Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Trenérka Slovácka žije hlavně fotbalem - miluje i folklór a dělala také stárku

1271356042-2-1271356042

O sportu trochu jinak, tak se jmenuje nový seriál Deníku, který mapuje zajímavé sportovní osobnosti Zlínského kraje. Zhruba každý měsíc se můžou čtenáři seznámit s významným sportovcem, trenérem nebo funkcionářem. My jsme se rozhodli v dubnu představit trenérku fotbalistek Slovácka Jitku Klimkovou, které fotbalem žije čtyřiadvacet hodin denně.
Povídání s trenérkou vzniklo u ní doma v Moravanech u Kyjova, kde bydlí.  

 

TRENÉRKA SLOVÁCKA CHCE POSUNOUT ŽENSKÝ FOTBAL

 

Jitka Klimková mluví o svém vztahu k fotbalu, Slovácku a folklóru. Vypráví jak pravidelně létá do Ameriky a zúčastňuje se tréninkových kempů po Evropě.

Byla to asi největší reklama pro český ženský fotbal za několik posledních let. Zasloužila se o ní šéftrenérka všech žen a dívek fotbalového klubu 1. FC Slovácko Jitka Klimková. V polovině ledne složila jako první žena v Česku úspěšně trenérské zkoušky s nejvyšším vzděláním a licencí UEFA, která je platná pro všechny evropské země a uznávají ji i v USA. S tímto vzděláním může Klimková například trénovat i mužský prvoligový klub.

Profilicence vyvolala mediální kolotoč - pozvánka do českého rozhlasu Brno

Okamžitě po úspěšném zakončení studia se rozpoutal kolotoč telefonátů, které ani sama Klimková nečekala. Všechny dotazy směřovaly na jedno jediné téma. Kdy začne čerstvá absolventka licence UEFA trénovat muže. „Když jsem řekla, že ten zájem o mužský fotbal až tak nemám, tak ta vlna opadla a už je zase klid. Všichni si mysleli, že to dělám pro to, abych mohla trénovat muže, ale moje motivace byla jiná. Posunout náš ženský fotbal dál. Všechno to asi způsobil tiskový mluvčí Slovácka, který zprávu pustil do světa. Vůbec jsem nečekala, co to spustí za lavinu. Volali snad ze všech novin a z několika časopisů, vůbec jsem nestíhala brát telefony,“ vrací se trenérka k mediálnímu kolotoči, který se kolem ní začátkem roku rozpoutal.

Ještě nikdy se nestalo, aby český rozhlas věnoval celou vysílací hodinu ženskému fotbalu. Premiérově se o to zasloužila právě Jitka Klimková, „S novinami už jakési zkušenosti mám, ale rádio bylo něco nového a bylo to hlavně poprvé. Pozvánka do českého rozhlasu Brno mě překvapila a zároveň potěšila. Byla jsem z toho ze začátku „vyklepaná,“ ale nakonec si myslím, že dopadlo dobře, i když jsem samotný pořad ještě neslyšela.“  

Získáním trenérské profi licence byl jedním z vrcholků fotbalové pyramidy Jitky Klimkové. Na začátku bylo obyčejné vesnické hřiště v Moravanech u Kyjova, kde už jako malá holka, honila míč společně s klukama.  S opravdovým fotbalem ale začala poměrně pozdě. „Začínala jsem až v šestnácti. V té době měli v Čejči ženské fotbalové mužstvo, které dokonce hrálo druholigovou soutěž. Z Čejče jsem odešla do Holíče, kde má ženský fotbal už svoji dlouholetou tradici. Na Slovensku jsem hrála první ligu téměř tři sezony. Potom jsem přestoupila do Compexu Otrokovice. U nás je ženský fotbal přece jenom na větší úrovni než na Slovensku,“ připomíná svoje hráčské začátky.

Rodiče – největší opora pro trenérku během celé kariéry

Ne všichni rodiče jsou naklonění tomu, že si jejich potomek vybere sport, který není úplně obvyklý. Fotbal je sice náš nejpopulárnější sport, ale to platí hlavně v tom mužském provedení. Ten ženský si svoje místečko na slunci pořád ještě hledá. Nemá takovou podporu, není tak mediálně a divácky sledovaný a děvčata, která hrají soutěžní zápasy jsou v každé vesnici spíš výjimka než pravidlo. Matka Jitky Klimkové se také na začátek fotbalové kariéry své dcery dívala spíše pesimistickýma očima. „Fotbal? Co blbneš, co ti to dá? Běž se raději přiučit něco do kuchyně,“ vzpomíná trenérka Slovácka na slova maminky v začátcích její kariéry. Jenže po krátkém čase paní Klimková zjistila, že to její dcera to s balonem umí a fotbal ji dostal stejně jako její dceru. „Mamka se stala můj největší fanoušek. Jezdila na každé utkání a našla si kolem fotbalu spoustu známých. Trávila tak na našich zápasech příjemné odpoledne. Brala to jako výlet,“ vzpomíná na svoji mamku, Jitka Klimková které před sedmi lety zemřela.

Tatínek známé trenérky a ještě dnes motocyklový nadšenec a závodník Eduard Klimek zajišťoval pro svou dceru servis. „Než jsem si udělala řidičák, tak mě vozil na každý fotbal. Taťka byl, a vlastně pořád je, taková moje morální podpora. Vozil mě na zápasy a fandil, i když sám fotbal nikdy nehrál. Cítila jsem v něm velikou oporu. Dneska se občas zajde podívat, ale že by chodil na každý zápas, tak to ne,“ říká trenérka.

Svoje nejlepší fotbalové roky prožila jako hráčka v otrokovickém Compexu. Ženy hrály dlouhodobě v naší nejvyšší soutěži a Klimková překvapivě na vrcholu aktivní kariéry přešla k mužstvu jako trenérka. „Pro mě to bylo velice těžké rozhodnutí. Když jsem končila, tak jsem asi měla nejlepší formu za celou svoji kariéru. Hlavní důvod byl ale ten, že jsme neměly kvalifikovaného trenéra a už pár let jsem o trenérské kariéře přemýšlela. Byla jsem si jisté, že právě nadešel ten čas. Už, když jsem aktivně hrála, tak jsem si udělala trenérskou licenci,“ prozradila šéftrenérka všech ženských mužstev Slovácka.

Těžké začátky na Slovácku - obrat s příchodem Zdeňka Zemka

Od soutěžního ročníku 2006 -2007 převzal prvoligové fotbalistky Compexu Otrokovice pod svá křídla prvoligový klub 1. FC Slovácko, kterému v té době šéfoval Jan Řezník (bývalý majitel Slovácka, který dostal klub do dluhů, (Pozn. aut.). Na první pohled lákavý přestup měl ve svých začátcích těžké porodní bolesti. „Měli jsme potíže s proplácením cesťáků, neplatily se autobusy. Holky přestávaly jezdit na tréninky a pan Řezník jenom sliboval. To co slíbil, tak nedodržel – bylo to hodně nefér jednání,“ vrací se k nepříjemným začátkům ve Slovácku Jitka Klimková a jedním dechem popisuje současnou situaci. „S příchodem nového majitele klubu pana Zemka nastal v klubu neuvěřitelný obrat. Máme výborné tréninkové podmínky a navíc máme pět dívčích mužstev. Když jsme přišly pod Slovácko, tak to byly stěží dvě jedenáctky. Co se týče zabezpečení, tak si myslím, že jsme v naší lize hned po Spartě a Slavii, i když také v Brně se za poslední roky udělalo hodně práce. V uplynulé sezoně se můžeme pyšnit také tím, že všech pět našich dívčích jedenáctek porazilo náš nejlepší klub pražskou Spartu,“ nezapomene trenérka s úsměvem připomenout porážky Sparty se Slováckem.  

S příchodem nového sportovního ředitele Slovácka Miroslava Soukupa cítí Jitka Klimková, že zájem o ženský fotbal v klubu je ještě větší. „Musím říct, že se o nás začal starat. Chodí se dívat na naše tréninky, pořádá semináře pro trenéry. Byl i jedním z prvních gratulantů, když jsem složila zkoušky licence UEFA. Za tu dobu, co jsem ve Slovácku, jsem takový zájem o nás nezažila – je to pro nás příjemné.“

Místopředsedkyně ženského fotbalu v Česku, zahraniční stáže jí otevřely oči

S novým předsedou ČMFS Ivanem Haškem začaly změny také v ženské kopané. Předsedkyní ženského fotbalu se stala známá rozhodčí Dagmar Damková a její zástupkyní právě trenérka Slovácka Jitka Klimková. „Dáša věděla, že jezdím na zahraniční semináře, znala moje aktivity a proto mě asi oslovila. Chtěla, abych k nám přinesla z venku věci, které se dají u nás aplikovat. Pro mě je to také nová funkce. S Dášou jsme se vůbec neznaly a teď jsme kamarádky, ale není to zase tak, že by k nám přijela třeba na košt vína (směje se Klimková). Bereme to z pracovního hlediska,“ prozrazuje svůj vztah s uznávanou rozhodčí nová místopředsedkyně svazu.

Jitka Klimková jezdí už několik let na semináře o ženském fotbale do Portugalska, zúčastňuje se trenérských kurzů ve Švédsku a pravidelně každé léto odlétá na reprezentační kempy do USA. Jezdí do zemí, které patří v ženském fotbale mezi absolutní světovou špičku. Co ji vůbec dávají tyto stáže? „Mně to otevřelo oči! Jsem realista, ale i u nás by se dala dělat spousta věcí, co vidím v okolních státech. Je potřeba dostat ženský fotbal na školy. Proč by například nemohly do fotbalové akademie chodit společně s klukama i holky, jak je to běžné ve světě. Je potřeba začít u mládeže a mít nějakou koncepci. Všechno je to ale o lidech,“ myslí si Klimková a přibližuje tréninkový kemp v Americe. „ Je to od rána do noci pořád jenom fotbal. Denně sleduji několik zápasů a dělám si poznámky o hráčkách. Kolem dvanácté jsou schůzky s ostatními trenéry, kde se vyhodnocovaly nejlepší fotbalistky a posílali se do užších výběrů. Odpoledne další zápasy nebo tréninky a večer se znovu diskutuje o fotbale. Někdy se dostanu do postele kolem půlnoci.“


Miluje folklór, dělala i stárku

Možná vás napadne, co vlastně trenérka Slovácka dělá mimo fotbal. Čím se vlastně živí? Je fotbal jejím jediným zdrojem obživy? Dneska se dá říct, že její koníček se pomalu mění na zaměstnání. To potvrzuje i sama trenérka. „K trénování jsem asi určená. Ještě pracuji v jedné konzultační a vzdělávací firmě právě na pozici, která se jmenuje trenér. Školíme obchodní zástupce různých firem a institucí, aby zvyšovali jejich firmy prodej. Jezdím s nimi po zákaznících a vyhodnocujeme zpětnou vazbu. Ze začátku to bylo tak 80:20 ve prospěch práce, ale v poslední době to vidím, tak na 80 procent pro ten fotbal a těch 20 procent času mi zbude na zaměstnání.“

Jitka Klimková bydlí v Moravanech u Kyjova, které mají silnou folklórní tradici. Ostatně stejně jako všechny vesnice v okolí Kyjovska. Z Moravan pochází také primáš slavné cimbálová muzika Jury Petrů, který je s Klimkovou už dlouhá léta kamarád. Trenérka Slovácka je velkým obdivovatelem lidových tradic. „Miluji folklór a cimbál, k tomu samozřejmě patří dobré víno a pěkná písnička. Na Velikonoce byl dokonce Jura Petrů u nás na šlahačku, to bylo příjemné překvapení,“ říká a připomíná pár let starou událost, na kterou se nezapomíná. „U nás v Moravanech bývají hody s právem a tuším, že to bylo v devadesátém prvním, když jsem dokonce dělala stárku. Dodneška mám doma kyjovský kroj.“

Fotbal ji naplňuje, plní si svůj vlastní sen

Moravany jsou pro Jitku Klimkovou srdeční záležitostí. Před nedávnem byste ji ještě zastihly v obecním zastupitelstvu, ale kvůli fotbalu na svou funkci rezignovala. „Z časových důvodů to prostě nešlo stíhat, ale náš starosta a místní předseda ODS mě na kandidátku „dokopal“ je u nás co chvíli a povídáme si, co je v dědině nového.“ O velkou politiku se moc nezajímá, ale k letošním volbám určitě půjde. „Je to povinnost, já to aspoň tak vnímám. Ještě se mně nestalo, abych nešla volit. Politiku moc nesleduji, ale samozřejmě vím, že třeba Topolánek už není v čele ODS. Sama jsem členkou, tak je jasné, komu dám hlas.“

Fotbal, fotbal a ještě jednou fotbal. Dá se říct, že od rána do večera. To je život Jitky Klimkové. Není jí líto, že ženy v jejím věku mají už své rodiny a běhají kolem nich děti? Nevzal ji tento sport až příliš jejího soukromého života? Trenérka to tak rozhodně nevidí.
„Naplňuje mě to a mám v tom svůj vlastní sen. Je to kýžený postup na ME buď s mládeží nebo s áčkem. Pro mě je priorita posunout ženský fotbal dál. Já to mám do budoucna asi tak nalajnováno a jsem takto spokojená. Nemyslím si, že když nemám rodinu a přítele, tak je něco špatně Jsem obklopena lidmi, kteří jsou mojí rodinou.“

                                

JITKA KLIMKOVÁ

Narozena: 20.8.1974

Rodinný stav:
Svobodná

Hráčská kariéra:
Sokol Čejč(1991-92), Slávia Holíč(1992-95),Compex Otrokovice(1995-2003).

Hráčské úspěchy:
8x start za reprezentaci Slovenska(1992-95), nejlepší jedenáctka Slovenska(1992), 2x start za reprezentaci Česka(2000/01).

Trenérská kariéra:
Asistent prvoligového trenéra Compex Otrokovice(2003),hlavní trenér Compex Otrokovice a 1.FC Slovácko(2004), hlavní trenér u reprezentace U 19 (2009)

Trenérské úspěchy:
Trenér roku 11.místo (2003), 3.místo (2005, 2009), 2.místo(2006, 2007).

Funkcionářská kariéra: Místopředsedkyně komise fotbalu žen ČMFS.



Nejznámější ženy v českém fotbale

Fotbalistka Pavlína Ščasná
Pavlína Ščasná začala s fotbalem v Roudnici nad Labem, odtud odešla do Sparty, kde  debutovala v první ženské lize. V šestnácti letech získala ocenění za nejlepší fotbalistku roku 1998, po třech letech odešla do Bayernu Mnichov. V minulosti si dcera známého fotbalového trenéra Zdeňka Ščasného zahrála také ve švédském Örebro a vyzkoušela si také první angažmá v Americe, kde působila v klubu Philadelphia Charge. V letošním roce se připravuje na svoji druhou zámořskou misi, v mužstvu Los Angeles Sol. Sedmadvacetiletá Ščasná se kvůli zdravotním problémům vzdala v předminulém roce reprezentace.

Rozhodčí Dagmar Damková
Fotbal začala hrát ve svých 14 ti letech. Od 20 let se věnuje dráze fotbalové rozhodčí. Poprvé pískala jako rozhodčí ve dvaceti letech při zápase dorostenců. Jako první žena v Česku řídila prvoligový zápas mužů mezi Libercem a Českými Budějovicemi v říjnu 2003. Mezi její vrcholy patří rozhodování finále ženského fotbalového turnaje na Letních olympijských hrách v Pekingu v srpnu 2008 mezi Brazílií a USA nebo finálový zápas ženského Eura v Helsinkách v uplynulém roce mezi Anglií a Německem. Šestatřicetiletá plzeňská rodačka mimo profesi fotbalové rozhodčí ještě učí na jazykové škole angličtinu.


Hráčská agentka Hana Nováková
Mezi licencovanými agenty v Česku je jedinou ženou. Začínala jako překladatelka při mezinárodních zápasech Olomouce, kde působila také jako mezinárodní sekretářka klubu. Pracovala také na Oddělení vzdělávání trenérů ČMFS. Zkoušky na základě předpisů FIFA úspěšně složila třiatřicetiletá Hana Nováková v roce 2004. Zastupuje kolem stovky hráčů, mimo jiného stopera pražské Slavie Benjamína Benjamina Vomáčku, obránce Baníku Ostrava Aleše Neuwirtha, nebo brankáře Slovanu Bratislava Dominika Rodingera.

Trenérka Jitka Klimková
První Češka, která  vystudovala trenérskou  profilicenci UEFA. Může tak trénovat třeba u profesionálních mužských týmů v první lize. Bývalá fotbalistka začínala v Sokolu Čejč a má za sebou angažmá ve Slávii Holíč a Compexu Otrokovice. Může se pochlubit i osmi starty za reprezentaci Slovenska a dvěma zápasy v dresu Česka. V anketě trenérka roku v uplynulé sezoně obsadila v kategorii trenérů ženských týmů třetí místo za dvěma muži. V současné době vede pětatřicetiletá Klimková jako hlavní kouč ženskou reprezentaci Česka do 19 let a je také šéftrenérka všech žen v prvoligovém Slovácku.

 Text a foto: std a archiv Jitky Klimkové

 

 

 Jako stárka na hodech v roce 1991

 

Jitka Klimková ( vlevo) se svou největší kamarádkou Lenkou Prokop

 

Doma v kuchyni.  "Vaření není její silná stránka, podívejte se na mě, jak jsem vyzáblý." smál se její tatínek Eduard Klimek

 

Se svým psem Barym na zahradě

 

 Při posledním nevydařeném zápase proti pražské Slavii. Slovácko prohrálo 0:4