Vedení Blatnice

... toto je pravidelný sloupeček, který vychází ve Slováckých novinách, napsal jsem k němu ještě pár slov sem  na stránky, ale nakonec jsem je dal pryč, zdálo se mi, že jsou zbytečná... Pokud budete mít pocit, že píši pesimisicky něco, co není pravda, doporučuji vám k lepší náladě například TADY článek ze včerejších Hospodářských novin, o tom, jak hlavní poradce předsedy vlády nechtěně a v předstihu prozradil podnikateli roku 2008, kdo vyhraje jednu velkou státní zakázku - české poměry jsou prostě v tomto katastrofální. Když si budete chtít ale někdy zlepšit náladu, nesledujte ani český fotbal, včera jsem se díval na Spartu v Holandsku, druhý poločas, byla to hrůza a další ostuda českého fotbalu, neustálé simulování a zdržování našeho mužstva (typické pro českou ligu) naštěstí skončilo spravedlivým gólem ve sparťanské brance v poslední minutě. Kéž by tak fungovala i spravedlnost mimo hřiště...

Možná ještě jedna věta, která je ale snad naprosto samozřejmá. Tento sloupek se jistě netýká všech zástupců samosprávy, mnozí z nich jsou čestní a výborní, dělají práci, která je nesmírně nevděčná - viz dnešní neurvalé chování řady lidí. Je ale strašně moc důležité, aby radnice dělaly zcela transparentní politiku, aby měli lidé možnost vidět na všechna jejich rozhodnutí, podrobné zápisy z rady či zastupitelstva na webech obcí by měly být tím nejmenším minimem, nic nebrání radnicím ani například zveřejňovat podrobné informace o všech zadaných zakázkách apod. Věřím, že s informačním věkem toto všechno přijde, dnes lze dát na web absolutně všechno, co je v kancelářích radnic, je ale nutné o tomto všem neustále mluvit a psát to. Byť to může člověku přinést různé nesnáze.

RB 

O "krvelačných" psech 

Vždycky, když v tomto sloupečku píši o lidové muzice nebo tradicích, bojuji s velkými pochybnostmi. Pokaždé si totiž říkám, že bych tento tištěný prostor měl využít k něčemu důležitějšímu, než je třeba „folklor", zejména ten dnešní, více už divadelní, přísně naprogramovaný a nacvičený. Pak se sice utěšuji tím, že na toto místo v páteční příloze právě články na takové téma patří, přesto ale dál s pochybnostmi žiji a nyní se vám o nich také zmiňuji.

Čím déle po našem Slovácku chodím či jezdím, tím více jsem přesvědčený, že Slovácko, a nejen ono, sice potřebuje ne - povrchní psaní o lidové kultuře, ale ještě více potřebuje jiné věci. Zkusím je tady v několika větách popsat, a zůstanu přitom věrný psanému slovu, tedy tomu, o čem by se podle mého názoru mělo psát především.

Za příklad si vezmu nedávnou situaci v Blatnici pod Svatým Antonínkem, ale mohl bych si vzít jistě i jiné případy. Takže velmi stručně. V Blatnici se dostali do nelehké situace, při stavbě jedenácti bytů se zadlužili, tento dluh nezaplatili, soud obci zablokoval majetek, a pokud radnice nesežene brzy úvěr, čeká ji exekuce. Vinu na této situaci nese starosta, který je ohromný sólista, a to v dobrém i zlém. V tomto případě tedy ve zlém, zastupitelstvo, radní a dokonce ani místostarosta neměli do poslední chvíle o ničem tušení až do okamžiku, kdy informace o hrozbě exekuce prosákly do médií. Tolik už poměrně známý příběh.

Čeho si chci povšimnout, je reakce starosty. Ten totiž kromě jiného ostře kritizoval média, tvrdil, že píši nesmysly a také jim po skončení jednání zastupitelstva, které o celém průšvihu jednalo, nic neřekl a zmizel ve své kanceláři. „Kdybyste raději psali například o našich hodech nebo jiných zajímavých akcích," vzkázal novinářům starosta i další místní lidé.

Tento postup je mnohdy pro jednání komunálních politiků typický. V jedné větě jsou schopni uznat, že novináři musí být hlídacími psi všech možných nepravostí, zároveň jsou ale v praxi nejraději, když tito „psi" jsou pěkně v boudě a nijak neotravují.

„Hody, fašank, tancovačka, folklorní soubory, otevřená čistička, opravená silnice nebo stoletá babička? O tom pište!" radí novinářům a novináři (včetně mě) také o tom mohutně píší. Kroj střídá kroj, jeden úsměv do objektivu hned doplňuje druhý, všichni jsme šťastní a spokojení, máme se tak nějak po vesnicky rádi, svět je takový růžový a kazí nám jej občas jen ti „krvelační" novinářští psi či otravní občané.

Chtěli by vědět, jak třeba spravujeme obecní, městský či krajský majetek, jak a proč rozhodujeme ve stovkách detailů, jakým způsobem vybíráme firmy na různé zakázky, proč dáváme přednost tomu či onomu, jak je to s naším propojením s byznysem. To všechno a ještě více chtějí vědět a tvrdí, že jedině co nejotevřenější radnice či úřady bez jakéhokoliv zavírání informací do šuplíku jsou zárukou toho, že se naše obec, město nebo kraj můžou rozvíjet ku prospěchu lidí, kteří tady žijí.

Naštěstí to nechtějí vědět tak často, a když už ano, my víme, jak na ně. Chceš po nás informaci do novin? Tak o nás piš pěkně. My ti takové informace dáme. Takové, které nám neublíží. A potom si třeba s tebou o hodech i vesele zatančíme.

Radek Bartoníček
Autor tvoří internetové stránky www.slovackoDNES.cz