". Takový "generál" musí hnát za každé situace mužstvo dopředu, musí umět burcovat i povzbudit, a samozřejměm musí být poslední, kdo by si měl připouštět poraženeckou náladu. Když jsem včera zaslechl, že by takovým generálem-navrátilcem mohl být ještě nedávný vynikající hráč Dalibor Gabriel, měl jsem pocit, že je to ta nejlepší zpráva. To je přesně typ bojovníka i "burcíře", který by byl se svou autoritou v současné situaci pro Lhotu tou nejlepší posilou. Podobný hráč se objevil i v sousedním Uherském Ostrohu. Tento hráč už dvakrát přebíral ocenění při loučení s kariérou, a dvakrát se vrátil. Naposledy v neděli, kdy dal gva góly a Ostroh tak hodně přiblížil záchraně. Bohužel náš "záhrance" (archanděl) Gabriel je zraněný, tedy uvidíme, jak si trenér s touto situací poradí. Možná by nebyl špatný ani někdo ze "starých pánů", když je pozoruji, vidím mezi nimi několik hráčů, kterým sice už chybí maximální fyzička, ale fotbalově jsou výborní, a na hřišti by byli A mužstvu svými zkušenostmi a autoritou nesmírně užiteční...
Pokud jde o samotného trenéra, mám pocit, že lhotští fotbalisté by potřebovali většího "drába". Trenér Zalubil je příliš tichý, "hodný" a možná až zakřiknutý, nepochybuji, že má nesmírnou snahu mužstvu pomoci, ale zatím se to holt nedaří. Nezbývá než mu dál držet palce, některé kroky, které dělá, si určitě zaslouží sympatie. Ať už to byla jeho sobotní obchůzková cesta po lhotských lokálech a "kontrola" hráčů, přes práci na trénincích až třeba po posezení s některými klíčovými hráči po utkání. Trenér by měl být ale v celém utkání víc vidět i slyšet, i on by měl být přece tím generálem. Zejména v nižších soutěžích jsou potřeba právě trenéři emotivnější a hlasitější, protože to jediné často na hráče platí. Někteří lhotští hráči například zcela evidentně po ztrátě míče nemají absolutně žádnou snahu o míč dál bojovat - a v takovém chvíli přichází kupříkladu řada na křik trenéra. A samozřejmě během utkání je mnoho dalších situací, kdy by měl být trenér slyšet - neměl by to být ale křik, který hráče úplně rozhodí, ale spíše probudí a připomene mu, že je na hřišti pod ostrou kontrolou. Tuto "funkci" částečně plní v mančaftu Jirka Jurásek, který určitě dělá pro lhotský fotbal hodně, otázka je, jestli si jeho slova berou hráči k srdci. Možná ano, možná ne, nevím.
Toť vše, možná zbytečně jsem se rozepsal, ale už je to napsané, nebudu to mazat. Samostatné psaní by si zasloužili i hráči, ale nechávámí to na nich. Pokud vím, po utkání v kabině si už trochu sáhli do svědomí sami, bylo by zbytečné psát, že to je na nich, že každý si dělá na hřišti vizitku o své osobě, že sobotní ponocování je naprosto idiotské chování atd atd...
Držme tedy palce, povzbuzujme slušně, hledejme slova naděje, absolutně nic ještě není ztraceno! Mysleme na generály i jejich vojska. Na bojišti, na hřišti nebo v životě je mnohdy rozhodující vůle, odhodlání a odříkání jít za tím, co jsme si vysnili, po čem toužíme, na čem nám opravdu záleží. Zdánlivě je to vlastně hrozně jednoduché...
Fotky ze zápasu také na: http://fotofotbal.blogspot.com/