Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Malířka Lenka Jurečková vystavovala v Trenčíně

Mejlík s těmito fotkami a texty mi poslal pan Potyka z Uherského Hradiště už v polovině září. Omlouvám se, že jsem je dal na stránky až nyní, věřím, že i teď mají svůj smysl - byť výstava Lenky Jurečkové v Trenčíně už skončila. Vsadím se ale, že brzy se najdou další galeristé, kteří budou mít zájem její zajímavé dílo vystavovat. Rád bych vám také doporučil ke čtení text pana Potyky, kde se o Lence a jejích "obrázcích" dozvíte řadu informací.

Ještě dodám, že jsem o Lence Jurečkové psal nedávno pár řádků, najdete je prosím TADY. A poslední informace, když se podíváte do fotogalerie, najdete tam její fotečku, "snímal" jsem ji letos na Horňáckých slavnostech, kdy ji úžasný Sboreček žen z Lipova děkoval za namalování obalu jejich cédéčka.

RB 

 

Miroslav Potyka o Lence Jurečkové

Fenomen folkloru (lidové písně, tance, kroje, zvyky, architektura v krajině) je bezesporu atraktivním námětem pro výtvarnou tvorbu. Přesto nás nepřekvapuje, že se mu věnuje pozuze nepatrné množství současných umělců. Snad je to dáno problémem najít moderní výrazové prostředky pro uchopení jevů, jež vytvářely generace před námi, jevů které mají svůj pevný řád a ukotvení v regionu.

Onen lehce naznačený rozpor se odráží ve dvou liniích, které s trochou zjednodušení můžeme u výtvarných projevů folklorem inspirovaných v uplynulých desetiletích (zejména na Moravě) vysledovat. Jednak je to rustikální, romanticko-popisný přístup, jak jej reprezentují např. bratři Uprkové, Antoš Frolka nebo z pozdější doby František Bezděk. Druhou linii tvoří autoři vycházející z postupů poučených vývojem moderního výtvarného umění (expresionismus, fauvismus, kubismus) a snažících se o osobnostní uchopení folklorních námětů - připomeňme zejména Vladislava Vaculku, Vladislava Vašíčka či Františka Cundrlu, nebo třeba v poněkud jiné rovině Aleše Černého a Karla Beneše.

Nejvýraznější osobností, navazující na onu druhou linii, je bezesporu mladá malířka Lenka Jurečková. Její tvorba vychází z niterných prožitků produkcí lidových muzikantů, tanečníků, zpěváků, fašančárů apod., které důvěrně zná z festivalů, koncertů, besed u cimbálu či z neoficiálních setkání v terénu. Obdobně zná intimně krajinu regionů, které ve své tvorbě zachycuje (Horňácko, Strážnicko, Kyjovsko, Podluží, Dolňácko a moravsko-slovenské pomezí - včetně Myjavy). Její výtvarný projev proto není popisný, nejde po efektním, barvitém povrchu jevů, ale snaží se zachytit podstatu, onen prazáklad, všechny ty magické souvislosti, díky nimž přežila a přežívá krása vytvořená generacemi našich předků.

Výtvarný projev (obrazy, monotypy, akvarely, kresby) vychází z jisté kresebné linky, která ovšem umožňuje výraznou stylizaci zobrazované reality, někdy téměř až k abstraktnímu podání. Autorka dokáže uvolnit svůj rukopis ve vláčném „roztančeném" rytmu prolínaných, expresivně vzrušivých barevných ploch nebo jej sepnout do razantních akordů až kubizující konstrukce.

Základní kresebná skladba, respektive podmalba, je naplňována spektrem zemitých barev, dodávajících obrazu dramatický náboj a mnohdy nesoucích i symbolizující informaci. Vize jsou často komponovány do půlkruhu či kruhu, což odpovídá projevu tanečníků či postavení muzikantů. Vyznění obrazů je dynamické, vzrušivé, ale i lyricky roztoužené - ostatně takové jsou písně muzikantů, horňácké sedlácké, kyjovské skočné, strážnické danaje, podlužácké či dolňácké verbuňky, slovenské karičky nebo podšable fašančárů.

V tvorbě Lenky Jurečkové převažují figurální náměty, ale čas od času se zasní a vykouzlí krajinu s vinohrady, s kostelíky a kapličkami a také mlýny. Jenže - u těch mlýnů málokdy chybí muzikanti nebo tanečníci. Takže kruh se uzavírá... Zdaleka se ovšem neuzavírá výtvarná tvorba Lenky Jurečkové, neboť písně, tance a zvyky žijí dál a krajina jihovýchodní Moravy je stále krásná...

Miroslav POTYKA

 

LENKA JUREČKOVÁ

Narodila se 9.11.1977 v Kyjově. V letech 1992 - 1996 studovala kresbu a malbu u akademické sochařky Karolíny Šimčíkové, pak absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova - čeština (kresba a malba v ateliéru akademického malíře Ladislava Jalůvky, akademického malíře doc. Jiřího Krtičky a doc. Ondřeje Michálka). V letech 2000 až 2001 pokračovala ve studiu malby na PdF Masarykovy Univerzity v Brně (Mgr. Petr Kamenický). Žije v Bzenci, učila výtvarnou výchovu na ZUŠ ve Veselí nad Moravou, t.č. na mateřské dovolené v Praze. Připravila kolem třicítky autorských výstav a zúčastňuje se kolektivních výstav (např. Bzenecký salon, Setkání - stretnutie v Uh.Hradišti a Trenčíně apod.).

Autorské výstavy:

1998 Bzenec, ZŠ - soubor obrazů z let 1996 - 1998

1999 Bzenec, SZUŠ - „Barevný Bzenec"

2001 Veselí n.M., Galerie Ve dvoře - „V barvách folkloru"

Blatnice, Galerie Pod sv. Antonínkem - „Motivy ze Slovácka"

Bzenec, SOU - „Pohled ze starého hradu"

Skoronice, Obecní dům - „Barvy mého Slovácka"

2002 Velká nad Veličkou - Horňácké slavnosti

Hodonín, Pedagogické středisko

Brno, Obchodní galerie na Orlí (společně s J. Slovákem)

2003 Kyjov, Galerie Doma

Štítná nad Vláří, Galerie ZŠ

2004 Kyjov, Radniční galerie

Uh.Hradiště, Foyer Klubu kultury - „Folklorní paleta"

2005 Trenčín, Mestská galéria - „Folklorní ozvěny" (spolu s M.Potykou)

Veselí nad Moravou, Kafárna - Monotypy

Uh.Hradiště, Foyer Slováckého divadla - „Inspirované variace: Maryša - folklor"

Ulanbátar (Mongolsko), Velvyslanectví ČR

Ostrožská Nová Ves, Obecní úřad - spolu s F.Pavlicou a J.Botkem

Buchlovice, Zámecká galerie - „Inspirace folklorem" 2006 Uh. Brod, Galerie Panský dům - „Pěkné zkázáníčko..."

Brno, Knihkupectví Academia - „Barvy folkloru"

Praha, Atrium Parlamentu ČR - „Folklorní ozvěny" (spolu s M.Potykou)

Dobříš, Kulturní středisko - „Folklorní inspirace"

Kolín, Galerie v Zahradě - „V barvách folkloru"

2007 Opava, Galerie Dolmen

2008 Uh.Hradiště, Galerie U krále Matyáše (spolu s F.Pavlicou a K.Táborským)

Bukovany, Galerie Mlýn - „Folklor a inspirace"

Trenčín, Galéria Katov dom - „Folklorní inspirace"