O víkendu jsem se byl přítomen dvěma setkáním a z obou přinesu tady na stránkách video ukázky, řadu fotografií i podrobnější texty. Protože jsem se ale o víkendu musel věnovat především dokončování časopisu Krajem svatého Antonínka, a v pondělí budu celý den v Praze, vrátím se k oběma setkáním v týdnu.

Ještě jsem vlastně ani nenapsal o jaká setkání šlo - jedno bylo v sobotu na Suchově a ve Velké nad Veličkou a týkalo se vzpomínky na legendární Súchovskou republiku. Druhé setkání bylo dnes, v neděli, na Antonínku, kde byla letošní poslední velká pouť, a to Děkovná dožínková pouť.

Ze Suchova dávám zatím dvě video ukázky. Na jedné je slavnostní odhalení pamětní desky se vzpomínkou na tehdejší „republikány" a také pamětní desky JUDr. Kremplovi. Na druhé ukázce mluví bývalý starosta o Suchovjanech, a vůbec si nebere servítky. Jestli je pravda, co na videu říká, vůbec se mu nevidím. Na obou ukázkách uslyšíte také muziku. Celé setkání se ale velmi vydařilo a odnesl jsem si z něj pěkné vzpomínky na několik lidí.

Další dvě video ukázky jsou už z Antonínka. Na jedné ukázce můžete vidět takřka všechny krojované, kteří šli v procesí, na druhém videu jsme zachytil kousek atmosféry ze samotné mše - sami se můžete přesvědčit, kolik lidí opět na Antonínek přišlo. A myslím, že nelitovali, po včerejším dešti a chladu, přišlo dnes příjemné sluneční počasí, které přispělo k příjemnému pouťovému dopoledni.

Fotky z Antonínka budou prosím na stránkách v týdnu. Protože jsem tentokrát nestihl téměř s nikým z krojovaných mluvit, dovolte mi učinit takovou nabídku. Sem na web dám fotky jen v malém rozlišení. Pokud budete chtít originální, hodně velké rozlišení, které vám umožní mít skutečnou fotku, rád vám takovou fotku mailem pošlu, ale mám prosbu - za fotku mi prosím napište, proč jste šli na Antonínek v kroji, co jste měli za kroj a jaká je jeho historie. Myslím, že odpovědi vám zaberou minutu času a věřte mi, že budou mít svůj smysl a užitek. Jste prosím pro?

Nakonec bych se rád zmínil o Naší adrese společnosti PPF, což měl být projekt - jak pravidelní čtenáři stránek vědí - nového regionálního webu, novin a kavárny. Byl to zajímavý nápad, který ale bohužel zemřel dřív, než dostal šanci k životu. O celém projektu a některých souvislostech vám rovněž napíšu v týdnu, protože zrovna v pondělí jedu do Prahy podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru v PPF a zároveň si poslechnu detaily od šéfů celého projektu.

Jsem velmi zklamaný, že vše tak dopadlo a jistě budu přemýšlet, jak dál na Slovácku, včetně další budoucnosti těchto stránek slovackoDNES. Vzhledem k tomu, že jsem ale tyto stránky s mnoha video ukázkami, fotkami i texty vždy dělal zdarma (či spíše s velkou ztrátou) a ve volném čase, zřejmě nebude důvod nic moc na tom měnit. Pořád jsem přesvědčený, že jsem udělal správně, když jsem se rozhodl vrátit z Prahy na Slovácko, pořád má podle mě i smysl věnovat se Slovácku se zaměřením především na lidovou kulturu a zdánlivě „obyčejný" vesnický život, byť samozřejmě mé nadšení naráží na tvrdou realitu.

Vždycky jsem byl ale přesvědčený, že to podstatné a zajímavé v práci člověka není závislé na pracovních smlouvách a penězích, ale vždy jen na lásce k tomu, co děláme. O tom jsem přesvědčený i nyní, kdy zřejmě zamířím poprvé v životě na úřad práce (a samozřejmě si co nejrychleji najdu novou práci, byť možná ne v novinařině). Skončeme s lehkým úsměvem - novinář by měl přece poznat všechny barvy i patra života, ty nejvyšší i nejnižší :) Každá zkušenost nás obohacuje, a pomalé umírání v pohodlném a jistém křesle nebylo nikdy nic pro mě...

RB