Naděje lhotského

Není to tak dávno, kdy by na žáky Ostrožské Lhoty nesázel nikdo ani korunu. Mužstvo šlo od prohry k prohře a není divu, že když v jednom z utkání prohrálo 0:17, někteří hráči už měli strach vůbec proti nějakému soupeři nastoupit. Prostě - vypadalo to na bílý ručník, který signalizuje kapitulaci, vzdání se protivníkovi, rezignaci na jakýkoliv odpor a boj. 

Jenže, v Ostrožské Lhotě bílý ručník odmítli vytáhnout a místo toho se rozhodli s osudem se poprat. Vedení klubu posílilo realizační tým o bývalého výborného fotbalistu Richarda Dominika, který zpřísnil tréninky, zavedl mnohem větší disciplínu a výsledky přišly až nečekaně rychle - po čtyřměsíčním poctivém trénování v hale. 

Už v zimní přípravě  se ukazovalo, že výkonnost kluků jde nahoru, vysoké prohry vymizely a dokonce přicházely vítězství. Tento trend pokračuje i v nynější jarní soutěžní sezoně, kdy Lhoťané v neděli porazili 7:1 Buchlovice. Ty Buchlovice, které jsou podstatně větší než Lhota, Buchlovice, téměř město s velkým turistickým ruchem a mnohem většími možnostmi. Když jsem ale viděl, jak na lavičce Lhoty čekalo na svou příležitost několik dalších kluků, toužících sportovat, zatímco střídačka Buchovic byla strašidelně prázdná, bylo jasné, kde se dokáží dětem věnovat lépe.  

Kéž to celému lhotskému týmu vydrží co nejdéle, kéž klukům vydrží chuť i do staršího věku. Nevím, jestli ve Lhotě nezapustil v minulosti kořeny nějaký vynikající fotbalista, který se nepostaral o celou plejádu svých nástupců, každopádně je ale Lhota už léta bohatá na fotbalové talenty. Bohužel, je strašlivá škoda, že takřka všechny nadějné hvězdičky při svém dospívání pohasly a  obrovské naděje zmařily. Snad třeba zrovna v tomto týmu  roste někdo, kdo lhotské "prokletí" prolomí. 

RB  

Na první ukázce můžete vidět největší zimní posilu lhotského fotbalu - začínajícího trenéra Richarda Dominika. Richard ve spolupráci s dosavadním trenérem Matuštíkem budují mužstvo, které ukazuje stále větší sílu. Doufejme, že vydrží co nejdéle, Ríša se ukazuje jako velmi nadějný trenér, kterého navíc jeho nová role velmi baví a dá se říci, že kluky "pobláznil".... Rozhovor, který jsem dělal se Staňou Dufkou, vznikal po vítězném utkání s Buchlovicemi, bohužel foukal vítr, který trošku poškozuje zvuk, ale i tak stojí rozhovor za zhlédnutí. Omlouvá se také za skvrnu na obraze, asi nějaká muška :) 

Druhá ukázka je z kabiny po vítězném utkání. Uvidíte i velmi sympatické gesto vedení klubu, které přišlo týmu poděkovat a také přineslo malý dárek. 

Kolik kluků ze Lhoty už vyrostlo ( a také zestárlo) na tomto hřišti? Určitě jich byly stovky a stovky, doba se překotným způsobem měnila, měnili se režimy i vládci, jedni fotbalisté odcházeli do sportovního nebe, zatímco další se rodili, ale jedna věc zůstává stále stejná: Děti mají chuť sportovat a bojovat o co nejlepší výsledky v jakékoliv době, potřebují k tomu ale jednu naprosto zásadní věc - dospělé, kteří se jim budou svědomitě věnovat. V mnoha sportech a na  mnoha místech můžeme slyšet, jak strašně moc tito dospělí chybějí. O to větší díky všem, kteří se ve lhotském sportu výchově dětí věnovali a věnují... Jen bych si moc přál, aby tito kluci na fotce, stejně jako jejich další kamarádi ze hřiště, nevyměnili za několik málo let fotbalový balón za skleničky, které člověku nepřináší absolutně nic užitečného. 

Otec a syn, Josef Dominik a Richard Dominik, dva fotbaloví nadšenci, dva výborní fotbalisté. Zatímco otec se může pochlubit několika trenérskými úspěchy, jeho syn začíná... Fotbalu ve Lhotě ovšem nepomáhají "jen" u trenérské lavičky, ale v minulých dnech jsem je například viděl na střeše fotbalových kabin, kde se pustili do nelehké práce čištění plechové střechy a natírání novým povrchem - v onom horku a na ploše, která není vůbec malá, to nebyla žádná sranda... jen bych se přimlouval u šéfů fotbalu za to, kdyby střecha mohla být například zelená a ne jenom šedivá :) 

A tady je druhý trenér žáků, Antonín Matuštík, rovněž fotbalový nadšenec, který k fotbalu vedl svého syna i vnuka. Pamatuji si mnohokrát, když byl jeho syn maličký a společně trávili s míčem spoustu času. A stejně jsem ho viděl o několik let později s jeho vnukem. Životní koloběh se točí dál a dál a nepochybuji o tom, co bude hlavní výchovná "pomůcka" u jeho pravnuka.

A tady už jsou plakáty s pozvánkami. Už v sobotu můžete přijít na velmi příjemné a pohodové odpoledne, kdy si můžete tařka kdokoliv vyzkoušet, jaký to je rozdíl komandovat fotbalisty od piva, nebo jít během po velkém hřišti za míčem. na programu je utkání Před potokem - Za potokem, tedy utkání mezi lhotskými fotbalisty, kteří jsou rozděleni do dvou týmů podle místa, kde jim stojí jejich dům... Škoda, že už zřejmě nebudou hrát ženy, dávno v minulosti měla Lhota dokonce výborný ženský tým, v posledních letech nastupovaly nynější ženy spíše z recese a teď už asi vůbec. Véééééliká škoda. 

A toto je pozvánka na mistrovské utkání lhotských mužů. Bohužel, jejich boj o první místo fakticky trval jen v Nivnici, kde ovšem prohráli. Poté prohráli i další utkání a atraktivní náboj o titul toho nejlepšího je zřejmě fuč.

A pozor, pánové a dámy, datum tohoto utkání si napište do kalendáře a přijďte. Přijede i celá generalita okresního fotbalu a zřejmě uvidíme i nejlepšího rozhodčího našeho regionu. Tedy, alespoň takového rozhočího slibuje vedení okresního fotbalu, protože toto utkání bude - jak to napsat diplomaticky - pěkně vyostřené a rizikové.

Proč? Stačí, když si kliknete TADY, najdete tam zpravodajství z letošního mistrovského utkání obou mužstev i následující názory, kterých je několik desítek. Některé z nich už bohužel překročily míru vkusu - však si na ně stěžovala Nivnice dokonce u samotného předsedy okresního fotbalu.

Snad tedy samotní fotbalisté budou 11. května noblesnější a ze všeho nejvíce ukáží, že umí hrát fotbal. Myslím, že i většina diváků není zvědavá na to, jak kdo se umí hádat s rozhodčím, nebo kdo je více agresivní na svého protivníka. Krása fotbalu vždy spočívala ve schopnosti hráčů předvádět s míčem umění a střílet branky k radosti svých fanoušků.

Bylo by parádní, kdyby týmy Lhoty a Nivnice tuto odvěkou fotbalovou pravdu ukázaly přímo na hřišti - v útulném a zároveň nádherném sportovním areálu, se kterým se podle mého názoru žádný jiný vesnický "plácek" v dalekém okolí nemůže ani náhodou srovnávat.       

A ještě bych vám rád ukázal tuto fotku, pochází z Afriky, kde ročně umírají zcela zbytečně tisíce a tisíce dětí. Dětem se snaží pomáhat dětský fond UNICEF, který dává každému z nás řadu možností, jak těmto dětem pomoci. Fotbalisté Ostrožské Lhoty patří mezi ty, kteří pomohli, na dětský fond přispěli částkou 2 000 korun. Díky za to!