95 letá

Už před několika lety jsem byl přesvědčený, že jedna z věcí, která má při psaní hlubší smysl, je mapování vzpomínek pamětníků. Na svých původních stránkách TADY jsem k tomu vyzýval čtenáře a zároveň se pokusil několik pamětníků udělat i sám. Bohužel, postupem let se mi zdálo důležité věnovat se dalším a další věcem a na pamětníky si nedokázal udělat čas. Rád bych se letos k tomuto intenzivně vrátil a právě vzpomínky pamětníků zapisoval i nahrával na video.

Dovolte mi tedy opět vyzvat k tomu i vás, čtenáře stránek. Kdybych měl tu moc, poprosil bych zástupce všech obcí a měst i nadšence z těchto míst, aby zaznamenávali vzpomínky pamětníků, kteří žijí v jejich místě bydliště. Jsem přesvědčený, že mapování těchto životů by bylo součástí nesmírně důležité historické paměti, ze které by tak mohli mimo jiné čerpat naši následovníci. Řadu životů se sice podařilo "zapsat", existuje ale stále ještě obrovské množství lidí, kteří zemřou a nezůstane po nich ani jediné slovo.

Stává se mi často, že někde přijedu, pátrám po nějakém pamětníkovi, uslyším, že zemřel, zeptám se tedy, jaké vzpomínky na něj zůstaly, a odpovědí je mi v lepším případě věta, že o něm však vyšel článek v místním zpravodaji. To je samozřejmě strašně málo, vzpomínky pamětníků by měly být zachovány v neupravené a nezkrácení verzi v podobě dlouhého povídání - chce to prostě je navštívit, třeba i vícekrát, a jejich povídání nahrát. Občas to není jednoduché, ale je třeba být vytrvalý a trpělivý.

A nyní k videu, které vám nabízím. Můžete na něm vidět a slyšet paní Marii Konečnou, která je nejstarším člověkem v Hluku. Klikněte prosím TADY...

Paní Konečné je 95 let a podrobněji o ní prosím napíšu později tady na webu a také na dalších místech. Když byste se s ní setkali, museli byste obdivovat její optimismus, životní vyrovnanost, elán, pracovitost - prostě všechno to, co patřilo k dřívější generaci, která vyrůstala v nepředstavitelné skromnosti. Navštvívil jsem ji včera společněs panem Františkem Uhlířem, u povídání byla ještě její dcera. Tato videoukázka je skutečně jen ukázka, povídali jsem si přes hodinu a celé povídání je na diktafonu. Také videoukázek je více než jen tato. Rád bych ještě paní Konečnou navštívil a zeptal se na další věci, tak snad příště. Její život nebyl vůbec lehký, otce nepoznala, protože zemřel ve válce, poměrně brzy jí zemřela také maminka, paní Konečné bylo v té chvíli osmnáct let. Dodnes je velmi čilá, denně dělá pravnukům "lokše", denně vyšívá a chodí do kostela, když je třeba, výborně uvaří.

Při mapování pamětníků je nejhorší to, že vlastně každý týden se člověk musí smiřovat s odchodem někoho z nich. Už mockrát se mi stalo, že zemřeli lidé, jejichž povídání by bylo zcela jistě nesmírně zajímavé, ale já bohužel přišel pozdě. I proto mi záleží na tom, aby teď  lidé navštěvovali pamětníky v místech, kde žijí a povídání s nimi zaznamenávali na papír, diktafon nebo video.

Pokuste se o to prosím... Když mi zavoláte, přijedu a pomůžu vám...

RB