Jaroslav Blažek

Jsou chvíle, které vám z různorodých důvodů zůstanou nadlouho v paměti, často tak dlouho, že si je vybavíte do nejmenších detailů i tehdy, kdy už mnohé jiné věci a informace zapomínáte. Mezi takové chvíle v mém životě patří setkání s malířem a grafikem Jaroslavem Blažkem, rodákem z našeho Slovácka, který většinu života žije v Praze - aniž by ale na svůj rodný kraj zapomínal.

Vydali jsme se za ním s malířkou Lenkou Jurečkovou, taktéž žijící v Praze, taktéž pocházející ze Slovácka a taktéž poznamenanou rodným krajem, letos v březnu, kdy jsme do poslední chvíle nevěděli, zda vůbec k setkání dojde. Nakonec se vše podařilo, a když jsem se nyní, kdy píši tyto řádky, v prosinci 2015 díval do kalendáře, který den jsme to u pana Blažka byli, našel jsem tam svou poznámku: Fantazie. To slovo jsem si napsal k 23. březnu 2015, když jsem se z návštěvy vrátil.

Kromě jiného jsem se přesvědčil o jednom. Jestliže čtu o různých lidech, třeba o lidech ze Slovácka, v různých knížkách, natož pak encyklopediích, a jestliže se pak s nimi potkám, mám pocit jakoby existovaly dva lidé. Zatímco psaní o nich je dosti často strnulé, klišovité, mrtvé, pak oni lidé jsou naopak nesmírně zajímaví, takřka neuchopitelní, emotivní, citliví, úžasně živí. I proto lituji, když o mnoha lidech můžou tak maximálně jen číst a neměl jsem šanci se s nimi potkat.

Jsem vděčný také Lence Jurečkové, že setkání domluvila a besedy se také účastnila. Nebýt jí, jejích obrazů i kontaktů, nikdy bych takovou návštěvy u Jaroslava Blažka nezažil.  

Poslechněte si například, jak pan Blažek mluví o svém vztahu ke koním, které tak často maloval. Vzpomíná na příchod do Prahy, na to, jak chodil za koňmi do Chuchle do chvíle, než s velkou lítostí zjistil, že tam jsou jen předmětem sázek. A hned následně povídá o tom, jak doma měli koně, jak šli s nimi na vůbec poslední "tarmak" v Hodoníně a co se stalo, když se vraceli... Je to krásné vyprávění... Včetně toho, jak skromně se vyjadřuje o svém díle...  

RB 

TADY  dávám pro zajímavost odkaz na web o panu Blažkovi, najdete na něm mnoho dalších informací  

Video, na kterém jsme s Lenkou zachytili povídání pana Blažka v Praze z 23. března 2015, a zároveň připojili také sestřih z vernisáže v Uherském Hradišti 3. prosince 2015 ...

Od 0.10 - povídání pana Blažka v Praze

Od 2.50 - v Uherském Hradišti na vernisáži hraje a zpívá Horňácká cimbálová muzika Petra Mičky 

Od 3.59 - zahájení vernisáže Ladislavem Bednaříkem, ředitelem Galerie Joži Uprky

Od 4.54 - mluví akademický sochař Michal Blažek, syn Jaroslava Blažka  

Od 6.57 - historik umění a kurátor Dušan Brozman

Od 8.42 - dopis kunhistorika Jaroslava Pelikána, ve kterém velmi pěkně píše o práci pana Blažka

Od 12.07 - ještě jednou povídání pana Blažka v jeho pražském bytě

Od 13.25 - pohled na výstavu a jeho obrazy v Uherském Hradišti 

Od 14.30 - ještě jednou parádní hraní HCM Petra Mičky 

 A několik mých fotek... Samozřejmě kluci z HCM Petra Mičky...

Primáš Petr Mička ... 

 A na vernisáži si neplánovaně zazpíval i etnograf Pavel Popelka...

Syn Jaroslava Blažek Michal, akademický sochař, hodně bezprostřední a emotivní chlapisko... 

Vojtěch Petratur, muž, který na Slovácku přivedl v minulých letech mnoho vynikajících umělců... Když jsem si s ním povídal, mluvi l oJaroslavu Blažkovi velmi uznale, upozorňoval přitom, že není jen výborný malíř, ale také špičkový grafik...

... potěšilo mě, že jsem v galerii objevil i tuto výstavku dětí  

Tady ještě následuje reportáž televize Fenx z vernisáže výstavy Jaroslava Blažka v Břeclavi v roce 2012 ...  Od času 2.29 mluví pan Blažek - a mluví zajímavě...

TADY  můžte najít informace o výstavě v Praze v listopadu 2013. A po kliknutí na šipku si můžete poslechnout reportáž Českého rozhlasu. 

Jeden ze slavných obrazů Jaroslava Blažka, zachytilů na něm legendárního horňáckého primáše Jožku Kubíka.