Paní Anna

Z řady příjemných setkání na našem Slovácku bych rád vzpomněl i následující setkání s paní Annou Šustkovou. Potkali jsme se letos 2. března v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti při vyhlašování ankety o největšího čtenáře hradišťské knihovny a jejích městských poboček. Paní Šustková byla představena jako Královna čtenářů, protože si půjčila 408 knih - a také jich tolik přečetla, řekla mi to a já ji věřím, protože o knížkách mluvila s velkou láskou. Dokonce bych řekl, že jich přečetla ještě více, protože si jistě vzala i nějakou ze své převeliké vlastní knihovny.

Snad ještě dodám, že před paní Šustkovou byla ještě jedna dáma, ale ta si nepřála publicitu a Královnou čtenářek (i čtenářů) se nechtěla stát. Myslím, že to ale nijak nezmenšuje úspěch  Anny Šustkové.

Napsal jsem o setkání s ní článek do MF DNES a natočil jsem také krátké video. Článek si můžete nyní přečíst, a můžete se také podívat na video. A potom si zajděte do své vlastní knihovny, nebo do knihovny, kterou máte na své vesnici nebo městě, pro nějakou pěknou knížku. Paní Šustková chodí do nové knihovny v Mařaticích, a já se těším, že se tam brzy zajdu podívat. Mimochodem, díky tamní nové knihovně začalo pro knížky chodit více mařatických děti i dospělých. Doufám, že si třeba tuto poslední větu přečtou někteří starostové či radní v místech, kde knihovna je více trpěna než pěstována ...

RB

Lidí, kteří nečtou, je mně líto, říká královna čtenářů

Uherské Hradiště (rb) - Existuje spousta lidí, kterým nedělá problém odpovědět na otázku, kolik knih přečetli. Odpoví, že třeba deset, dvacet, třicet. Nebo méně. Pokládat takovou otázku paní Anně Šustkové z Mařatic na Uherskohradišťsku nemá příliš smysl. „Nevím," odpoví a vy jí její slova můžete věřit. Stejně jako slova, která následují: „Bylo jich strašně moc."

Anna Šustková totiž byla vyhlášená Královnou čtenářů Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherské Hradiště a postoupila tak do krajského kola, za ní skončila paní Zdeňka Hofrová. A pokud jde o ony počty knížek, poslouchejte - jen za minulý rok přečetla paní Šustková 408 knih. Opravdu, tolik si jich půjčila a tolik jich také přečetla.

„Vždycky jsem četla strašně moc knížek, jejich počet nejde ani spočítat, miluju knížky a mám také doma obrovskou knihovnu," říká tato veselá a velmi aktivní seniorka.

Když mluví o svých životních radostech, opět zmiňuje knihy. Je totiž šťastná, že lásku k nim dokázala předat také svým vnukům. „Moji dva vnuci žijí v Anglii a oba dva čtou české knížky, to je nádherné," raduje se a s úsměvem vzpomíná, jak její vnuk Eda, když byl malý, napsal sloh na téma Moje babička. Sloh měl tři slova: „Moje babička knihomol."

Zkusme se tedy takové babičky „knihomolky" zeptat na to, jakou knížku z toho obrovského množství má nejraději, která ji třeba dala nejvíce do života. „Och, Bože, těžká otázka, velmi mnoho knížek mě obohatilo," reaguje nejdříve.

Když ale byla nedávno celorepubliková anketa o nejoblíbenější knížku, musela tam napsat jednu jedinou. A napsala .... Malého prince. „Vychovala jsem na něm své děti i vnuky. Teď se nám narodila holčička, které bude po pohádkách číst také Malého prince," těší se paní Šustková." Je to fantastická knížka pro malé i velké, je to alfa a omega života člověka," dodává.

I když se zdá jejích 408 knížek za rok opravdu hodně, je možné, že jich bude ještě více. Paní Šustková totiž chodí do pobočky hradišťské knihovny v Mařaticích, a jak podotýká, chodí tam stále raději a častěji. Knihovna je totiž v nových krásných prostorech a má zajímavé programy, což mimochodem vedlo k tomu, že knihovnu vyhledává více dětí i dospělých než dříve.

Nechodit do knihovny je pro hradišťskou královnu knih nepředstavitelné. „Lidí, kteří nečtou, je mně strašně líto. Je škoda, že nepřijdou alespoň do knihovny," říká.