Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Ligová premiéra Slovácka: výborný fotbal, skvělá kulisa. Ale Slovácko padlo

Bývalá šéfka klubu Mrázková si myslí, že se fotbalisté musí víc sehrát

Příliš těžký, ale mohl být atraktivnější - tak nějak hodnotili fanoušci Slovácka úvodního soupeře svých miláčků v první lize. Měli stoprocentně pravdu. Plzeň ukázala svoji sílu a odvezla si všechny body.


Fotbalové Slovácko tak má svou ligovou premiéru za sebou. Nutno dodat, že neúspěšnou premiéru. Ale byla opravdu neúspěšná? Slovácko padlo proti Plzni, ale není potřeba věšet hlavu. Byl to znovu po několika měsících na Slovácku skvělý fotbal – domácí sice prohráli, ale srdce nezasvěceného diváka muselo plesat. Pět krásných gólů, skvělá kulisa a drama do poslední minuty. Když k tomu připočteme v hlavní roli večera baviče Petra Švancaru, který dal dva góly, tak divák i přes prohru nemohl na fotbal nadávat.

„Já jsem spokojený, byla to paráda,“ řekl k zápasu například Petr Říha, který přijel ze Zlína. Pokud se podobné podívané dočkáme i v dalších zápasech, samozřejmě se šťastnějším koncem pro domácí, tak diváci prostě nemůžou mít důvod své miláčky opustit.

Začátek nové sezóny si nemohl nechat ujít ani majitel klubu Zdeněk Zemek. V hledišti se objevil asi tři minuty po začátku zápasu. Od někoho v hledišti si vyzvedl tenisovou raketu a pozorně sledoval bitvu na zeleném trávníku.

To ředitel společnosti Vladimír Krejčí už dobrou půlhodinu před premiérou pozoroval rozcvičování domácích borců z prostorů VIP tribuny. Na zápase nechyběla ani bývalá šéfka fotbalového Slovácka Marcela Mrázková. Jak bylo jejím zvykem v druhé lize i při prvoligové premiéře téměř celý zápas stála u vchodu do VIP prostor a měla oblečený bílý dres Slovácka. „Slovácký dres je krásný, ale musíme se víc sehrát,“ myslí si Marcela Mrázková.

Premiéru na svých místech měli také fanoušci, kteří si zakoupili VIP permanentky za 3 000 korun. Během zápasu dostali přímo na svá místa program, malé občerstvení a pivo. „Já jsem si to kupoval hlavně kvůli tomu, abych měl výborné místo a to občerstvení je něco navíc. Ale snad nám přinesou ještě jedno pivo i v druhé půlce,“ přál si o poločase Václav Kovařík z Jalubí.     

                                          

Švancara: Fantastickým divákům to musíme vrátit


Útočník domácích Petr Švancara předvedl v zápase proti Plzni, proč ho Slovácko kupovalo. Už ve čtvrté minutě dostal více jak šestitisícový kotel do extáze, když jeho parádní trefa skončila v šibenici Ticháčkovy branky. V druhém poločase dostal bílo-modré znovu do zápasu, když snižoval z penalty. Na vytouženou remízu to ale nestačilo. Petr Švancara byl z výsledku po utkání hodně rozladěný. „Hoši, to je taková škoda - já jsem z toho hotovej,“ řekl ještě před dotazy novinářům těsně po zápase.

Jednoduchá otázka na úvod.  Proč jste prohráli?

Za stavu 1:1 jsme mohli zápas rozhodnout a teď můžeme akorát litovat našich šancí. Jednu tutovku jsem měl já a Alda (Aleš Chmelíček) trefil břevno. Musíme si ale přiznat, že Plzeň byla trošku fotbalovější, hlavně v prvním poločase. Druhá půlka už byla vyrovnaná, takhle nějak bychom měli tady na Slovácku hrát. Táhnout za jeden provaz a soupeře do ničeho nepustit. Kdybychom to dneska zremizovali, tak by to pro nás bylo vlastně vítězství a lidi by ten stadión asi zbourali.

Dal jste dvě branky, jaké bylo utkání z vašeho pohledu?

Asi to chcete hodnotit tak, že to byl pro mě dobrý vstup, ale já určitě spokojený nejsem. Já už jsem říkal, že si na Slovácku nejdu dělat nějaké svoje statistiky, ale jdu sem pomoct, abychom vyhráli. Proto jsem byl strašně šťastný z našeho prvního gólu a možná jsem se radoval až moc. Nejhorší je, když cítíte, že ten zápas byl z našeho pohledu dobrý a my jsme prohráli.

Fanoušci vás ale hnali dopředu i za nepříznivého stavu…

V dalším zápase doma proti Olomoci to musíme těmto fantastickým divákům vrátit. Mě ta prohra strašně mrzí hlavně kvůli těm lidem. To co se tady dělá pro fotbal je něco neskutečného. Moc jim děkuji za to, jak nás povzbuzovali. Dnešní zápas jsme sice prohráli, ale nemůžeme být z toho úplně hotoví. Já řadím Plzeň hned po Spartě a po Slavii k nejlepším co naše liga má.

Při prvním gólu se zdálo, že jste měl dostatek prostoru a také času ke střele?

Byl to odražený balón po akci Vítě Valenty. Všichni mě skloňujete do všelijakých patiček a parádiček, a tak jsem se rozhodl, že budu víc střílet a trefil jsem to super – to se musím zase pochválit. Ale jak říká Láďa Vízek, takových se ukopne tak dvacet za sezónu. Já si myslím, že všechny dnešní branky by ale kandidovaly na góly roku.

Váš první gól jste běžel oslavit se sběrači míčů. To není příliš obvyklé?

Já jsem nejdřív mával na rodinu. Za tou brankou, kde jsem dal gól, bylo celé moje příbuzenstvo. Přijeli mě povzbudit v hojném počtu, celá výpravy z Brna čítala asi 45 lidí.
Co se týká těch malých kluků, tak ti tam tak seděli a ani se moc neradovali. Já jsem byl v takové euforii, tak jsem je přiběhl také povzbudit.

V druhém poločase vás dostala do hry vaše proměněná penalta. Než jste ji šel kopat, tak to bylo hodně dlouhé čekání. Kde byl problém?

(V tom Petru Švancarovi zvoní telefon. „Za chvíli jsem tam. Teď jsem na tiskovce, vem to prosím tě do kabely a vezmi také štulpny. Já ti pak zavolám,“ uděluje povely do mobilu.)

Omlouvám se za ten mobil. A k tomu čekání mám takový příběh. Samozřejmě bylo to 1:3 a šel jsem kopat takovou tu nepříjemnou kontaktní penaltu. Kapitán Plzně Pavel Horváth mně udělal vedle puntíku díru jako prase, abych to překopl. Obránce Plzně Limburský mně tvrdil, že to kopnu do břevna a gólman Ticháček na mě křičel, že zůstane stát. V první chvíli jsem si říkal, ty vole kam to kopneš. Dneska to mají gólmani jednodušší. Vyhledají si na internetu kam to kopu, tak jsem se rozhodl, že se rozhodnu až metr před balónem a vyšlo mi to. Jenom škoda, že nepřišel ten třetí gól.

Říkáte, že gólmani studují vaše penalty. Sledujete vy na internetu, kde se brankáři pohnout při penaltě?

Já se dívám na internetu jenom na ty erotické fotky, na nic jiného se nedívám (v tiskovém středisku se spustila salva smíchu). Ne, nechci si dělat srandičky, to se nehodí, když jsme prohráli, to tam raději nepiště. Nedívám se na to, protože si myslím, že ten gólman se stejně rozhodne až na poslední chvíli.

Ke konci utkání už se zdálo, že vám docházejí síly…

Měl jsem se nechat vystřídat. Od 80. minuty jsem toho měl dost. Delší dobu mě zlobí sval, který jsem začal ke konci zápasu už cítit.

                                  

Gólman Filipko: V záloze nás Plzeň přehrávala


Brankář Slovácka Miroslav Filipko nebyl v minulé sezóně příliš zvyklý lovit třikrát míč ze své sítě a už vůbec ne na domácím trávníku. Po zápase na něm byl vidět smutek, ale ani jeden ze tří výstavních gólů Plzně nešel na jeho účet. Jestli se dala některá střela plzeňských, kterou zastavila až síť, chytit? Miroslav Filipko si myslí, že druhá branka Plzně. „Nejblíže to bylo asi u střely Milana Petržely, ale on to kopal zpoza dvou hráčů, já jsem měl zakrytý výhled a on to trefil přesně. Dostali jsme sice tři góly, ale je potřeba si uvědomit, že ta úroveň je úplně někde jinde jako v druhé lize. Musíme přiznat, že nám moc nefungovala defenzíva. Dnes to nebylo o nervozitě. My máme v mužstvu dost zkušených hráčů, aby se s první ligou vyrovnali. Bylo to jednoduše o kvalitě hlavně záložní řady, kde nás Plzeň přehrávala, “ přiznal Filipko.

Střelec vedoucího gólu Plzně Milan Petržela ještě před nedávnem mířil na stadiónu Slovácka do šatny s nápisem domácí. Tentokrát stál na druhé straně fronty a svou brankou připravil své bývalé spoluhráče minimálně o remízu. Sám přiznal, že jeho gólová střela byl vlastně náhodně nakopnutý míč směrem k brance Miroslava Filipka. „Ani přesně nevím, jak to tam bylo.Vůbec jsem nevěděl, co mám s balónem dělat. Říká se, že když nevíš co balónem, tak vystřel. Tak jsem to tak udělal. Vůbec jsem nemířil a jenom jsem to prostě nakopl bodlem směrem k domácí brance a ono to skončilo v síti,“ popisuje druhou branku hostů Petržela.
    
Nejlepší střelec Slovácka v uplynulé sezóně Aleš Chmelíček nastoupil do prvoligového zápasu po více jak pěti letech a už čtvrthodince hry se mohl zapsat mezi střelce. Jeho střela ale skončila jenom na břevně plzeňské branky.
„Bylo to jedna ze zlomových šancí zápasu – škoda, že to nevyšlo. Plzeň vystřelila dvakrát na bránu a dala dva krásné góly. V druhé půlce už jsme je ale do ničeho nepustili. Nám akorát chyběla ta vyrovnávací branka. Mrzí nás to strašně moc,“ smutnil domácí útočník.

Stanislav Dufka