Jó, to

Jsem velmi rád, že čtenářům těchto stránek můžu ukázat následující sobotní videoukázky, za které vděčím Mirkovi  Kusákovi z Ostrožské Nové Vsi, Díky, díky, díky! Když se mě ptal, jestli udělat toto video, netušil jsem, že natočí prakticky veškeré dění - ještě jednou díky! Já totiž seděl v pražské redakci MFD a spoléhal se právě na něj.

Videoukázky jsou to z velké slávy v Ostrožské Lhotě, kde se náramně daří místním hasičům, což dokazují i tyto videoukázky. Můžete na nich vidět žehnání hasičského auta, malé hasiče, průvod přs vesnici i mši za zemřelé hasiče v kostele. Zdánlivě drobná spolková činnost, která bude zajímat hlavně Lhoťany, má ale obrovský smysl, což vidím i teď, když píši do novin z rozsáhlého Středočeského kraje - co by na mnoha jeho místech dali například za takovou spolkovou činnost, jaká je v Ostrožské Lhotě! Místo toho tady z mnoha vesnic zmizel život a lidé se prakticky nesetkávají.     

Naštěstí je na tom naše Slovácko jinak, spolků je ještě habaděj, včetně těch hasičských. Mnohde se jim daří, občas jsou někde v útlumu. Ve Lhotě přichází po útlumu mohutný vzestup, takže nezbývá než přát, aby všem nadšencům  vydrželi síly co nejdéle a dokázali si vychovávat i nástupce - ve Lhotě to vypadá v současnosti móóóc nadějně. Držím palce!!!

RB     

Ps.

TADY jsou fotografie ze sobotní slávy, autor fotek Mirek Kusák

TADY jsou facebookové stránky lhotských hasičů 

 Nejmenší lhotští hasiči v akci. Co k nim napsat? Snad jen jediné slovo - nádhera! 

Tady už je žehnání auta. Nejdříve vítání hostů, mimo jiné starosty okrsku pana Františka Botka z Ostrožské Nové Vsi. Potom už se dozvíte, jaké že auto to Lhoťané mají, kdo na něj přispěl, jaké žádosti o peníze se kde posílaly. A poté už mluví místní starosta Antonín Jelének. 

Moc pěkné, Jara Šuránek s koňmi, které táhnou starou hasičskou stříkačku, ovládanou hasiči v historických uniformách. A samozřejmě - oheň. Krása!  A najlepší na konec - šak sa podivte :)

Tady všichni hasiči pohromadě v průvodu Ostrožskou Lhotou. 

Mše za zemřelé hasiče. Často na ně myslím, nemálo z nich jsem znal a ze sobotní slávy by měli obrovskou radost. Podívali by se, povykládali, zašli na pivko nebo něco ostřejšího a nakonec by těm současným, hasičům popřáli, aby táhli onu pověstnou káru co nejdéle... Vzpomněl jsem si i na svého dědu, dělal hasičům řadu let pokladníka a dodnes vidím, jak vytahuje velký sešit a do něj přepečlivě zaposiuje každou korunu a účtenku. Tehdy šlo ještě spíš o stokoruny, ale hasiči si jich vždy velmi vážili. A když se sešli na svém hasičském plese, bývala to nádhera. Narvaný sál, dechovka hrála jak o dušu a samozřejmě sa tancovalo - parket byl plný hasičských uniforem, v nichž zářili šťastní hasiči... Když děda umřel, stáli hasiči v uniformách u jeho truhly i na d hrobem a já jsem jim za to dodnes nesmírně vděčný... Koloběh života je neúprostný, myslím se smutkem na ty, kteří už tady nejsou a s obrovskou radostí sleduji ty, kteří s velkým, převelkým úsilím táhnou ony velikánské a přetěžké hadice, rozdělovače či sací koše. Táhnout je, aby třeba za několik málo let byli těmi, kteří v neštěstí pomůžou třeba zrovna nás samotným. Podporujme je v tomto úsilí...