Přehled fotografií

Nejdříve jedna informace pro příznivce fotbalu od mé maličkosti, jako správce stránek, potom už informace od Staně Dufky.

Nejdůležitější informace - od podzimní sezóny už nenajdete tady na stránkách podrobné zpravodajství ze všech utkání Ostrožské Lhoty. Zároveň ale tady na stránkách uvidí čtenáři zpravodajství ze zápasů celého našeho regionu, a to zápasů, které budou patřit mezi ty nejzajímavější - a doufejme, že také mezi ty nejčistější. Těšíme se tedy na podzim opět na fotbalové fanoušky a zároveň je vyzýváme, aby nám posílali informace o jakýchkoliv fotbalových mužstvech našeho regionu - budeme jen a jen rádi!!!

Pokud jde o Ostrožskou Lhotu, shodli jsme se společně se Staňou Dufkou, že vzhledem k naprosto laxnímu přístupu některých hráčů ke sportu nemá smysl přinášet z jejich utkání každý týden podrobné zpravodajství. Staňa Dufka takové zpravodajství, včetně fotek, činil několik let a má můj naprostý obdiv. Velmi mu děkuju!!! Snad to udělají i někteří z vás čtenářů...  

Klukům, kteří berou fotbal vážně, samozřejmě držíme palce a dál je budeme povzbuzovat i podporovat tady na stránkách. Stejně tak budeme podporovat lhotský fotbal, tedy takový fotbal, v němž jsou všechny věci transparentní, vedení táhne za jeden provaz a fotbal řídí v duchu férovosti. Není to samozřejmě jednoduché - o to více držíme palce každému, kdo se o to snaží...  RB

A teď už nejčerstvější informace od Stani: 

Kdo za to může?

Lhota sestupuje a po třech letech působení v krajské soutěži se vrací do okresního přeboru. Současná generace nepřekonala lhotské fotbalisty ze začátku osmdesátých let, kteří hráli krajskou soutěž čtyři sezóny (1978 -1982). Poslední zápas sice naši fotbalisté vyhráli, ale koho zajímá, kdo dal gól nebo poslal parádní nahrávku na rozhodující branku? Všichni diváci se hlavně zajímali o výsledek z Uherského Ostrohu, kde bojoval Bánov o svoje přežití a naději Lhoty. Bánov prohrál a sestupuje společně s našimi fotbalisty.

Kdo tedy za sestup může, kde je chyba? V první řadě v samotných hráčích. Upřímně řeknu, že už mě nebaví poslouchat řeči o tom, kdo kolik vypil piv večer před zápasem. Krajská soutěž je třída, ve které musí dát fotbalisté něco navíc a musí pro určité umístění něco obětovat. Podle výše zmíněných řečí se zdá, že většině mužstva bylo jedno, co se vlastně ve Lhotě hraje za soutěž. 

Druhá věc je přístup vedení lhotského fotbalu. Po odchodu trenéra Chaloupky měli čtyři kola před koncem soutěže přivést někoho, kdo by fotbalisty vyburcoval a  mužstvo přivedl k jednomu vítězství, které chybělo k záchraně v soutěži. Všechno nechali na vedoucím mužstva Jirkovi Juráskovi, který při vší úctě k němu situaci nezvládl a ze své pozice ani zvládnout nemohl - byť se hodně snažil.

Parta kolem kapitána Martina Zalubila by si měla uvědomit, že nehrají fotbal jenom tak pro sebe, ale reprezentují celou dědinu. Už během zápasu proti Osvětimanům jsem měl několik telefonátů - jak to, že to v té Lhotě takto  vypadá?

Je sestup tragédie? Určitě ne. Žádná prohra ve sportu není tragédie, ale pokud se nezlepší přístup hráčů, tak věřte, že naši fotbalisté budou mít problémy i v okresním přeboru.

Stanislav Dufka

A zpravodajství z posledního utkání....

Lhota – Osvětimany  4:3  (2:0)

Branky: 18. P. Štergenich, 39. Žajdlík, 50. Zalubil, 68. Bayarkhuy –  52. a 62. Březina,
67. Machala.
Lhota: Šicha – Doležal, Dobeš (50. Z. Machala), Zbořil, Bayarkhuy – P. Štergenich, Žajdlík, Kusák, J. Štergenich – Kuban (90. J. Machala), Zalubil. Trenér: J. Jurásek.

Osvětimany: Brázdil – Zapletal, Blecha (45. Březina), Mrkůs, L. Křemeček – Říha, R. Křemeček, Brhel, Brhel,- Machala (81. Janča), Dobeš. Trenér: V. Filásek.

Rozhodčí: Daněk.
ŽK: Šicha, P. Štergenich, Zalubil – Říha, Machala.
Diváci: 200.


Ani výhra nepomohla fotbalistům Lhoty k záchraně v krajské soutěži. Proti silným Osvětimanům se ale domácí předvedli sympatickým výkonem.  Po necelých dvaceti minutách hry se napřáhl z nějakých pětatřiceti metrů Patrik Štergenich a jeho střela skončila v síti 1:0.

Šest minut před odchodem do kabin odskočili domácí o dvě branky. Po zaváhání brankáře Osvětiman skóroval Martin Žajdlík – 2:0.

Pět minut po změně stran se zdálo být rozhodnuto. Na 3:0 zvyšoval Martin Zalubil.

Trenér Osvětiman Vlastimil Filásek reagoval na nepříznivý stav střídáním. Po poločase do hry naskočil po dlouhodobém zranění Kamil Březina a začaly se dít věci. Během patnácti minut bylo vyrovnáno. Dvakrát se parádně trefil z trestného kopu právě Březina a srovnával Leoš Machala. Jenže radost hostů trvala jenom minutu. Dvacet minut před koncem zahraniční posila domácích fotbalistů z Mongolska Erdenebileg Bayarkhuu rozhodl o tom, že všechny body zůstaly ve Lhotě. 

Za Lhotu střílí góly fotbalista z Mongolska

Fotbalovou raritu na našem okrese a možná i v celé republice mají v Ostrožské Lhotě. V průběhu jara získali do svého kádru zahraniční posilu – fotbalistu z Mongolska. Místní hlasatel se při hlášení jeho jména v sestavě pořádně zapotí. Tento jednadvacetiletý útočník se jmenuje Erdenebileg Bayarkhuu. Nastoupil ve dvou posledních zápasech právě skončeného ročníku a v každém utkání skóroval.

Spoluhráči si ho přejmenovali - podle podoby na korejskou hvězdu Manchesteru United - na Park Ji Sunga. O jeho šikovnosti a rychlosti se mohli naposled přesvědčit obránci Osvětiman. V zápase proti nim si připsal dvě nahrávky a vstřelil rozhodující gól svého mužstva.

Dvakrát jste přihrával na gól a rozhodující branku jste dokonce vstřelil sám. Byl to váš zápas?
Hrálo se mně dobře, ale tato naše výhra už přišla moc pozdě. Mám radost z gólu a z našeho vítězství. Jenom je škoda, že sestupujeme, příští rok budeme hrát okresní přebor. To je trochu špatné, je mi to líto, ale myslím, že za rok můžeme postoupit zpátky.

Před domácími diváky jste hrál poprvé. Byl jste před zápasem nervózní?
Nebyl. Hrál jsem druhý zápas a dal druhý gól (směje se).

Jak se vlastně stalo, že hrajete fotbal za Ostrožskou Lhotu?
Moje kamarádka, která je také z Mongolska, je tady vdaná. Přes ni jsem se dozvěděl, že se tady hraje fotbal. Chtěl jsem to zkusit. Trenér mě pozval na trénink a bylo to. Jenom jsem musel čekat skoro tři měsíce na registraci. Já mám rád fotbal a v Mongolsku jsme hráli jenom tak mezi kamarády. Soutěžní zápas jsem tady hrál vlastně poprvé v životě.

Ale fotbal to asi není to, proč jste přijel do České republiky, že?
Určitě ne (směje se). Moje maminka má známého v Pardubicích a on věděl, že se tady dá studovat. Já jsem si poslal přihlášku, udělal zkoušky a vzali mě. První rok jsem se ale musel naučit česky v intenzivním kurzu.

Co tady u nás vlastně studujete?
Teď studuji první ročník ekonomie na vysoké škole v Uherském Hradišti. Tam také bydlím na koleji a na fotbal a tréninky do Lhoty dojíždím.

Jak se vám líbí život v Česku?
Líbí se mně tady, ale ve Lhotě je trochu nuda. Je to moc malé město. Já tady mám přítelkyni, která je také z Mongolska a studuje tady se mnou, tak je to lepší. Jinak mám celou rodinu doma. Minulý týden jsem ukončil první rok školy a přes prázdniny pojedeme zpátky domů. Jsem v Česku už dva roky a naposled jsem byl doma před rokem.  Vracet se budu zase až v září, chtěl bych tady znovu hrát fotbal.

Říkáte, že ve Lhotě je trochu nuda, ale jak se vám líbí v Uherském Hradišti, to už je přece větší město ne?
Dobře, líbí. Někdy jdu se spolužáky na pivo do hospody. Teď si nemůžu vzpomenout, jak se ta hospoda jmenuje, ale čepují tam Litovel.

Máte rád pivo?
No - moc ne. Mám raději kofolu.

Jak vás přijala kabina a co spoluhráči?
Dobře, dobře. Trochu mám problém a to je čeština. Spoluhráči mně pomáhají a mluví na mě pomalu a pořád ty slova opakují. Říkají mi Park, to mně ale nevadí, protože je to výborný fotbalista.

Fotbalista z Mongolska za trenéra Chaloupky příliš příležitostí nedostával. Když mužstvo převzal kouč Jiří Jurásek, tak se do sestavy dostal častěji a jednou odehrál celý zápas. Jak vidí zahraniční posilu právě trenér Ostrožské Lhoty Jurásek?
„Když k nám na začátku jara přišel, tak měl problémy s technikou, ale postupně se zlepšoval trénink od tréninku. Jeho velká přednost je fyzička a i když je menší postavy, tak má obrovský výskok. On je pořád v pohybu a má čich na góly. Obě jeho branky byly sice takové dorážky, ale to svědčí o tom, že se umí dobře postavit. Je také pilný a hlavně se rychle učí a chce se učit. I když všemu nerozumí, tak chce rozumět. Po jednom vyhraném zápase zpíval v karaoke jako čert.“

Stanislav Dufka