Při psaní pozvánek nemůžu zapomenout na Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Akcemi v muzeu vás pravidelně už nějakou dobu "trápím" a budu vás "trápit" dál. Činím tak zcela záměrně,  přesvědčen, že tak činím ve vašem nejlepším zájmu :) Zajděte se ale do muzea opravdu podívat, je se tam na co podívat, učinili tak už mnozí jiní a další přicházejí, už dlouho jich nebylo tolik jako v poslední době.

Zrovna dnes odpoledne začíná zbrusu nová výstava s pěkným zimním motivem - Krása, která hřeje. Připravoval ji tým kolem paní Dany Menouškové ze Slováckémo muzea, téměř dva roky debatovali, pátrali a studovali a výsledkem je největší přehlídka kachlových kamen, jaká kdy byla k vidění. Když mi ji paní Menoušková ukazovala, kroutil jsem hlavou, kolik se toho člověk může dozvědět z reliéfů na kachlích. A to navíc kachlí pořádně starých, ty nejstarší jsou z konce 14. století. Kde jsme my všichni v té době byli :) 

Tady vám nabízím tiskovou zprávu, kterou vždy nabízím médiím, lidem v informačních centrech a dalším příznivcům muzea. A abych nezapomněl - zajděte také na další výstavy v muzeu, opakuji, jsou výborné a chodí na ně hodně lidí. V Galerii Slováckého muzea jsou totiž velké výstavy betlémů, Biblí a keramiky. Takže neváhejte, přestaňte blbnout a spěchat, vždyť začíná advent...  

Vážení čtenáři této tiskové zprávy,
 
ze všeho nejdříve bych vás chtěl co nejsrdečněji pozvat na výstavu, která začíná tento týden ve čtvrtek 27. listopadu v hlavní budově Slováckého muzea. Věnujte prosím této výstavě pozornost, tým kolem paní Mgr. Dany Menouškové ji připravoval dva roky a shromáždil sbírku, která je svým rozsahem výjimečná. Dejte na má slova, s paní Menouškovou jsem ji celou prošel, poslechl si její podrobný komentář a už se těším, jak z ní budou odcházet spokojení návštěvníci. Málem bych zapomněl na název a téma výstavy. Název je „Krása, která hřeje", téma: kachlová kamna na Moravě a ve Slezsku v době gotiky a renesance.
 
Celá výstava je ale ze všeho nejvíce příběhem toho, jak vznikala a vypadala středověká kamna a jak se na ně vyráběly jednotlivé kachle. Řadu kachlí uvidí návštěvníci v prvním patře, budou si moci prohlédnout mnohé reliéfy, kterými byly kachle zdobeny. „V souvislosti s kamny se dokonce užívá název Bible chudých," upozorňuje Dana Menoušková s vysvětlením, že na reliéfech byly zpočátku náboženské motivy, které ale postupně střídaly motivy světské a později také heraldické.
 
Jak jsem už upozornil, Dana Menoušková a její spolupracovníci věnovali výstavě mnoho měsíců práce. Mimo jiné objeli mnoho míst, prošli řadu depozitářů a nakonec vystaví kachle ze čtyřiceti muzeí, galerií a památkových institucí. Dohromady půjde až o čtyři stovky exemplářů! „Takové množství exemplářů nebylo u nás zatím nikdy shromážděno, snažili jsme se vybírat především takové kousky, které by se mohly lidem líbit," upozorňuje paní Menoušková s tím, že řada exemplářů bude veřejně k vidění poprvé. 
 
Nejstarší „kousky" jsou přitom z konce čtrnáctého století, tedy z doby končící vlády Václava IV. a nástupu husitů. Pokud jde o nejvzácnější kachle, ty pocházejí z hradu Melice na Vyškovsku.
 
Zatím jsem psal o tom, co lidé uvidí především v prvním patře muzea. Nyní bych sestoupil o patro níž, tam se zřejmě oči lidí zaměří především na repliku kachlových kamen. Kromě této repliky uvidí návštěvníci řadu panelů, na kterých se budou moci dočíst mnoho zajímavého o historii kamen, o tom, jak vypadala, jak se vyráběla, kolik se jich do dnešních dnů zachovalo. „Několik replik bych doporučila například na hradu Šternberk," dává tip Dana Menoušková.
 
Kamna, která jsou v muzeu, nejsou keramická, jde o sádrovou repliku - mimochodem vůbec první v Česku. Kamna se dají rozdělávat, a to proto, aby se dala využít ještě na dalších dvou místech, kam bude výstava z Uherského Hradiště putovat.  V roce 2009 bude výstava v Opavě a o rok později v Brně. A ještě jedna informace k těmto kamnům. Jsou postavena podle těch skutečných z hradu Rožnov. A ještě autoři: Ludmila Štefánková a Zdeněk Richter ze Slováckého muzea.
 
V druhé části této tiskové zprávy bych se chtěl zmínit o představení knihy Zmizelé Hradiště. Představení proběhlo ve Slováckém muzeu v pátek 21. listopadu, kromě autorek, historičky Blanky Rašticové a archivářky Jaromíry Čoupkové, přišel také první polistopadový starosta Ladislav Šupka a nynější starosta Libor Karásek.
 
Pokud jste nebyli přítomni, můžete litovat, šlo o příjemné odpoledne, ve kterém se mohli přítomní přesunout do minulosti města a dozvědět se mnoho zajímavého. Bylo to ovšem zároveň tak trošku posmutnělé odpoledne, protože si člověk uvědomil, kolik cenného a pozoruhodného bylo v minulosti v Uherském Hradišti zničeno. Stačilo například pozorovat na plátně promítané fotografie zmizelých budov a naslouchat povídání paní dr. Rašticové. 
 
Kniha vychází v nakladatelství Paseka (v edici Zmizelé Čechy, Zmizelá Morava, Zmizelé Slezsko), které také obě autorky oslovilo. Měl bych dodat, že udělalo dobře, stěží by našlo větší odbornice na historii města. Osobně jsem nedávno absolvoval s paní Rašticovou více jak tříhodinovou procházku městem i s výkladem a musím se přiznat, že tak zajímavé povídání jsem dlouho neslyšel.  A ještě věta ke knize - čtenáři v ní najdou celkem 103 fotografií, s výjimkou jedné jsou všechny ve fondu Slováckého muzea.
 
To je pro prosím všechno, přeji vám všem hezký den i týden a věřte mému doporučení - ten, kdo  na výstavu přijde nebo si přečte vzpomínanou knihu, obohatí svůj život o další zážitky i zajímavé informace.

RB