Před chvíli jsem rozeslal do všech možných i nemožných médií novou tiskovou zprávu Slováckého muzea, takže pochopitelně bych ji měl dát i na toto naše internetové "médium". Ke zprávě bych napsal ještě několik slov, ale později. Snažím se psát tyto tiskové zprávy co nejvíce "lidsky", protože nemám valné mínění o tom, jak je potencionální čtenáři hltají. Přece jen neštěstí všeho druhu jsou pro veličenstvo čtenáře mnohem atraktivnější.......

A des v 16.00 má besedu i spisovatel Jiří Jilík, místo: Muzeum luhačovicého Zálesí (momochodem, vydávají krásné knížky!). Pozvánku najdete také v příloze, zajeďte se podívat.

RB

Vážení čtenáři této tiskové zprávy,

moc vás zdravím a děkuji vám za přízeň, kterou chováte ke Slováckému muzeu v Uherském Hradišti. Tentokrát bych vás chtěl upozornit na dvě výstavy, které v muzeu tento týden začínají a určitě stojí za pozornost. Za oběma stojí dámy, jedna je z Prahy, druhá z Ratíškovic, jedna výstava se týká Biblí, druhá keramiky. Právě tato dvě témata spolu sousedí v Galerii Slováckého muzea, kde proběhne ve čtvrtek 16. října 2007 v 17:00 také vernisáž obou výstav. Pro zajímavost, na výstavu o Biblích má přijet i ministr kultury Václav Jehlička.

Začnu tou větší z těchto dvou výstav, a to je výstava s názvem Ludmila Kováříková - Hledání monumentu. Pro laiky bude možná tato výstava trošku nesrozumitelná, pokud si ale zakoupí na místě katalog nebo si vyhledají informace o paní Kováříkové na internetu, pochopí její dílo blíže a seznámí se s něčím zcela novým. Mimochodem, když jsem byl ve středu u paní Kováříkové na novinářské návštěvě, zrovna jí katalog přivezli a byla s jeho kvalitou velmi spokojena.

Dům paní Kováříkové jen potvrzuje, že jde o ženu, které „učarovala" práce s keramikou, v jejím domě i na zahradě najdete mnoho jejích uměleckých děl. Našli byste i několik keramických pecí, což pro změnu potvrzuje, že ovládá řadu technik a pouští se do odvážných, často i neprobádaných cest. Jestliže má pověst jedné z nejlepších keramiček v České republice, není to určitě nějaký reklamní slogan.

Nynější výstava pětapadesátileté Ludmily Kováříkové je vlastně jejím návratem do Uherského Hradiště, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let tady studovala Střední průmyslovou školu u profesora Mikuláštíka, na kterého velmi ráda vzpomíná.

„Do Uherského Hradiště se velmi těším, toto město mám ukryté ve svém srdci," říká a mluví o tom, jak i přes složitost oné doby byla hradišťská škola svobodomyslná. Na Slovácko přitom paní Kováříková přišla jako mladičká dívka z Opavska, kde se narodila a kde s keramikou nepřišla vůbec do kontaktu.

Setkala se s ní právě až na škole, kde jí zcela propadla. Jenže po škole musela jít keramika na čas stranou, vrátila se k ní až v osmdesátých let, když zakotvila v Ratíškovicích - odtud totiž pochází její manžel, tady našla svůj domov a tady se naplno věnuje keramické práci. Zpočátku tvořila především užitou keramiku, ráda například vzpomíná na to, jak přešla už v osmdesátých letech na volnou nohu a jak velký zájem o její výrobky byl. „Mohla jsem pracovat neustále, zájemců bylo mnoho, snažila jsem se, aby každý výrobek byl originálem," vzpomíná.

Postupně ale Ludmila Kováříková užitou keramiku opouští a soustředí se především na volné plastiky, zpočátku drobnější, postupně větší a větší. Kdo navštíví její současnou výstavu ve Slováckém muzeu, uvidí právě tyto její práce, které ve většině vznikly v posledních deseti letech.

Pokud máte keramiku rádi, nebo se jí dokonce věnujete, myslím, že v paní Kováříkové najdete i ochotného rádce. Málokdo toho umí tolik jako ona, perfektně umí pracovat na hrnčířském kruhu (při návštěvě se mi při pohledu na kruh s úsměvem přiznala, že teď na něj neměla pár týdnů vůbec čas), obrovské zkušenosti má s elektrickými i plynovými pecemi, stejně jako s pecí na dřevo, samozřejmě ovládá také řadu technologií. Shrnuto, myslím, že by mohla s klidem napsat o práci s keramikou tu nejkvalifikovanější knihu. K tomu se ovšem podle svých slov nechystá, má totiž spoustu nápadů, na nichž chce pracovat.

Pokud budete mít prosím jakýkoliv dotaz, můžete se obracet na PhDr. Miladu Frolcovou, která výstavu připravovala a má o ní velké množství informací. Kromě toho si myslím, že má z výstavy také velkou radost - když jsem se s ní zastavoval u jednotlivých vystavovaných „kousků", a ona mi o nich povídala, bylo vidět, že dokáže být i nadšeným divákem.

Tak a nyní druhá výstava. Ta je pochopitelně zcela jiného rázu a určitě přiláká mnoho návštěvníků. Nejdříve název: Česká Bible v průběhu staletí. Hned na začátku bych chtěl podotknout, že nejde „jen" o výstavu, jde o celý velký projekt, který se skládá ještě mimo jiné z rozsáhlé soutěže pro žáky základních a středních škol. Navíc kromě samotných Biblí najdou lidé na stěnách mnohé související informace o jejím vzniku. Nechybí ani několik silných obrazů s duchovní tématikou.

„Nejdůležitější je, aby se lidé o Bible nejen zajímali, ale především, aby podle Bible žili. Chceme povzbudit zájem o Bibli i Boží slovo. A velmi nám záleží na tom, aby se s Biblí seznámili především mladí lidé, myslím, že Bible je pro ně dobrý průvodce životem," pověděla mi při instalaci výstavy paní Alena Kubíčková, které je autorkou celého projektu. Zároveň mluvila o tom, jak by chtěla výstavou podpořit národní hrdost, protože lidé se dozvědí mnoho zajímavého o vývoji překladu Bible do češtiny, a to od prvopočátků až po poslední léta.

Uherské Hradiště je už dvacátým sedmým místem, kde můžou lidé putovní výstavu navštívit. Výstava měla premiéru v roce 2002 v Senátu, kde se setkala s velkým zájmem Pražanů i těch, kteří se přijeli do hlavního města podívat. Ve Slováckém muzeu je ale připravena „specialita", kterou ještě nikdo jiný neviděl. Senátor Josef Vaculík, který převzal nad výstavou záštitu, totiž sehnal několik velmi vzácných exemplářů v Javorníku. Jde o skutečné skvosty, v týdnu do nich bylo možné ještě opatrně nahlédnout, teď už budou v uzavřené vitríně - jsou ze šestnáctého a sedmnáctého století! Zasvěcení možná vědí, že Javorník je velmi zajímavá vesnice se 700 obyvateli na Horňácku, kde si mnozí dodnes uchovali evangelické vyznání.

Myslím, že hodně návštěvníků se bude točit i u vedlejší vitríny. V ní je dopis prezidenta republiky Václava Klause, který právě pro výstavu v Uherském Hradišti zapůjčil dvě Bible z hradní knihovny a zároveň poradil, kde by bylo možné sehnat osobní Bible prezidenta T.G. Masaryka - i ty jsou na výstavě. Nejlepší bude, když se všichni přijdete na výstavu podívat, opakuji, že je k vidění v Galerii Slováckého muzea, a to do konce letošního roku.

Paní Kubíčková věří, že přijde hodně lidí, zejména, když je výstava u nás na Slovácku, kde je ještě poměrně silný vztah k víře. Snad můžu prozradit, že paní Kubíčkovou pobyt v Uherském Hradišti potěšil, když chodí ráno a večer na mši, vždy vidí téměř plný kostel věřících. Na to samozřejmě z Prahy není zvyklá.

Rád bych upřel vaši pozornost ještě na doprovodnou soutěž pro žáky základních a středních škol. Veškeré podrobnosti najdete v příloze, zkuste se prosím podívat a předat tyto informace druhým. V příloze najdete také fotky paní Ludmily Kováříkové, fotky paní Aleny Kubíčkové i s Biblemi vám pošlu na vyžádání. A moc prosím, projděte si také v příloze podrobný program Slováckého muzea Uherské Hradiště na listopad. A úplně nakonec - připomínám, že do konce října ještě pořád běží soutěž Namaluj letadlo.

To je pro dnešní den i týden všechno, doufám, že stejně jako já jste i vy přesvědčeni o obrovském smyslu existence Slováckého muzea a budete tedy dál předávat informace, které jste našli v této tiskové zprávě.

Děkuji vám za přízeň a pochopení, chtějte po mně co nejvíce informací...

DĚKUJU!!!

Radek Bartoníček Radek.bartonicek@slovackemuzeum.cz 602 433 970