Chtěl bych vám ukázat následující krátké video, které není technicky nijak kvalitní, ale jako vždy mi jde zejména o atmosféru, dokreslení něčeho, o čem píšu. Když hrála mladá blatnická muzika u jednoho ze sklípku a já pozoroval atmosféru kolem, bylo mi jasné víc než kdy jindy, jak nesmírně moc lidé potřebují hudbu, muziku, zpěv.

Vína bylo všude kolem habaděj, kdybychom vzali víno ze všech ten den otevřených blatnických sklepů, mohli bychom se opíjet určitě celý rok. Co ale chybělo, byla právě muzika, jak už skoro neumíme zpívat a neumíme ani písničky, je tento hlad po muzice ještě větší. Když se proto objevili (objednaní) mladí muzikanti a začali s chutí hrát, lidé se kolem nich rojili jako včely kolem medu. Člověku prostě zpěv moc a moc chybí, kdybych se mohl o tom přesvědčit, vsadil bych se, že i kdyby na světě zůstali jen poslední dva lidé, jeden z nich by musel zpívat - jinak by umřeli na nudu.

Pokud jde o samotnou nahrávku, nevím, jestli můžu něco prozradit o dívce, která zpívá na začátku. Snad se nebude zlobit ona ani její sympatický manžel, on je z Horňácka, ona ze Strážnice, členka folklorního souboru Žerotín, jak se přesvědčíte, je krásná a krásně také umí zpívat. Když začne, uslyšíte několikrát, jak jí někdo říká "ještě jednou". Ta slova patří panu harmonikáři Smutnému z Veselí nad Moravou, co on udělal v našem regionu pro lidovou hudbu, je až neuvěřitelné a zasloužilo by si to knihu! Pan Smutný zná tolik písniček jak nikdo jiný, písničku, kterou ale zpívala Jitka neznal, chtěl se s harmonikou přidat, a proto prosí - "ještě jednou..."   

A ještě k mladému manželskému horňácko - strážnickému páru. Nedávno uspořádali velmi zajímavé setkání v Louce, které se jmenovalo Na horách, na dolách. Zmínka o něm i s fotečkou vyšla v časopisu Krajem svatého Antonínka, rád bych vám doporučil tuto adresu obce Louka, kde pan Gajovský má z tohoto setkání naprosto exluzivní zpravodajství - včetně fotek a videa. Kdo máte rádi lidovou hudbu, podívejte se, Jitce a jejímu manželovi na této "akci" velmi záleželo. 

A tady už je videoukázka z Blatnice, o samotných otevřených sklepech napíšu do časopisu, ale myslím, že se velmi vydařily - až na to, že já jsem jsem byl autem a nemohl jsem výborné blatnické víno okoštovat :) 

Otevřené vinné sklepy v Blatnici pod Sv. Antonínkem - a volné hraní u sklípku

A ještě jedna věta. Když jsem procházel mezi sklepy a díval se do blatnických humen, obdivoval jsem, jak je většina z nich perfektně upravena.  Pražáci moseli čumět :) Bohužel, jak ubývá zpěvu, ubývá i takto upravených humen i záhumenek. Kdo bude v budoucnosti zpívat a kdo bude upravovat humna, nevím... 

RB