První z 50 fotek...

Říkal jsem si, že strávím sobotní večer nějak smysluplně, tak snad se to podařilo. Můžete se podívat na 50 fotek, které jsem mezi českými krajany nafotil. Určitě existuje mnoho a mnoho mnohem lepších fotek, ale já jsem se pokusil vyprávět vám svými fotkami také kousek příběhu o lidech, kteří si získali mé srdce. Samozřejmě, byl jsem mezi nimi velmi krátce, ale taková je zatím má zkušenost a budu moc rád, když budou i vaše zkušenosti obdobné.

K některým fotkám dodám určitě ještě další popisky, možná se pokusím ještě i o další věci, týkající se krajanů, rád bych se za nimi brzy opět vydal. Na delší dobu, s větším soustředěním a také se snahou být jim v lečems užitečný.

Užitečný jsem jim chtěl být také vším, co jsem sem na stránky v posledních dnech dal, texty, videa, fotky. Vím, že řada jiných lidí pro ně dělá nekonečně víc - s některými se vás budu snažit tady na stránkách seznámit. Vždyť psaní o lidech, kteří se nestarají jen sami o sebe, je i největším "posláním" těchto stránek...

RB

Paní hostitelka z Gerníku, paní Boudová. Mrzí mě, že nevím křestní jméno. Byla perfektní.

Její manžel, ředitel základní školy v Gerníku. Muž, který dělá pro školu a krajany velmi mnoho. Určitě o něm ještě napíšu.

V ulicích Svaté Heleny.

V ulicích Svaté Heleny.

Česká menšina ve Svaté Heleně.

 Další žena ze Svaté Heleny.

 Mládež ze Svaté Heleny.

Svatá Helena - odcházející přítomnost.

Svatá Helena - přicházející budoucnost.

 Pasák krav z Gerníku.

A ještě jednou pasák krav.

Paní z Gerníku, která s námi šla, aby nám ukázala správnou cestu v kopcích. Matka osmi dětí, většina jich už odešla do Čech

A tady je už se svým mužem a dvěma dětmi na voze. Dcera má skloněnou hlavu - posílala sms zprávu.

Koňák z Gerníku. Tváři se vážně, ale vůbec takový nebyl. Koně mu nechtěli doma pít vodu, tak je vedl k místnímu pramenu vody.

"Ráno šest vstanu, celý Boží den dělám a v deset jdu spát," pověděl mi tento muž. Celý život dělal v dolech, jako mnozí jiní má ale i hospodářství.

Kluci z Gerníku.

Tady ještě jednou stejní kluci, líbilo se mi, jak jeden z nich mě dres světoznámého fotbalisty Ronaldina.

Dvě holky z Gerníku, první fotka, kterou jsem mezi českými krajany v Rumunsku udělal.

A ještě děti z Gerníku. Dva kluci na kole, za nimi je holka. "Ančo!", volali na ni.

Nezvyklý pohled na domečky v Gerníku.

Foceno nad Gerníkem.

Krásná krajina nad Gerníkem ještě jednou. Krásná, ale na obdělávání velmi náročná.

Sezení před hospůdkou v Gerníku. Musím dodat - výbornou hospůdkou.

Toto je fotka z nějaké rumunského města v Banátu, nevím, jak se jmenovalo. Chlapi hráli v parku šachy. 

Tak toto byli Rumuni z vesnice, sousedící hned s českou vesnicí.

Potěšující setkání. Klučina z jedné z českých vesnic v Rumunsku, syn knihovníka Merhauta, pracoval dlouho v Česku, ale jako jeden z mála mladých lidí, kteří ve velkých vlnách odešli do Čech, se vrátil. Potkal jsem ho na folklorním festivalu ve Svaté Heleně. A určitě vám o něm ještě někdy napíšu.

Opět folklorní festival. Holy z české vesnice Bihor. Líbila se mi jejich ostýchavost, kterou je dobré respektovat. Stačilo, když přijeli Češi, z nichž někteří měli snahu otáčet se za každou sukní a čekat, co by tak mohlo spadnout z nebe :) 

Vystoupení folklorní skupiny z Gerníku.

A protože v Gerníku jsem strávil nejvíc času a tak získal k místním nejbližší vztah, vyfotil jsem celou skupinu takto po vystoupení.

Ty ruce, ty ruce, řekli by vedoucí folklorních souborů u nás - všechny šperky pryč. V tomto jsou určitě všechny holky stejné, ať žijí v Česku nebo Rumunsku :)

 Tak to je dívka z české vesnice v Rumunsku s názvem Zlatice.

A to myslím, že byl kluk ze stejné vesnice.

To už jsou dívky ze Srbska, také čeští krajané.

To už je Češka z Moravy :) Dívka jednoho z folklorních souborů, které ve Svaté Heleně vystupovaly, Myslím, že je ze souboru Světlovan z Bojkovic. Jinak o ní bohužel nic nevím, šla kolem a já jsem v rychlosti zmáčkl spoušť.

Folklorní soubor Pentla z Boršic u Buchlovic. Naschval ukazuji fotku, kde můžete vidět i krajinu za pódiem. Nebylo by špatné, kdyby nějací "folkloristé" od nás udělali dobrý skutek a přijeli krajany naučit něco z našich tanců a písniček.

Muž ve vestičce je Ivo Dokoupil, nesmírně zajímavý chlapík, který má o českých vesnicích v Rumunsku perfektní přehled, napsal o nich a lidech v nich mnoho článků a nafotil také mnoho perfektních fotek. Právě on organizoval ve Svaté Heleně den po folklorním festivalu poprvé festival, na ktrerý přijely české kapely. Jak řekl - festival sloužil k tomu, aby do vesnic přijelo víc Čechů, kteří mimo jiné přivezou jako turisté krajanům nepřímo peníze. Ale je toho mnohem víc, o co se Ivo Dokoupil snaží - najdete tady na stránkách s ním rozhovor.

Hlavní hvězdou a tahákem "jeho" festivalu byl herec a zpěvák skupiny MIG 21 Jiří Macháček. Takto jsem ho vyfotil, když zrovna vyhlédl z okna hospůdky. Diplomaticky řečeno, tři dny ve Svaté Heleně prožil tento známý chlapík poněkud v "transu", ale koncert zvládl výborně - alespoň soudě podle reakcí mnohých diváků.

Nesmím - a ani nechci - zapomenout na horňáckou muziku bratří Kubíků. I ti vystoupili druhý den na festivalu, v den, kdy hrála i kapela MIG 21. Tož, šak víte, na Horňáky nedám dopustit :) :)  

Muzika při hraní.

A cimbalistka Kubíků.

Zpěváci, kteří přišli přímo na pódium.

Mnozí fanoušci "pařili" na českých kapelách dost naostro. Nevím, nevím, co na to čeští krajané, zejména ti starší :)

Náš krajan mezi českými krajany ve Svaté Heleně. Právě podle něho se jmenuje místní škola, takto najdete Jana Amose Komenského přímo u vchodu do školy.

A na nástěnce ve škole měly děti i toto "Komeského mravoučne desatero".

A na stěnách školy najdete několik podobně pěkných obrázků, na kterých se můžete seznámit s historií příchodu Čechů do Rumunska.

 České děti ve škole ve Svaté Heleně, zřejmě čtvrťáci. Přefoceno z fotečky, která byla na dveřích.

Ve škole byla také výstava spousty krásných fotek. Tato patřila k těm nej...

A rád bych vám ještě ukázal titulní stránku zatím posledního čísla Gernického zvonečku, místního zpravodaje Gerníku. Je v něm mnoho zajímavého čtení, bohužel zpravodaj nyní přestal vycházet. Doufejme, že se podaří v něm pokračovat - a že v tom třeba i pomůžeme.

Ještě jedna titulní strana s dětmi z Gerníku.

Čím končit? Možná touto fotkou dětí ze Svaté Heleny. "Dobrý den," pozdravily současně. Děti (tyto i ty na titulních stránkách zpravodaje) jsou nadějí každé rodiny a jsou nadějí také našich krajanů v Rumunsku. Držmě jim palce, a pokud jim můžeme pomoci, pokusme se o to.