Antonínkový časopis č. 19 je hotový! Tady je titulka a pár dalších informací o časopisu i tomto webu ...
Hurá! Hurá! Hurá! A ještě jednou hurá! :) Po malé odmlce se vracím sem na stránky a jsem velmi rád, že mám za sebou další hotové číslo regionálního časopisu Krajem svatého Antonínka - v pořadí už 19 !!! Ještě časopis projde korekcí, udělá se na něm pár drobností a šup s ním do tisku! Nejpozději v pondělí by měl být v obchodech ke koupení za symbolických a stálých dvacet korun.
Vy se nyní můžete v premiéře podívat na jeho titulní stranu a dozvědět se několik informací o obsahu. Titulní fotka mi padla do oka náhodou, byla mezi řadou fotek, které jsem dělal první neděli roku 2011 při Novoročním koledování v Hluku. Moc si přeji, aby se lidem líbila a časopis si mimo jiné i díky ní kupovali, dětem z Hluku to na fotce sluší. Časopisu jsem se snažil dát jako vždy maximum, šlo mi o to, aby každý článek i popisek byl originální a pro čtenáře překvapující, ne vždy se to jistě podařilo. Moc děkuju dalším autorům, Staňovi Dufkovi, Lence Fojtíkové, Tondovi Vrbovi, Františku Gajovskému, Miroslavu Pavlasovi, Štěpánovi Mitáčkovi, Lukáši Baroňovi, stejně jako grafikovi panu Šopíkovi a korektorce paní Pokorné!
Pokud jde o obsah, ten je pochopitelně hodně ovlivněný vánočními svátky, k nim se vztahuje několik textů i fotek. Témat je ale v časopisu mnohem víc, hodně je zastoupen sport, hokej v Uherském Ostrohu, Zumba v Uherském Ostrohu, házená ve Velké nad Veličkou, fotbalové turnaje. Dvě stránky jsou věnované dění na Antonínku, nechybí jako obvykle lidová kultura, spolky, setkávání lidí. Konkrétně tedy draní peří, přátelství žen, které se seznámily díky paličkování, hlučtí senioři, ochotnické divadla, myslivecké hony, holubáři, výročí blatnického dětského souboru Vavřínek, setkání učitelů v Hluku, lhotský koňák Jarin Šuránek, malotřídka v Louce, spisovatel Jiří Jilík a malíř František Pavlica, vyšívačka paní Minksová, sedlák a básník Jan Bělčík z Malé Vrbky.
Jak vidíte, je toho docela dost, byť mě velmi mrzí, že na spoustu fotek i textů už nebylo místo, vydavatel se totiž rozhodl zmenšit časopis o osm stránek na 40 stran - což jsem se dozvěděl, když už jsem je měl sepsané a nafocené. Zůstanou do příště :)
V této chvíli cítím ohromnou úlevu, ale také smutek, protože už žádné další číslo nebudu plánovat, své nástupkyni Lence Fojtíkové držím palce, nečeká ji lehká práce, ještě, že je to aspoň práce krásná :) Pro mě začíná zcela nové období v novinařině i tady na stránkách, v příštích dnech se rozhodnu, co se stránkama provedu a případně, na jaká témata se budu tady při psaní soustředit. Kromě toho se zřejmě se svými texty "přestěhuju" do MF DNES, takže se navrátím do své mnohaleté domoviny - místo chválení folkloristů si budu všímat trošku jiné podoby našich životů :) Státní, krajské i městské pokladny jsou sice mnohdy dál rozkrádané různými darebáky alias kmotry a kmotříky, ale stejně má pořád smysl snít o jedné slušné, nezkorumpované a spravedlivé zemi uprostřed Evropy ...
Možná jste si všimli toho, že jsem začal měnit tento web. Zatím jde spíše o změny kosmetické. Změnil jsem fotku, protože holt stárnu a tloustnu, a původní fotka mě ukazovala mladšího, krásnějšího, optimističtějšího a usměvavějšího, než ve skutečnosti jsem :) :) Přidal jsem také odkazy na facebook, čímž dávám najevo, že chci ještě více komunikovat s vámi, čtenáři. Na stránky mám připraveno mnoho a mnoho věcí, nejnověji například portréty a videa lidových zpěváků nebo videa a mnoho fotek z úžasného setkání "obyčejných" holubářů, ale nevím, jak a co budu v nové situaci časově zvládat. Už dříve jsem avizoval, že bych web aktualizoval jednou týdně, což se mi zdá stále pravděpodobnější varianta. V ušetřeném čase bych mohl po čtyřicítce zkusit, co to je lyžování, bruslení, plavání, nebo, nedej Bože, sbírání hub či chytání ryb :) :) Brrr :)
Tak se mě zdá, že vše, co jsem chtěl v životě napsat jsem napsal a teď bych chtěl mít ze všeho nejvíce klid a pokoj :) Trošku mi leží v hlavě nedávná slova jednoho dobrého kamaráda, který mi "vyčítal", že prý jsem se vzdal časopisu lehce a odevzdaně, což si prý nemyslí jen on. Asi je to pravda, nejsem moc bojovník, ale na konci roku jsem byl z některých věcí i lidí tak otrávený a unavený, že jsem si možná i přál končit. Někteří starostové i další lidé mají jistě radost, že jsem dostal "po ušách" a mikroregion mně dělání časopisu vzal, ale ať, neustálé připomínky některých starostů k nezávislému psaní mi už lezly na nervy, možná konečně vystřízlivím, Slovácko na vlastní srdce nechám jiným snílkům a vrátím se do reálného světa - moje žena o tom sní už 15 let :)
V životě se snažím držet přesvědčení, že produktivní věk člověka je příliš krátký na to, aby člověk ve své práci seděl v jednom hnízdě a na jednom vejci celý život. Když člověk musí sejít z nějaké cesty, tak to bolí, ale někde nablízku je jistě nová cesta s novými výzvami, radostmi a samozřemě i starostmi. Třeba se na ní potkáme :)
Opatrujte se, věnujte se své práci, rodině a sobě samým, vykašlete se na veškerou veřejnou činnost nebo případně cpaní do různých funkcí - nemá to smysl. Štastný je ten, kdo se stará jen sám o sebe :) Promiňte, ale optimističtější konec mě momentálně nenapadá ...
RB
Kdybyste měli něco na srdci, napište mi s klidem i cokoliv kritického na radek.bartonicek@gmail.com
Teď musím hlavně odpovědět na mnoho mailů a poslat mnoho slíbených fotek ! :)
Kdyby někomu nestačila fotka z hlavní stránky :) Toto je aktuální fotka s psacím strojem a dvaceti kily, která jsem přibral po návratu na Slovácko. Další důvod myslet víc na zdraví než na psací stroj :)