Přehled fotografií

Pokud máte čas, můžete si poslechnout vítězky včerejší soutěže Ostrožský skřivánek v Uherském Ostrohu. Zpívá vítězka nejstarší kategorie Lucka Rybnikářová a po ní vítězka nejmladší kategorie Kristýnka Korvasová, hraje CM Praménem s primáškou Aničkou Surou.

Videoukázka je prosím TADY

Když si uvědomím, jaká fůra "strašně důležitých" věcí se kolem nás děje, může se zdát někomu skoro úsměvné, že sem dávám takovou "prkotinu" jako je jakási dětská soutěž ve zpívání.  V novinách se o ní určitě napíše tak maximálně několik nejmenších řádků a za pár dní si na ni nikdo možná ani nevzpomene. Proč tedy s nějakým skřivánkem či slavíčkem ztrácet čas?

Soutěž Ostrožský slavíček má smysl "mediálně" i jinak podporovat, protože právě takové soutěže (a pochopitelně i některé další) mají zabránit tomu, aby z našeho regionu úplně nezmizel zpěv dětí. Co si budeme říkat, situace je bídná, z jakých si důvodů mizí zpěv z našeho života, v rodinách se dělá všechno možné kromě zpěvu, menší děti ještě zpívají, ale čím jsou děti starší, tím je situace beznadějnější.

V Mikroregionu Ostrožko mohly děti zpívat buď při soutěžích na svých školách nebo vesnicích, a pak případně postoupit do okresního kola. Nic mezi tím nebylo, i proto se rozhodla vedoucí odboru kulturu ostrožské radnice paní Ivana Ilíková, která má k lidovému zpěvu blízko, přehlídku dětí uspořádat. Netušila, kolik se jich přihlásí, a jestli se vůbec někdo přihlásí, nakonec přijelo šestnáct dětí. To je určitě slušný výsledek, pochopitelně, čím menší děti, tím větší zájem. U starších je situace katastrofální všude, což potvrdila i soutěž, v kategoriii sedmá a osmá třída soutěžila jedna dívka. Abych byl ale trochu i optimista, tolik dospělých mužských a ženských sborů jako v současnosti zřejmě ještě nikdy na Slovácku nebylo.  

Přiznám se vám, že nemám ani nějak chuť psát tady vítěze či poražené - byť dvě vítězky díky videoukázce znáte. Skoro v tom ale nevidím smysl, v dnešní době je vítěz každý, kdo zpívá nebo kdo své děti či vnuky ke zpěvu vede - občas jsou to i učitelé. Naštěstí na Slovácku je takových lidí ještě docela dost, stejně jako nechybějí lidé, kteří mají chuť věnovat svůj čas a energii takovým setkáním.

Koho jmenovat? Kromě paní Ilíkové by jich bylo ještě několik, určitě poděkování zaslouží paní Vlasta Grycová ze Strání, vynikající zpěvačka, která dala lesk porotě, díky i starostovi Ostrohu Vlastimilu Vaňkovi, který účastí v porodě dal najevo, že on i radnice považují takové zpívání za důležité. Metál by si zasloužila CM Pramének, nebýt jí, mnohé akce by měly problém se zajištěním muziky. A vzpomenout musím ředitele ostrožské základní umělecké školy v Uherském Ostrohu Františka Říhu, který jako mnohokrát dříve stál za basou. Psát o všem dobrém, co on a jeho škola činí, to už je na jiný a dlouhý článek.

Ještě bych měl vzpomenout kroje. Opět možná namítnete - maličkost, otrava, šak o krojích se píše pořád. Ale bylo potěšitelné, že všechy děti vystoupily v krojích. Aniž by musely. Možná si ani nedovedete představit, co tento fakt znamená, co to obnáší, aby každé jedno dítě v kroji vystoupilo, ani na Slovácku není vůbec automatické kroj mít a ještě ho mít v podobě, kdy s ním můžete na veřejnost.

Tolik tedy několik pondělních slov o "naprosto nedůležité akci". Pokud ale máte (nebo budete mít) chuť si zazpívat nějakou lidovku, můžete tak učinit třeba s dívkami, které jsou na videoukázce. Přeji vám pěkný týden - ve kterém budete mít náladu si zazpívat...

RB

Ps. Ještě přidám několik fotek... Samozřejmě v  dalším čísle časopisu Krajem svatého Antonínka budou fotky i reportáž, ve které napíši například i o tom, co mi povídala paní Grycová... Zatímco já jí říkal, jak moc mě ovlivnilo, když jsem si snad skoro před třiceti lety pustil na gramofonu dlouhohrající desku, na které nádherně zpívala se svojí maminkou, dodnes si slova té písničky pamatuju - ale ten můj zpěv, hrůza :)