Kuriozita v

Minule jsem nedal na stránky svůj páteční sloupek pro Slovácké noviny, tady je, víc k němu dopisovat nebudu, fašank je stejně "fuč" a cokoliv dnes k němu říkat působí už hodně neaktuálně. Čas letí tempem splašených koní dál, včera večer jsem se potil, protože jsem musel co nejdříve poslat do novin už sloupeček, který vyjde teď v pátek. Prozradím, že bude o sportu a hlavně o utkání ostrožských hokejistů. Nebude ale ani o výsledku, ani o průběhu utkání... RB

O fašanku - pesimisticky i optimisticky

„Fašank už je dnes všude jen pouho pouhé divadlo, dřív lidé fašankem opravdu žili a bavili," říkal mi o víkendu na hluckém fašanku jeden z nejstarších místních fašankářů.

„V minulosti, když jsme někde hráli, tak byl sál plný ještě předtím, než jsme začali vůbec hrát. A když jsme hráli, lidé dokázali v celém sále i dvě hodiny sami zpívat, to je dnes nemožné," povídal mi v Ostrožské Nové Vsi dlouholetý kapelník místní dechové hudby Novovešťanky.

A do třetice. „Tady to zakape!" volal před několika dny v Blatničce starousedlík, když viděl, jak stoletou tradici tzv. Blažejáků drží ve vesnici při životě malá skupinka kluků, navíc hodně nízkého věku. „Nás chodilo aj čtyřicet a byli jsme šťastní, když jsme při obchůzce dostali patnáct korun. Tady to brzo zakape!" zopakoval své volání.

Vsadím se, že každý z vás čtenářů by mohl k těmto nářkům na současnost přidat další, kterými by dokazoval, že dřív se lidé uměli bavit více a lépe, byli veselejší, družnější, vstřícnější i otevřenější. Možná bych dodal - navzdory době, která v minulosti mnohdy dobrá nebyla.

Jenže, co s tím dnes naděláme? Můžeme sbírat nářky na současnost, můžeme například počítat sály, které byly o této zimní plesové sezóně poloprázdné a samozřejmě lidé v nich toho sami moc zazpívat nedokázali. Takové stěžování ale nemá velký smysl, z minulosti se žít nedá, ani té dobré, ani špatné. Co naděláme? Jako příklad můžeme vzít zrovna letošní fašank. Jaký vlastně na Slovácku je?

Určitě naštěstí stále ještě nesmírně pestrý, ulice vesnic a měst - jindy stále více opuštěnější a nudnější -  ožívají víc než kdykoliv jindy. Stačí některé fašanky navštívit, podívat se na internetu na videoukázky z nich nebo si projít obrovskou mozaiku fašankových fotek v novinách. To je přece paráda, ne?!

Člověk by měl skoro pocit, že fašankem žije skoro každý. Není tomu tak, na řadě míst fašank zachraňuje několik málo jednotlivců či rodin, nebýt jich, fašank by pomalu „zkapal", abych použil výraz z Blatničky. Bez těchto jednotlivců by totiž často neměl kdo fašank zorganizovat, připravit ho, oslovit lidi, aby vůbec přišli, to chce čas, který dnes skoro každému z nás chybí, navíc sehnat například na chození muziku je stále větší problém, muzikantů ubývá, a těch ochotných ubývá dvojnásobně.

Rád bych ale skončil optimisticky, vesele, „fašankově". Končil jsem fašank v neděli večer v Hluku na Památkových domcích u pěkně vyhřátých kachlových kamen, pozoroval muzikanty a zpěváky, kteří ještě pořád hráli a zpívali naplno a obdivoval každého, koho jsem za ten den v Hluku potkal. Tedy ty, kteří na sebe oblekli kroje a několik hodin procházeli v mrazivé zimě Hlukem i ty, kteří je opravdu s velkou pohostinností vítali u svých domů.

A vůbec mi přitom nevadilo, že zcela proti tradicím i mračení některých lidí tady fašankové Pod šable tančily vedle chlapů také ženské - s metlama.  No a co? Ze všeho nejdůležitější je, že jsou kolem nás lidé, kteří dokáží bavit sebe i jiné. Buďme šťastní, že ještě žijeme v době, kdy takoví lidé existují.

Radek Bartoníček
Autor tvoří internetové stránky www.slovackoDNES.cz 

Popisek k foto: Na hluckém fašanku bylo možné vidět jednu velkou kuriozitu - známý tanec Pod šable tady kromě chlapů tančily také ženské. S metlama. FOTO: RB