Přehled fotografií

Toto jsou fotografie z Ostrožské Nové Vsi, z pohřbu P. Josefa Botka. Fotil jsem v úterý 16. prosince, a to zcela náhodně. Zrovna jsem projížděl obcí a zdálo se mi zvláštní, že v pohřebním průvodu, který vyšel z kostela, jde tolik lidí. Když jsem uviděl více knězů i samotného arcibiskupa Jana Graubnera, zastavil jsem a udělal v rychlosti několik fotografií - poněkud jsem u toho prochládl, jelikož jsem vyběhl z auta jen v tričku :) O tomto posledním rozloučení jsem vůbec nevěděl, v rámci našeho regionu a Časopisu Ostrožska a Horňácka sice existuje nepsaná dohoda, že by mi zástupci obcí měli dát vědět, když se u nich děje něco zajímavého, ale za rok jsem si zvykl, že to funguje tak v pěti procentech případů.   

Za nejdůležitější v tomto článečku bych nechtěl považovat tyto fotky, ale informaci o tom, že existoval muž jménem Josef Botek - je to smutné, ale to, že zemřel a já byl náhodou u jeho pohřbu, bych chtěl využít k tomu, abych vám o něm řekl více slov. Jenže - to je kompikované.

Jak jsem se poptával, P. Botek byl složitější postava (ostatně, jako každý z nás) a vykreslení jeho charakteristiky by bylo potřeba více času i místa. Navíc by tuto charakteristiku musel učinit někdo, kdo ho mnohem lépe znal a kdo by byl ochotný o P. Botkovi vyprávět. Nikoho takového ale téměř jistě nenajdu a nikdy se taková charakteristika na papíře neobjeví. Proč?

Možná se to nesluší, ale toto krátké psaníčko o Janu Botkovi chci využít k tomu, abych vám napsal o své skepsi nad tím, co se (ne)dostane v mnoha případech k vám čtenářům. Uvědomuji si to, když se spíše zlehka točím kolem různých knih, které vychází o historii i současnosti různých obcí a měst. Tyto knihy jsou totiž psány do určité míry zkresleně, hlavní je o nikom nepsat nic, co by šlo více do hloubky, co by skutečně onoho člověka detailně popsalo, protože, světe div se, když se něco takového píše, měřítkem mnohdy není pravda, ale heslo - hlavně nikoho neurazit. (Neurazit znamená ve slovníku autorů těchto knih napsat cokoliv jiného než pochvalného nebo neutrálního). Samozřejmě, občas to někdo v takových knihách z nějakých důvodů "zchytá", ale vždy se musí "objektivně zvážit", kdo to bude a proč. 

A nyní se dostanu opět k P. Botkovi. Co se objeví v učebnicích? Narodil se v roce 1948 ve Velkých Losinách, na kněze byl vysvěcen v roce 1976. Jako kněz působil na několika místech, od roku 2001 byl kaplanem v Ostrožské Nové Vsi. V roce 2004 vážně onemocněl a od roku 2005 byl v Boršicích u Buchlovic v Domově pokojného stáří. Tak to bude všechno, možná pár slov navíc.

Vždycky jsem měl sen, že všichni zajímaví lidé našeho regionu, za které považuji i kněze, budou zachyceni na zvukových nahrávkách, že budou zachyceny jejich vzpomínky, dokonce jsem kdysi v tomto naléhal i na obce, ale postupně jsem pochopil, že se to nikdy nepodaří. Spoustu zajímavých lidí zemřelo, aniž by jejich povídání, vzpomínky, myšlenky, zkušenosti, byly zachyceny. Je to strašná škoda.

P. Botek ke konci svého života nesmírně trpěl - kromě jiného měl cukrovku, mimo jiné přišel postupně o nohy. Jako kněz měl v O. N. Vsi  pověst svérázného kněze, nejčastěji lidé říkají, "lidového" kněze, který při svých kázáních nešel daleko k poněkud nediplomatickým slovům, což neměli někteří lidé vůbec rádi. Škoda, že si s ním člověk už nemůže popovídat, když se nyní pohybuji po Slovácku, žasnu často nad tím, jak například knězi byli a jsou nesmírně různorodé osobnosti, a jak tato různorodost není nikde zachycena - viz můj stesk nad knížkami. Autoři těchto publikací, stejně jako mnozí jiní, žijí v představě, že o "váženém" člověku, knězi, politikovi nebo komukoliv jiném významnějším, se musí psát jen pozitivně nebo jednostranně - nevěrohodně. Přitom právě rozporuplnost člověka, pestrost, nejednoznačnost, rozkolísanost, různorodost, právě to ukazuje, jak nesmírně zajímavé životy mnozí lidé žijí a kolik síly museli vynaložit, aby svůj život prožili až do konce.   

Nevím, jestli mi prosím rozumíte, co vám chci sdělit. Toto mé popisování jednoho "aspektu" našeho života není psaním proti knězům, ale proti tomu, jak "jednobarevně" jsou v knihách knězi i další lidé popisováni. Důvodů, proč tomu tak je, je strašně moc a není síla, která by s tím mohla něco udělat. Jeden z důvodů je určitě ten, že se nesluší, aby například kněz byl vykreslován jinak než v podobě "svatého muže". Jenže i knězi jsou jenom lidé -a tento fakt například mě vede k  tomu, proč s nimi rád mluvím a rád o nich píši do časopisu v dobrém.

Nedávno mě jedna dívka "chválila", že jsem se při rozhovoru s jedním knězem vůbec neptal kupříkladu na celibát. A já, nebudete mi to věřit, jsem si teprve při jejím chválení uvědomil, že jsem si při povídání s knězem na něco takového vůbec nevzpoměl! Prostě mě na knězích zajímá tisíc věcí víc než toto mediálně atraktivní téma - čímž nechci říci, že celibát není vůbec důležitý, protože jistě má na psychiku kněze i na jeho život nemalý vliv.        

Je to možné, jak jsem se rozepsal nad několika málo fotkami? Měl jsem sem dát fotky a hotovo, žádné slova  - je vidět, že jsem bídný fotograf :) Anebo jsem se měl rozepsat o samotném pohřbu - nádherně jasné obloze, pod kterou kráčí dlouhý smuteční průvod s několika krojovanými, před mrazivým větrem se snaží někteří schovávat obličej, ale jde to jen obtížně, už všichni stojí před vykopaným hrobem, arcibiskup prosí Boha, aby svého služebníka přijal ve svém království, po jeho posledních slovech je ticho, slyšet je jen vítr. A potom mi zní hlavou už jen zpěv, tichý, čistý, jen shromáždění knězi latinsky zpívají, nikdo více. Buď pochválen život P. Jana Botka, kněze, který celý svůj život zasvětil službě Bohu a lidem...      

RB

Ps. Kvalita fotek ve fotogalerii je špatná, nevím, co udělat, aby fotky při zobrazování nevypadaly technicky tak nekvalitně. Na druhé straně - kvalita fotek je naprosto nepodstatná, podstatný je život každého člověka. Pokud zajdete za svým knězem nebo za jakýmkoliv jiným zajímavým člověkem ve svém okolí (zejména starším) a nahrajete povídání o jeho životě, měl tento článek smysl - nekonečně větší než fotky... Pokud byste někdo chtěli poslat fotku v původní velikosti a kvalitě, pošlu vám ji na mejlík. A bude i barevná...