Neměl bych se tady na stránkách pouštět do politiky, stejně jako nikde jinde. Politika je věc ošemetná, a jak často říkám, pokud chcete rozhádat dva přátele nebo rodinné příslušníky, předhoďte jim politiky. Nic tak spolehlivě nedokáže vyvolat vášně, hádky i nepřátelství jako politika - aniž by za to samozřejmě mohla.

Je to přitom docela paradoxní, protože většinou se hádáme kolem politiků, které buď osobně neznáme nebo je "známe" jen z nějakých příjemných předvolebních či oslavných setkání, které nemají pro poznání politiků skoro žádný význam. Jedna z mých novinářských zkušeností říká: vždy jsem žasl, jak se politik choval před televizní kamerou nebo před nějakými svými příznivci, a jak odlišně se choval, když kamery nebo příznivci v jeho okolí nebyli. Proto vesměs nevěřím politikům, kteří byli, jsou a budou v žebříčcích oblíbenosti veřejnosti na prvních místech, a nikdy nepochopím, jak tato veřejnost, která vlastně žebříčky sestavuje, je naivní a naskočí na lep kdejakému usmívajícímu se a slibujícímu panákovi.

Tak to ale holt je, takový je prostě život a nic s tím neuděláme. Skoro každý má v politice své oblíbené "koně", kterým fandí a občas i něco promíjí, skoro každý je oblečený do nějakého fanouškovského dresu, a čím více je do toho kterého dresu oblečený, tím hůře je schopen posoudit svého konkrétního "koně". Opět, nic s tím neuděláme, je to docela normální jev všude na světě a nezbývá doufat, že vždycky bude dost těch, kteří budou schopni pozorovat politiky z rozumné vzdálenosti a s co největším rozmyslem. Vždycky jich ale bohužel bude méně než by mělo být...

Promiňte mi tento úvod, říkal jsem, že bych neměl téma politiky sem na stránky vůbec pouštět. Kromě toho, že naštvu ty čtenáře stránek, které politiky nebaví, naštvu i ty, kteří mají fanouškovský politický dres a jejich víra v toho kterého politika i pověstné hory přenáší. Nemůže ale jinak, pár slov si neodpustím, protože je potřebuji ze sebe dostat a nikde jinde jsem si je tady na "našem" Slovácku nepřečetl.

První moje kontroverzní věta bude znít: je mi úplně jedno, kdo na Slovácku vládne, ať je to hejtman, jeho radní, senátor, starosta, městští či obecní radní, je mi to fuk, nemám žádného favorita, nikomu nefandím a nikoho dres nenosím - samozřejmě s výjimkou různých podivných seskupení, ať už těch, která sní o světové revoluci nebo ze svých vysokých holínek hulákají Nic než národ. To opravdu ne, v tomto případě mi to jedno není, tyto nikdy, ani v tom nejhrůznějším snu...

Jinak mi je ale skutečně jedno, kdo bude na Slovácku vládnout. Daleko, daleko, daleko podstatnější je, aby nám vládli slušní a poctiví politici, kteří vždy dávají přednost veřejnému zájmu před svým osobním. Je to tak prosté, jednoduché, vejde se to jedné jediné věty, až by člověk řekl, že o tom není nutné vůbec nic psát, každý politik o sobě říká a píše, že je poctivý a jde mu o zájem jeho voličů. Tak sakra, kde je pak problém? Proč kolem nás je všude možně tolik nepoctivosti a nejasností? Nerozumím tomu, když se zeptám fanoušků politiků, řeknou mi, že jejich politik je poctivý a spravedlivý, když se zeptám oněch politiků, tak mi to potvrdí. Jenom během této volební kampaně jsem to slyšel a viděl v tisíci podobách. Tak kde je problém?

Já vím - teď vezmu politiky na milost - jsme jenom chybující lidé a nemysleme si, že bychom byli lepší než ti politici, kteří nám vládnou nyní, v průměru by to vyšlo nastejno, jeden dobrý, druhý špatný. Za strašné ale považuji to, že v mnoha případech neumíme toho dobrého od zlého poznat. A co je ještě strašnější - mnohdy to ani nejde. Těch důvodů je mnoho, počínaje tím, že politik se umí stále dokonaleji maskovat až po důvod, že veřejnost stále méně zajímá, jak politik s jejich penězi a právy zachází.

Vidím, že jsem se rozepsal na zcela nezáživné téma a navíc ještě nevyťukal na počítači ani slovo Vaculík, ani slovo Karásek, ani slovo Lukáš. Průšvih, čtennost tohoto článku bude nula. Možná mi ale někteří porozumíte, že předcházející věty považuji za daleko důležitější než jméno jakéhokoliv politika, Petra nebo Pavla, to je opravdu úplně jedno.

Daleko podstatnější je, jaká pravidla pro "hru" politiků vytvoříme a na jakém hřišti se budou pohybovat. Jestliže v tom kterém regionu - třeba na Slovácku - jsou tato pravidla v pořádku a každý účastník hry se drží těch svých pravidel, potom je všechno v pořádku. A je absolutně jedno, kdo jsou jednotliví hráči. Rozhodující je, aby ten, kdo vládne, podle svého nejlepšího svědomí a vědomí vládl, ten, kdo je v opozici, toho vládnoucího na každém kroku kontroloval, a ten, co toto všechno sleduje a referuje o tom diváky, tutu vládu i opozici spravedlivě hlídal. Toto jsou základní pravidla, dovolte mi napsat, svatá pravidla.

A dovolte mi k předcházející větě dopsat - nejsem si jistý, jestli toto na Slovácku funguje. Konkrétněji napsáno, myslím, že příliš nefunguje ani opozice, ani hlídání. A jelikož toho nefunguje, nevím ani, jestli funguje vládnutí. Jsem totiž přesvědčený, že vládnutí může fungovat jen tam, kde má co nejlepší opozici a co nejlepší mediální kontrolu. Toto tady není, jsou tady jen a jen vládnoucí politici (ruku v ruce ODS,KDU-ČSL a ČSSD), kteří veškerý prostor opanují a sakramentsky si dávají záležet na tom, aby byli vidět pokud možno úplně všude. A pokud jde o mediální "kontrolu", ta vesměs popisuje, kde všude se tito politici objevili a co úžasného pravili - ke spokojenosti politiků. Obávám se, že z tohoto se Slovácko dlouho nevymotá. A teď konečně k oněm třem jménům.

Karásek? Vaculík Lukáš?

Začnu sázkou. Jak myslíte, že dopadnou volby. Vyhraje Vaculík nebo Karásek? A bude staronovým hejtmanem Libor Lukáš? Můj tip: Vítězové Lukáš a Karásek. Karásek těsně, Lukáš s poměrně velkým náskokem. Kdo se chce vsadit, napište, dávám do banku nějaké kvalitní víno - abychom nešli daleko, Ryzlink rýnský 2003, slámové víno z blatnických vinic.

Řeknu vám, že jsem letos zažil předvolební kampaň na Slovácku poprvé po patnácti letech a čuměl jsem. Dvojice Karásek - Lukáš rozjela kampaň na takové obrátky, že všichni ostatní se mohli dívat jen z takové vzdálenosti, že tyto dva nemohli z té dálky ani vidět. Fascinující podívaná. Když se k těmto dvěma přidala ještě nejmocnější firma regionu, bylo každým dnem jasnější, že nikdo jiný této trojici nemůže opravdu vzdorovat. A myslím, že kdyby se proti nim postavil kdokoliv a v čemkoliv, rozmetají ho na ty nejmenší kousky.

Kde se hrabou Čubovy Slušovice z prokleté éry osmdesátých let, na Slovácku vznikl jiný kolos, který navíc na rozdíl od Čuby a Slušovic nestojí na hliněných nohou a může začít mnohem delší éru než třeba pověstný slušovický mančaft, co se prokopal až do ligy a pak letěl dolů kosmickou rychlostí (omlouvám se mladším čtenářům, kteří nemůžou éru Slušovic pamatovat). Teď jsme svědky úplně něčeho jiného, sepětí této trojice (a všech, kteří jsou na ni nabaleni) je teprve na začátku, mít sílu v byznysu, v parlamentu, v kraji a v důležitých městech je síla, která svou moc může jedině zvětšovat. A věřte mi, bude se tak dít. Čekají je zlaté časy, co si naplánují, to se jim také podaří.

Kampaň Karásek-Lukáš bych přirovnal snad jen k předvolební kampani primátora Béma, kterou jsem zažil před dvěma lety v Praze. Praha byla oblepená Bémy, byli úplně všude a tomu odpovídal i výsledek - přes padesát procent hlasů! Neskutečné vítězství! Samozřejmě, nikdo nikdy nezjistil, jakou cenu za toto vítězství Bém zaplatil, co všechno a komu musel slíbit, aby mohl za něčí peníze takto Prahu oblepit. A samozřejmě to nikdo nikdy nezjistí ani v případě naší mimořádně úspěšné dvojice.

Jeden rozdíl tady ale je - v Praze nemohl Bém počítat s podporou seriozních médií, ty mu kladla řadu nepříjemných otázek, pouštěla se do poctivých analýz a snažila se odpovědět na otázku, jaký že Bém je, jak by právě on spravoval věci veřejné - někdy se to médiím dařilo lépe, někdy hůře, ale snaha tady byla.

Dvojice Karásek-Lukáš (ale ani jiní místní politici) by Bémovi asi stěží uvěřila, kdyby jim líčil, jaké měl s médii v matičce Praze patálie - byť to nebylo ideální, jeden z šéfů novin například po volbách bohužel nastoupil k Bémovi. A Bém by zase nevěřil, kdyby mu tato dvojice vyprávěla, jaký má ráj tady na Slovácku. V tomto se musí Bém ještě hodně učit, jedny naše slovácké noviny (majitelem je pochopitelně ona mocná regionální firma) zajistily naší dvojici tak obrovskou mediální podporu, že nic podobného jsem fakt ještě nikdy nikde neviděl.

Bylo to mohutné, profesionální, dokonalé a jsem si jistý, že to bude mít i zasloužený výsledek. Vážení, pokud nějaký podnikatel pochybuje, jestli má vydávat noviny, na Slovácku se přesvědčí, že se to náramně vyplatí. Za takovou mediální podporu musí být každý politik vděčný až za hrob.

(Malá vsuvka: Za co víc nikdy nezjistíme, budeme jak ti hlupáci, kteří fandili Slovácku, aniž tušili, že ve skutečnosti se všechno domluvilo v zákulisí - v tomto jsme ale stejní jako ti Pražáci, pamatuji, když jsem šel předloni na utkání už mistrovské Sparty, která doma prohrála v posledním ligovém kolem s Plzní trenéra Straky, a ta se díky této výhře ve fotbalové lize zachránila. Samozřejmě, Sparta jako vždy i tentokrát vyvázla bez jediného šrámu.)

Končím, rozepsal jsem se, místo abych dělal tisíce důležitějších a akutnějších věcí, píši tady o politice. Vidíte, nakonec jsem ani senátora Vaculíka nevzpomněl. Je mi ho líto, je jasné, že zdravotně je na tom bídně, a v takových případech by neměl člověk příliš brousit své novinářské pero. Osobně ale považuji za špatné, že lidé kolem něj tutlali podrobnosti o jeho nemoci. Rozumím tomu, chápu to, ale bohužel. Jestli se někdo uchází o hlasy voličů, navíc ještě o hlasy voličů do Senátu, a navíc ještě těsně před hlasováním, voliči mají plné právo vědět, jak nemocný je ten, kdo jejich hlasy chce. A ať se volič poté sám rozhodne, jestli takovému kandidátovi dá hlas nebo dá. Omlouvám se, ale takový je můj názor a respektuji, že mnozí budete mít názor opačný.

Jaký vliv bude mít tato nešťastná událost na volby těžko říc. Nevím a jsem obrovsky zvědavý. Zpočátku, když se lidí dozvěděli o osobním neštěstí Josefa Vaculíka, tipoval jsem, že by mohl ještě nějaký hlas navíc získat. A to by mu mohlo stačit, protože až dosud se těšil velké podpoře lidí i médií. Ale s prodlužujícím se časem, výskytem stále chmurnějších zákulisních informací o jeho zdraví a zejména s ohledem na mohutnou kampaň hradišťského starosty Karáska, jsem začal své tipy přehodnocovat. Takže tipuji starostu. Ale kdoví, nesmíme zapomenout na levici, Vaculík a Karásek můžou mít dost podobné voliče, kteří jednoho z nich v prvním kole nevědomky "vyfaulují" a do druhého kola poskočí někdo jiný. Nechejme se překvapit.

To boj o hejtmanské křeslo je úplně jiná váhová kategorie, o které nemá smysl ani psát. Jak už jsem se zmínil dříve, hejtman Lukáš postupuje jako borec nejtěžší váhy a nikdo nemá šanci mu vzdorovat. Jestliže v některých krajích to vypadá na vítězství levice, tak tady ani náhodou - alespoň tak to tipuji. Jako obvykle vítězí mediální obraz, a ten má nynější hejtman dokonalý. Dávno pochopil, že volby vyhrává právě obraz, ne skutečná reálná postava z masa a kostí. A svůj obraz šíří hejtman za pomoci mnoha dalších lidí naprosto perfektně. Je všude každou denní a noční hodinu.

Dokonce, když jsem byl nedávno v jednom domovu důchodců, i tam jsem našel jeho knihy (mimochodem, literární dílo hejtmana by stála za samostatný článek). Nešlo mi to do hlavy, hejtman nebyl nablízku, jeho fanoušci nebyli nablízku, ani lidé, kteří pro něj pracují, nebyli nablízku. Takže se ptám: "Jak se jen ty knihy hejtmana tady objevily?" A odpověď vše vyřešila: "Knihy nám poslaly z kraje, abychom je dali mezi seniory," pověděla mi jedna sociální pracovnice. Usmál jsem se, ale nedivil jsem se, představil jsem si všechny ty domovy a mnohé další krajská zařízení, kam putují hejtmanovy knihy, nic proti nim, kvalitní literaturu je nutné šířit všude možně. Stejně tak krajské hejtmanství šířilo tvář svého šéfa do všech obcí a měst kraje, aby ti ho zase šířily přes místní zpravodaje ke svým čtenářům. Nepochybuji, že poštovné, vydání svých knih i další svou sebepropagaci si platí hejtman ze svého ...

Tak se dělá vážení předvolební kampaň, a vy, kteří jste to nepochopili a chcete kutat pro voliče někde v ústraní, vůbec do politiky nechoďte. Raději si zajděte s hetjmanem za pivo. Zve vás, a zadarmo, aspoň tak jsem si to přečetl na plakátech hospod Synotu. Ale spěchejte, pivo zdarma se nečepuje dlouho. Jen jedno pro jednoho za jednu hodinu - a samozřejmě jednou za čtyři roky.

RB

Ps. Až teď mě napadlo, že byste mohli někteří brát tent text jako nějaký předvolební návod. To prosím ani náhodou! Rozhodujte se jen a jen podle své hlavy a podle toho, koho opravdu znáte z vlastní zkušenosti - a nevolte moc levici :) Já nemám právo na Slovácku volit, takže nedám hlas ani Vaculíkovi, ani Karáskovi, ani Lukášovi, ani nikomu jinému v tomto našem krásném kraji. Maximálně si tak zajdu na pivo - samozřejmě za vlastní peníze :)