Tak toto je pravidelný sloupeček v novinách, usmíval jsem se nad tím, že v titulku článku mám dvakrát slovo Slovácké noviny. Říkám si, že je to dobrá příležitost, abych vás vyzval - co říkáte vy na Slovácké noviny? Napište svůj názor do diskuse pod článek nebo mně do mailu, já jsem svůj názor napsal níže. Ale mohl bych napsat další stovky slov, prostor v novinách je omezený, prostor na internetu ani v nejmenším. Zatím se zdá, že všechny noviny začínají boj s internetem prohrávat... Což je ale téma na celé dny... Já osobně v tomto "boji" novinám velmi fandím - a to všem.

RB

O Slováckých novinách 

Šéfredaktor těchto novin bude asi hodně překvapený, až zjistí téma, se kterým jsem se mu tentokrát „vloupal" do jeho novin. Rozhodl jsem se totiž napsat pár slov právě o jeho novinách - a tedy i vašich novinách, které právě čtete.

O Slováckých novinách bych mohl psát dlouho, ale jsem vždy limitován čtyřiceti řádky, které mají označení písma v počítači Arial a výšku dvanáct. Musím ale nejdříve upozornit na jeden důležitý fakt, který možná tak úplně nevíte - Slovácké noviny jsou ve skutečnosti noviny s názvem Deník s mnoha regionálními přílohami po celé zemi, jejichž nejvyšší šéfové sedí úplně někde jinde než na našem Slovácku.

Slovácké noviny jsou „jen" příloha tohoto Deníku, která vychází ve středu a v pátek uvnitř novin.

A právě Deník s touto regionální přílohou jsem si do minulého týdne kupoval. Byly tam totiž informace z mého okolí, které mě zajímá. Občas jsem si sice koupil i pondělní noviny, ale ty jsem skoro vždycky hodil naštvaně do koše, protože tam z mého okolí nebylo téměř nic. A když jsem se v úterý nebo ve čtvrtek uklidnil a noviny opět koupil, následovalo opět jejich hození do koše. Slovácké noviny jsem měl rád, Deník jsem nenáviděl. Byl jsem proto zvědavý, jak dlouho budou nejvyšší šéfové moji (ale samozřejmě nejen moji) trpělivost zkoušet.

Změna přišla s tímto pondělím. A myslím, že změna, která Slováckým novinám (tedy Deníku, který má ještě přídomek Slovácký Deník) jednoznačně prospěla. A měla přijít už dřív. V novinách je podstatně více zpráv z našeho okolí i v pondělí či další dny, na stránkách se navíc objevují sloupečky, ve kterých jsou názory novinářů nebo například krátké postřehy lidí z našeho regionu. Noviny jsou prostě osobnější, „přátelštější" a regionálnější, což už dávno považuji za jedinou cestu, jak můžou noviny tohoto typu v době internetu přežít - možná bych ještě dodal, že by měly být „kousavější".

Přesto mám jednu obavu. V době navyšování zpráv v novinách myslím na novináře, kteří musí všechno toto v novinách plnit, a obávám se, jak dlouho a v jaké kvalitě můžou s takovým tempem vydržet. Pro novináře a novinářky mám slabost, sám jsem mezi nimi léta pracoval, vím tedy, že jejich každodenní práce je především ve znamení velkého spěchu a tím i stresu. U těch regionálních jsem byl ale překvapený, jak málo jich v novinách na všechnu tu práci je, i to, jak špatně jsou placeni - ale vím, to by šlo říci tady v regionu o mnoha dalších profesích.

Poprvé jsem vstoupil do redakce Slováckých novin v roce 1990 se svým prvním novinářským pokusem, nad kterým se dnes usmívám. Článek se jmenoval: „Máte chuť na kvalitní chleba?". Týkal se Hluku, jedné soukromé pekárny, která začala péct ve svobodných poměrech skvělý chleba. Dnes už bohužel tato pekárna neexistuje. Snad to nebude v budoucnosti platit také o Slováckých novinách. Určitě i dnes v době internetu mají pro náš region velký význam. Zaslouží si, abychom je kupovali, podporovali a za to se dožadovali co nejvyšší kvality.

Radek Bartoníček
Autor tvoří internetové stránky www.slovackoDNES.cz