O svobodě

Je mi jasné. že pravidelní čtenáři mých stránek očekávají vzhledem k bohatému předvolebnímu psaní nějaký text či poznámku k novému prezidentovi, ale řeknu vám zcela upřímně: necítím nějak silnou potřebu cokoliv o Miloši Zemanovi psát. Vše o něm už bylo všude možně napsáno, a navíc se bohužel ukazuje, že Zeman se zřejmě nezmění a ani se nestane žádným prezidentem-sjednotitelem, jak tedy slíboval.

Rád bych sem dal pouze dvě fotečky, které jsem shodou náhod nafotil v pátek, v den jeho inaugurace, v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Jde o citáty právě Komenského, kterého mám moc rád a často se k němu vracím. Kolem těch citátů jsem šel už mnohokrát, mimochodem, poprvé na začátku devadesátých let, kdy prezident Václav Havel navštívil muzeum při otvírání této stálé expozice Komenského.

Za těch více jak dvacet let se v mém vědomí vlastně vůbec nic nezměnilo, v mém srdci zůstává prezidentem Václav Havel, stejně jako ideály, na kterých se snažil postavit ve svobodných poměrech náš nový stát. 

Všechno je to tak prosté, slova Jana Amose Komenského mají svou stálou platnost i po několika staletích:

"Svoboda, tvrdím, je nejskvělejší statek stvořený spolu s člověkem a od něho neodlučitelný."

Je to tak a nikdy to jinak nebude. Není ani tak podstatné, kdo je prezident, nejpodstatnější je to, jací jsou samotní lidé. Nakolik se chovají svobodně, jak moc velkou touhu mají žít vpravdě a co všechno jsou ochotni pro svobodu a pravdu udělat. Zdá se to snadné, ale každý den se můžeme přesvědčovat, že je to nesmírně obtížné až nemožné.

Každý den čtu a zároveň i vidím, kolik lidí se chová nesvobodně a jak strašně moc řada lidí tíhne ke lži, přetvářce a snaze ukrást si toho pro sebe co nejvíce.  Komenského pravdivé vědění, vůle k dobru a svobodná tvořivost jsou ale majákem, k němuž má smysl vzhlížet a přibližovat se mu.

Tam, kde není svoboda a pravda, tam je tma, tam se nic dobrého narodit nemůže. Tam, kde svoboda a pravda je, tam proniká nadějný paprsek světla, který může měnit věci k lepšímu.

Proto potřebujeme nesmírně moc mimo jiné svobodná média. Není jich mnoho, protože většinu médií, zejména v regionech, si už osedlali politici a podnikatelé. Tím, že se snaží sevřít hrdlo médiím, snaží se bránit tomu, aby občané získávali pravdivé informace a tak měli šanci, že se dozví o nekonečném množství nepravd a nespravedlností, které se v této zemi na mnoha místech, od nejmenších po největší, dějí.

Pokud nový prezident hned ve svém prvním projevu prohlásí, že chce bojovat proti části médií, není to pro tuto zemi vůbec dobrá zpráva, svůj boj chce vést pochopitelně proti kritickým novinám a novinářům, ne proti médiím, které mu už nyní až komicky nadbíhají. Nepochybně bude mít v tomto boji spoustu pomocníků, protože nikdy není nouze o ty, kteří se k mocným lísají.

Jestliže jde o média, nepotřebujeme politiky, kteří chtějí proti nim bojovat, potřebujeme naopak podstatně více novinářů, kteří budou mít odvahu a schopnost hledat pravdu a psát pravdu. O takové novináře a takové psaní bude vždycky nouze, protože těch, kteří chodí a budou chodit na rauty a budou psát jen pohodlně, bude vždycky většina.   

Už proto si myslím, že má smysl v den prezidentského střídání si připomenout ona slova Jana Amose Komenského: "Svoboda, tvrdím ...."

RB