A všecko dobré také tobě, Česká republiko... S československou hymnou, která zněla na Silvestra nad Vlčnovem
Mnohokrát jsem nad tím přemýšlel, ale nikdy jsem nepřišel na odpověď. Jak je to možné, že někdo má rád svou rodnou zem, chová ji v srdci, leccos pro ni obětuje, zatímco pro jiného je to jen prachobyčejná děvka, které se snaží při každé příležitosti ublížit?
Jak je to možné, že mnoho vzácných, statečných a nenahraditelných lidí dokázalo pro tuto zemi položit život a bojovat za její štěstí, zatímco jiní jen čekali a čekají na příležitosti, jak ji okrást, rozebrat a ještě víc oslabit? Jak se to děje, že se zrodí člověk s láskou ke své rodné zemi nebo naopak člověk, který jí dělá hanbu? Výchova, geny, životní zkušenosti, osobní prohry, odplaty? Nevím. Jen vím, že vždycky si budu vážit těch, kteří pro dobro této země mnohé vykonali v časech dobrých i zlých. Nikdy nemůžeme dostatečně vyjádřit vděčnost těm, kteří nám ubránili svobodu, jazyk i kulturu. Abychom my mohli žít, museli jiní obětovat to nejcennější, co měli.
Časy se mění, zemí spíše mizí, o charakteru států v dnešní době se debatuje stále víc, ale stejně - bez ohledu na tyto debaty a hranice budou lidé dobří, kteří se budou snažit své zemi pomáhat, a budou lidé špatní, kteří se budou dívat, co by z ní ještě mohli pro sebe oškubat. A vsadím se, že podle tohoto vztahu k rodné zemi se lidé chovají i k sobě navzájem - kdo se chová slušně ke své zemi, ten se většinou chová slušně i ke svému okolí. A naopak.
Mohlo by se takřka zdát, že nám může být osud naší země lhostejný. Vždyť je to "jenom" kolos, který nás šikanuje mnohými předpisy a nařízeními a bere si od nás vysoké daně, můžou namítnout mnozí. Nejsou daleko od pravdy, ale stejně nám nezbývá nic jiného, než usilovat o to, aby byl tento kolos podstatně menší, efektivnější a vstřícnější. Než se to podaří, bude to ještě předlouhá cesta. Ale musíme se o to pokoušet - pokud se nechystáme třeba odstěhovat někam jinam :)
Ať se ti tedy Česká republiko v roce 2012 daří. Pokud se bude dařit tobě, je naděje, že se bude dařit také nám, kteří s tebou žijeme a fandíme ti.
RB
Takto si zpívali hymnu lidé, kteří dnes v poledne přišli nad Vlčnov, k místu zvaném Pepčín, kde stával krásný zámeček. A když dozpívali českou část hymny, potěšilo mě, že pokračovali její slovenskou částí... K samotnému Pepčínu a zámku se vrátím někdy brzy na jiném místě stránek...