Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Výborní ochotníci z Louky hrají Gazdinu robu (videoukázky) + něco navíc

Rád bych se zatím alespoň stručně zmínil o ochotnících z Louky, kteří si připravili představení Gazdina roba. Včera jsem se byl podívat na generálku, pokud nespěcháte, určitě se podívejte na ukázky, které jsem si "natočil" a přivezl. 

Dnes budou mít v Louce premiéru, jsem velmi zdědavý, jak budou diváci reagovat. Na dálku držím ochotníkům palce, při generálce jsem měl pocit, že mají trošku skleslou náladu, přece jen, nervozita před premiérou byla znát. Věřím ovšem v diváckou přízeň, doufám, že diváci ocení obrovskou práci, kterou mají lidé kolem louckého divadla za sebou. Však se mrkněte na ukázky, když jsem je ukazoval své ženě, představení se jí velmi líbilo - skoro byla zaskočená, že ochotníci můžou takto náročnou hru nastudovat. Kromě herců ji přitom zaujala i muzika, zpěv a kulisy, také jsem "hleděl".

Gazdina roba je samozřejmě nádherná hra, děj může znít na první pohled obyčejně ("krajčírka" Eva se nešťastně zamiluje a nakonec spáchá sebevraždu), jenže autorka Gabriela Preissová napsalo dílo, které už druhé století oslovuje diváky i divadelníky - napsala ho přitom ve svých sedmadvaceti letech. Ve hře je toho mnoho, co naléhavě zasahuje diváky i dnes, slovník i prostředí se samozřejmě od devatenáctého století změnily, ale podstata, člověk, jeho uvažování a chování, se téměř nezměnily.

Nesmírně bude záležet na tom, jak ochotníci v Louce zasáhnou srdce diváků, jak naléhavě jim hroznou tragédii krajčírky Evy, svým způsobem naivní a čisté dívky, kterou nikdo nikdy neviděl plakat, přiblíží. A samozřejmě, jak přiblíží i svět přetvářky, nepochopení  a zloby, který ji obklopoval.

V Louce hraje hlavní roli Martina Maňáková, jejího milého, který ji svádí a nakonec opouští, Jarek Šraděja. Oba jsou výborní, Šradějovi uvěříte, když nejdříve Evu svádí, žadoní u ní a prosí ji o svatbu, aby ji v druhé části zcela pragmaticky a vlastně chladně opustil, a to hlavně kvůli penězům i dalším komplikacím.  Tady obsah vysvětluje velmi stručně, je pochopitelně komplikovanější a umožňuje sto způsobů hraní.

Martina Maňáková má jednu z nejobtížnějších (ale i nejkrásnějších) rolí, jakou může herečka mít, jsem přesvědčený, že se dočká velkých ovací publika. Do této role je nutné dát všechno, prožít osud ženy, která miluje, vezme si ale nemilovaného, umírá jim dítě, ona utíká navzdory všem za milovaným a nakonec opuštěnná z vlastní vůle umírá. Není to přitom role černobílá, Eva prožívá prakticky po celé představení před diváky trýzeň, která může mít řadu podob - záleží na konkrétní herečce a režisérovi, jakou podobu této trýzni dají. 

Rád bych vás pozval na představení, ale nevím, jestli seženete lístky, dnešní představení je vyprodané, lístky jsou zřejmě skoro pryč i na reprízy příští sobotu a přespříští sobotu, ale zkuste to! Snad představení sklidí úspěch a bude mít co největší množství opakování, a to nejen v Louce - pozvěte si loucké ochotníky třeba k vám.     

Pochopitelně, při včerejší návštěvě v Louce jsem měl více důvodů k radosti. Úplně samostatné téma by si zasloužila příprava krojů, byl jsem dojatý, když jsem viděl i slyšel, jak v tomto pomohly ženy z Javorníku i dalších míst - napíši o tom do časopisu Krajem svatého Antonínka, stihnu to už ale až do květnového čísla.

Hodně jsem se v Louce bavil i o samotném ochotnickém hraní v dnešní době, jak říkal pan režisér pan Antonín Maňák, je to stále těžší, těžší, těžší. Člověk musí obdivovat každého, kdo se dnes, v době naprostého nedostatku času a naprostého dostatku pohodlnosti, takovému divadlu věnuje. Málokdo si dovede představit, jaké velké množství sil a obětí to stojí.

Nedivte se proto, jestli píšu o ochotnících v Louce či kdykoliv jinde s takovým nadšením a pochopením. A že se je snažím alespoň takto podpořit a oslovit vás, skutečně i potencionální diváky na jejich představeních. Neseďte doma a choďte na divadlo, pokud pocítíte, jak nesmírně zajímavé je a kolik podob má, budete mít život o kapánek šťastnější...

RB

(Pokud děj Gazdiny roby neznáte, dobře je popsaný například TADY)

(Gazdinu robu hraje nyní i Národní divadlo v Brně, a to v režii Břetislava Rychlíka, na hudbě se podíleli horňáčtí muzikanti, zejména Petr Mička, perfektní informace o této hře získáte na stránkách brněnského divadla TADY, velmi doporučuju!)

A už ukázky:

Gazdina roba - představení hrají ochotníci z Louky na Horňácku - třetí ukázka z představení (Třetí ukázka - v pořadí, jak jsem je dával na internet - předchází ve skutečnosti dalším dvěma ukázkám, které můžete vidět. "Krajčírka" Eva je terčem posměchu a útokům kvůli své víře, chudobě i tomu, že se zamilovala do Mánka, tlaku podlehne a podlehne také žádostem kožušníka Samka, který se jí zastává a má ji rád, její tragédia začíná)   

Gazdina roba - představení hrají ochotníci z Louky na Horňácku - ukázka z generálky (Ukázka z první části představení začíná smutným zpěvem "krajčírky" Evy, která později oznamuje svému milému, že si jej nevezme)

Gazdina roba - představení hrají ochotníci z Louky na Horňácku - konec představení (Hra spěje k tragickému konci, Eva se loučí s kamarádkou a umírá, zatímco její milý, Mánek Mešjaný, je spokojený, jak vše vyřešil, Evu si odmítl vzít za ženu, a muzikanty žádá o verbuňk, který z radosti také zatancuje)

 

Ps. A tady je internetová adresa divadla v Louce...