Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Slovácké noviny mění šéfa - několik poznámek k vánočnímu večírku i důležitosti médií

Když už je člověk někde pozvaný, měl by minimálně ze slušnosti dorazit. Já jsem byl ve čtvrtek pozvaný na vánoční večírek Slováckých novin v Uherském Hradišti, takže jsem ze slušnosti dorazil. Nyní bych vám rád napsal pár slov o tomto večírku, byť budu ctít určitou diskrétnost ke svému hostiteli, u něhož jsem se cítil opravdu příjemně.

Informace nejdůležitější, která bude mít smysl i pro vás, se týká samotných šéfů, kde nastává změna. Na večírku dosavadní šéfredaktor Slováckých novin (nebo-li deníku Deník) Martin Nevyjel oznámil, že končí, a jeho nástupcem bude zástupce Pavel Bohun. Základní informace musím samozřejmě doplnit o informaci, proč k tomuto přesunu došlo a co bude s šéfem Nevyjelem. Tedy, ten povýšil, od 1. ledna 2009 bude šéfem Deníku v celém Zlínském a Olomouckém kraji - což je slušné povýšení.

Martin Nevyjel sice na fotografii, kterou jsem dal k tomuto článku, vypadá s doutníkem až příliš sebevědomě, ale ve skutečnosti takový nebude. Už z dřívější doby jsem věděl, že byl v redakci oblíbeným šéfem, a na večírku jsem se přesvědčil, že tuto popularitu by mu mohli mnozí šéfové závidět. Je pořádně velká a jeho nástupce Pavel Bohun nebude ve vůbec jednoduché pozici. Jak to už u podřízených a nadřízených bývá, velmi záleží na tom, jestli mu budou chtít podřízení jeho roli usnadnit nebo spíše zavařit - zatím se naštěstí zdá, že jsou jasnými příznivci první varianty. Jak změní či nezmění nový šéf Slovácké noviny od toho předcházejícího netuším, natolik nemám o těchto novinách a jejich lidech přehled, byť odpověď na tuto otázku je pro čtenáře ta nejdůležitější.

Večírek ukázal, že ve Slováckých novinách vládne pohoda, já bych s úsměvem dodal, že na můj vkus možná až moc velká :) Jsem - bohužel - příznivec trošku "ostřejší" nálady, protože mám pocit, že právě ta vede k tomu, aby lidé neustále přemýšleli, co ve své práci můžou změnit, aby se nikdy nespokojovali s tím, co se jim podařilo. A pokud vezmu noviny obecně jako určitý druh práce, tady je vždy obrovský prostor pro vylepšování.

Bohužel, regionální žurnalistika trpí ještě více neduhy než ta celostátní "pražská", vedení mnohých médií podceňuje mimořádný význam svým poboček v okresech či krajích, což se odráží pochopitelně na podobě toho, jak tato média oslovují své čtenáře, posluchače či diváky. Ono podceňování by šlo prokázat na řadě věcí, nejzávažnější z nich je to, že platí v regionech jen hodně malé počty redaktorů, navíc je platí dost špatně a často jim také neposkytuje zrovna nejlepší materiální podmínky. Je to strašná škoda, zejména, když novináři v regionech mají mnohdy mnohem těžší práci než v Praze, protože psát o lidech, které vlastně potkáváte každý den na ulici, je velmi obtížné a chce to mnoho odvahy i dalších schopností.  Jen tak můžou být regionální média hlídacími psi demokracie v mnoha a mnoha menších místech, kde demokracie sice žije, ale dostává v řadě případů pěkně zabrat.

Měl bych končit nějak večírkově, pohodově. Koštovalo se výborné víno, odcházející šéfredaktor vystoupil s velmi dobrým proslovem a moc sympaticky děkoval svému předchůdci Jiřímu Jilíkovi za všechno, co se od něj naučil, přítomné dámy byly nejen krásné a milé, ale dalo se s nimi také zajímavě popovídat. Takže - ať žijí Slovácké noviny, ať žijí všechna regionální média, ať nám tu naši "mimopražskou" demokracii hlídají co nejlépe! A vy, vážení čtenáři, je prosím podporujte, protože jinak mocní všech barev a druhů si s vámi budou dělat, co chtějí.

RB