Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

ČERVENEC 2024: Můj občasný zápisník - nadále z rodného Slovácka i z Prahy. Opět trochu ze soukromí a hodně z novinařiny a politiky

Začínají prázdniny!!! Hurá!!!!  Lééééétóóóó!!!!!! Volnóóóóóó!!!!! No - tak to ani náááááhodou :) Začátek prázdnin je pro novináře, kteří se věnují zpravodajství, černou můrou. K článkům, které píší obvykle, je třeba připojit několik článků navíc, protože je třeba, aby byly v redakci nějaké v zásobě - jelikož se potřebujeme prostřídat na do dovolených. Takže, upřímně - mnohem víc myslím na to, co a jak napsat, než na volno a pohodu :(

 

1. červenec, pondělí

Přesto začínám docela odpočinkově, víkend jsem prožil doma na Slovácku, dokonce částečně na koupaliště, takže - paráda! :) Snažil jsem se ale hodně pracovat na knize, protože jsem měl téměř poslední možnost v ní cokoliv měnit. A jestliže je poslední možnost, tak se toho člověk snaží změnit co nejvíce :) Takže jsem četl, četl, četl, škrtla, přepisoval, dopisoval a do toho se hroutil a toužil po tom, aby knížka vůbec nevyšla. S každým dalším dnem se mi zád, že to a to a to a to jsem nenapsal dobře, měl jsem obrovskou a nádhernou možnost napsat knížku podle svých představ, ale nevyužil jsem ji. Trápím se tím víc a víc, třeba to nakonec taková hrůza nebude - ale v posledních dnech žiji s pocitem, že bude :( 

 

V redakci jsem se sestěhovali na pár týdnů na jiné místo a vedle mě si sedá mladý, sympatický elév, který mě fascinuje tím, co vidíte na fotografii - svým stolem :) Nic na něm nemá, jediný papírek, jediné noviny, jedinou knížku, jedinou poznámku, jediný blok. Prostě nic a nic a nic. Jen tuto technickou mašinku :) Nádhera!!!!! Po tomto toužím!!!! Ne po mašince, tanemusí být ani náhoduo tak kvalitní a drahá. ALe ten stůl - to mě naprosto dostává!!!! :) Stůl vedle, ten můj, ukazovat nebudu. Není na něm místo :( :( Mnoho papírů, ještě více poznámek, novin, knížek. A do toho spoustu techniky, od foťáku, přes mikrofony, paměťové disky a spoustu dalších věcí. Hrůza!!!!!!! :( 

 

 

2. červenec, úterý 

 

Vychází mi článek, jsem za to rád, protože o Petru Gazdíkovi jsem chtěl napsat fakt několik měsíců. Hlavně proto, že mě zajímalo, jak vlastně žije dřívější hlavní autor reformy vzdělávání, a zejména, zda ještě na této reformě nějak pracuje. 

 

Patnáct let stačilo. Smysl má učit děti, ne poslouchat Babiše, říká exministr Gazdík 

Bývalý předseda Starostů a nezávislých a exministr školství Petr Gazdík jako by zmizel z politiky. Přestože je poslancem, ve sněmovně nevystupuje a k politice se veřejně nevyjadřuje. Aktuálně.cz ho na závěr školního roku navštívilo na gymnáziu, které od loňska vede. Vysvětluje, co je za jeho "zmizením" z politiky, jak hodnotí svou roli v kauze Dozimetr i proč už nechce kandidovat do sněmovny.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. červenec, středa

 

Ty, bláho!!!!!!! Já a musím nutně k doktorovi!!!! Tak to se mi děje jednou za několik let. I když - je mi jasné, že čím více a rychleji stárnu, tak to bude horší a horší :( :( Teď to není ale naštěstí nic vážného. Ucho bolelo sice celou noc příšerně, jdu ráno na Bulovku, paní doktorka, asi z Ukrajiny, je milá a snaživá, ucho se vyčistí, namaže a mělo by zase normálně fungovat. Krása!!!! Ano, ano, ještě více rozumím tomu, že člověka, kterého něco bolí, natož pokud je nemocný, nelze nijak soudit za jeho nálady, protože prostě být nemocný je strašlivá věc :( Člověk vidí svět úplně, úplně, úplně jinak než člověk zdravý. Nicméně - moc jsem toho tento den neudělal - a to mě čtve nejvíc :(

 

 

4. červenec, čtvrtek

Jé, on je dnes poslední pracovní den!!!! Od zítřka je jako státní svátek a volno!!!! Tedy, já mám v sobotu odpoledne a večer službu, ale přeci jen nás čekají volnější dny. Takže ráno do práce a odpoledne s nejmladší dcerkou na moravské Slovácko!

 

 

 

 

5. červenec až 7. červenec, čtvrtek až neděle 

 

Doma je doma, těším se na odpočinek, ale musím hlavně pracovat na knížce a do toho se co nejlépe připravit na rozhovor s premiérem Petrem Fialou. Kromě jiného se obracím na čtenáře Twitteru s několika otázkami, na které mi chodí spousta a spousta odpovědí. Takže následně i všem děkuju a dál s názory lidí pracuji.

 

 

 

 

 

 

 

10. červenec, neděle

 

Po pracovním sobotním odpoledni a večeru si přidávám trošku práce i na neděli. Když vidím kombajny, které jezdí kolem naší vesnice, vyběhnu na pole a říkám si, že zkusím začít nabírám materiály pro letní téma ohledně žní.

 

 

 

 

8. červenec, pondělí

Potřebuji velmi nutně na knížce ještě zapracovat, mám úplně poslední den, poslední možnost, cokoliv na ní upravit. Takže prosím šéfa výjimečně o volno na tento den. Souhlasí. A já jsem mu za to velmi vděčný. 

 

 

 

9. červenec, úterý

 

Vychází mi rozhovor, který myslím, že je docela zajímavý a hlavně po svém publikování přitáhne docela velkou veřejnou pozornost. Nikdo neví, že vznikal za poněkud netradičních okolností. Volal jsem panu Bžochovi už týden předtím, ale bylo mi jasné, že zatím by mi téměř nic neřekl. Byl by to takový rozhovor o ničem, který by ale možné svou bizardností zaujal. Nechci jít touti cestou, domlouváme se, že zavolám na pár dní, kdy bude více jasno, co vznikne z nové frakce Patrioti pro Evropu. A potom se pana Bžocha, svobodně, nezávisle, na cokoliv kolem jeho názoru na frakci zeptám. Což se také stalo. Mimochodem, ta slova z titulku, která se dočkala největší pozornosti a debaty, vznikala tak, že jsem se pana Bžocha zeptal: Opravdu říkáte, že vám ta frakce nevoní? A nepopřete to, když vás budu takto citovat? A nepopřel. Zdálo se mi, že to byl z mé i jeho strany férový přístup. A čím jsem starší, tím ještě více mi záleží na férovosti. 

 

 

 

Úplně mi to nevoní, v proruské frakci bych nebyl, říká europoslanec ANO k Patriotům  

 Jaroslav Bžoch je prvním europoslancem z ANO, který otevřeně přiznává své rozpaky z nové frakce Patrioti pro Evropu. Ta sdružuje převážně nacionalistické a proruské strany, třeba uskupení Le Penové nebo Orbána. "Vstřebávám to. Ale úplně mi to nevoní, to říkám upřímně. Kdyby naše frakce byla v něčem proruská nebo byla protiukrajinská, tak bych v ní nebyl," řekl Bžoch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

 

 

 

10. červenec, středa

Samozřejmě se probouzím jen a jen s myšlenkami na rozhovor s premiérem Petrem Fialou. Jako obvykle, když dělám s někým rozhovorem, soustředím se intenzivně v posledních dnech a zejména posledních hodinách jen a jen a jen a jen na toto, protože věřím, že tak můžu udělat co nejlepší rozhovor. Snažil jsem se připravit, pročetl jsem spoustu věcí, promýšlel, co a jak se ptát, jak z něj dostat co nejvíce informací, ale stejně - nic nejde v takových případech naplánovat, prostě se uvidí až při samotném rozhovoru. 

 

 

 

 

 Po rozhovoru jsem šel hned do samoty a klidu, abych si rozhovor poslechl, popřemýšlel nad tím, řekl si v "prvním kole", co z  něho bylo nejzajímavější, co vypíchnu a naopak, co do něj nezařadím. Snahou je samozřejmě publikovat rozhovor, který bude mít smysl, užitek, důležitost, pro čtenáře, pro mě - ale také pro toho, s kým rozhovor dělám.... Moc času na sezení nad rozhovorem ale zatím nebylo, sedl jsem do vlaku a jel do Přelouče, kde jsem slíbil přednášku, besedu s mladými lidmi, kteří patří k Mladým lidovcům. Setkání s nimi bylo pro mě velmi zajímavé a obohacující, šlo by o něm spát a povídat dlouho, ale nevím, jestli by to někoho z vás zajímalo. Pro mě to bylo ale zase něco, nad čím přemýšlím a k čemu se budu v hlavě vracet v příštích týdnech a měsících. 

 

 

11. červenec, čtvrtek

Vstávám po páté ráno v hotelu v Přelouči a hned otvírám počítač, abych se pořádně začetl do přepisu rozhovoru s premiérem Petrem Fialou. Probouzím se s pocitem, že se mi moc rozhovor nepovedl, trošku se z tohoto pocíti začínám hroutit, protože si říkám, že už na pořádnou novinařinu nemám. Sedám v šest do vlaku, čtu si důkladně jednotlivé věty, zkouším, na čem rozhovor postavit a zda je skutečně tak nedobrý, jak se mi zdá. Postupně se ale přece jen dostávám do lepší nálady, možná rozhovor až tak špatný není, možná je docela dobrý, když ho jako stavebnici začínám skládat od toho, jak za poslední roky změnil názor na Evropskou unii, tak mě začíná rozhovor stále více bavit - a snad bude mít takopvý pocit i většina čtenářů.

 

Když dorazím do redakce, dál na rozhovoru pracuji a k tomu přidávám ještě práci na dalších věcech. Do toho pravidelná čtvrteční porada s referováním o tom, kolik čtenářů ten který článek četlo, které články se četly nejvíce, plus kdo měl nejvíce čtenářů v součtu všech článků za poslední týden. Na plátně se objevuje tabulka, ve které vůbec nejsem, nic pořádného jsem nenapsal, takže není vlastně o čem mluvit. Jsem na sebe naštvaný, mnohem víc, než kdokoliv vůbec tuší. Měl bych to už zabalit, možná je nejvyšší čas. Takže po statistice článků okamžitě přichází hlavní otázka porady: Co budete psát v příštích dnech zajímavého? Jaká máte témata? A kdy odevzdáte témata na léto, než odejdete na dovolenou? A kdy vlastně budu mít dovolenou? Rozhodně teď na ni nemám vůbec žádnou náladu. Je třeba myslet na práci, práci, práci. 

 

 

 

13. červenec, sobota

Říkám si, že v tomto případě bych mohl tady popsat blíže, jak vypadá jedna z podob novinářské práce. Na letní prázdniny je třeba připravit letní témata, takže každý má povinnost s něčím "letním" přijít a něco napsané v redakci nechat před odchodem na dovolenou. Při debatě v redakci vzniklo i jedno z témat - pražské legendární hospody. Když jsem na toto téma mluvili ve čtvrtek, kolegové, kteří chodí na pivo, jmenovali nejvíce jednu hospodu: U Jelínků. A protože jsem řekl, že téma napíši, bylo nejlepší na nic nečekat a pustit se co nejdříve do práce. Takže v první volné chvíli, v sobotu ráno, jsem si řekl: Jdu k Jelínkům. Abslutně nevím, co mě čeká, žádné články z posledních let jsem o aktuálním dění v hospodě nečetl, ale uvidíme. Ostatně, právě takto vzníká mnoho článků. Stojíte před místem, o kterém chcete psát, potřebujete se samozřejmě seznámit s lidmi, a vůbec nevíte, k čemu nedojdete. Jestli něco napíšete. Co z toho bude. A co potom řeknou čtenáři. Takže já takto stál v deset ráno před hospodou U Jelínků v Praze :)   

 

 

A tady dávám první náznak příští reportáže, na které budu dál pracovat, dál se budu do hospody vracet a budu tak sepisovat příběh, který by se měl brzy objevit na mém domovském webu Aktuálně.cz. Tady jsem vyfotil pana hostinského, od kterého jsem slyšel první zajímavé informace o hospodě i o jeho životě. A zase se říkal: Novinařina je nádherná práce. 

 

 

 

Běžel o berlích s prezidentem, teď letí kolem světa, aby pomohl samoživitelkám 

 

Když bylo Petru Košťálovi 19 let, vydal se sám pěšky do Španělska. O rok později pro změnu vyrazil do Itálie, následně si zajel na kole do Řecka. "Cestování je moje vášeň," říká nyní pětadvacetiletý student, který se vydal na 80denní leteckou cestu kolem světa. "Chtěl jsem ji ale spojit s dobročinností, takže vybírám peníze na ženy a muže, kteří jsou samoživiteli," vysvětluje pro Aktuálně.cz. 

 

 

15. červenec 

 

Fiala: Změnila se EU, ne já. Babiš se klaněl nesmyslům, teď staví na nacionalismu

Premiér a předseda ODS Petr Fiala býval ostrým kritikem EU, dnes působí jako její velký zastánce. "Za názory si stojím, unie se ale hodně změnila," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zároveň tvrdě kritizuje šéfa ANO Andreje Babiše a jeho novou frakci, která sdružuje převážně národovecké a proruské strany. "Schválil Green Deal, byl v nejvíce progresivistické frakci. A teď otočil," říká Fiala. 

 

 

 

 

 

 

 

Přou se o munici i olympiádu. Hašek ve volbách vyzve kritika "bezpohlavních nesmyslů"  

 

Jeden z nejzajímavějších senátních soubojů se letos odehraje na Benešovsku. Do boje o křeslo v horní parlamentní komoře jde jeden z nejlepších hokejistů historie Dominik Hašek. Proti sobě bude mít současného senátora Zdeňka Hrabu. Ten v průběhu mandátu odešel z klubu Starostů k ODS a vystupuje jako jeden z nejkonzervativnějších politiků. 

 

17. červenec

 

Nic se zbytečně nezdraží, není žádný "český Green Deal", reaguje Fiala na spekulace  

Premiér Petr Fiala se ostře ohradil proti tvrzení opozice a některých médií, podle kterých vláda chystá prudké zdražení benzinu, nafty nebo uhlí. Podle něj je to nepřijatelné a Česko si nebude dávat při ochraně životního prostředí větší závazky, než k jakým se už v minulosti zavázalo. "Mohu všechny ujistit, že žádný český Green Deal tady nebude," uvedl. 

 

21. červenec 

 

Zpívání nám zachraňuje život, říkají Ukrajinky šéfce sboru. Pomáhají matkám i vojákům 

Martina Sirová z Litomyšle je vedoucí česko-ukrajinského pěveckého sboru. Společné vystupování na různých místech Česka ale proměnila také ve velkou dobročinnou akci. Ukrajinské ženy, které utekly před válkou, zpívají na pomoc civilistům i vojákům. Na počátku přitom byla snaha, aby se lépe začlenily a naučily česky, popisuje pro Aktuálně.cz. 

 

24. červenec 

 

 

 

 

 

Starosty omladíme, Babiše porazíme. S Ruskem se ale už musíme probrat, vyzývá Rakušan  

Předseda STAN Vít Rakušan plánuje oživit své hnutí, aby v něm bylo více mladých lidí a program odrážel jejich potřeby. "Budeme jim naslouchat, dáme jim místa na kandidátkách," slibuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Je také přesvědčený, že vládě pomohlo jeho video, kdy jí vyčítal slabou komunikaci. A navzdory kritice dál obhajuje policejní zásah při střelbě na filozofické fakultě. Nic netajíme, říká. 

 

 

 

 

 

DOVOLENÁ !!!