Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Jak jsem viděl hrát fotbalistky Česka ve slovácké vesnici...

O tomto zápase jsem se dozvěděl více méně náhodou. „ V pátek hraje v Hovoranech reprezentace  přípravný zápas se Slovenskem, přijeď se podívat,“ hlásila asi dva dny předem do telefonu trenérka Slovácka Jitka Klimková. Na první jarní den jsem se tedy vydal do Hovoran u Kyjova na oficiální mezistátní zápas žen mezi reprezentací Česka a Slovenska.

Hovorany jsou asi nejdelší vesnice na Hodonínsku. Když jsem se ptal místních na hřiště, tak jsem se dozvěděl, že pojedu ještě asi kilometr a půl a za druhým kostelem prý doprava.

V Hovoranech jsou dva kostely - jeden je římskokatolické farnosti a o sto metrů dál je druhý kostel církve Československé husitské. Za druhým kostelem jsem tedy odbočil doprava a jel směrem k  fotbalovému stánku. Asi sto metrů před hřištěm mě - asi patnáctiletí kluci s výraznými vestami s nápisem Steward - nasměrovali na parkoviště.

Podle počtu aut jsem si myslel, že na zápase bude nejmíň pět set diváků, ale potom jsem zjistil, že každý fanoušek asi přijel ve svém autě sám. Pokud bylo na utkání sto platících lidí, tak mohli být pořadatelé rádi. Návštěvě na zápase jsem se ani moc nedivil. Na oficiálních stránkách obce o zápase ani slovo a ve více jak dvoutisícové vesnici jsem narazil na jediný plakát, který zval k zápasu.

Šéfem místních fotbalistů je pan Vlastimil Podivínský, který byl i hlavní pořadatel utkání. Ochotně vyprávěl o tom, jak jsou rádi, že dostali pořadatelství zápasu. Na Hodonínsku je silná základna ženského fotbalu a v Hovoranech se už jeden přátelský zápase žen hrál. Na svazu byli spokojeni a přidělili jim tedy pořadatelství dalšího utkání.

„Je to hodně o osobních kontaktech. Víte, nám to přinese nemalý finanční efekt a pořádání není zase tak náročné,“ řekl Podivínský. Kolik přesně peněz klub dostane, ale prozradit nechtěl. Později jsem se dozvěděl, že svaz zaplatí domácím něco kolem třiceti tisíc korun.

Co napsat o samotném zápase? Začalo se tak, jak se na mezinárodní utkání sluší. Zazněly státní hymny a na stožárech vlály vlajky obou států a vlajka evropského fotbalového svazu UEFA.

V samotném utkání jsme gól neviděli ani na jedné straně. Nutno napsat, že se hrálo více na polovině Česka a Slovenky byly asi o maličko lepším mužstvem. Hlasatel byl na úrovni okresního přeboru, který domácí fotbalisté hrají. Špatně hlásil střídání a o mužstvech se divák nedozvěděl téměř nic, nebo vlastně vůbec nic.

 

Diváci vůbec nepovzbuzovali, ale trenér české reprezentace Dušan Žovinec byl přesto s atmosférou spokojený. „Myslím, že se pořadatelé snažili. Hřiště bylo dobře připravené a celé prostředí bylo důstojné.“

Rolex Replica 



Stanislav Dufka

A tady je zpravodajství ze samotného utkání:

 

Fotbalistky Slovácka se prosazují v reprezentaci

ČESKO - SLOVENSKO 0 : 0

V derby proti Slovensku nastoupily čtyři svěřenkyně Jitky Klimkové. Diváci v Hovoranech na Hodonínsku se ale gólu nedočkali.

Fotbalové ženy  Slovácka se výrazně prosadily do reprezentace a trenérka Jitka Klimková může být na své svěřenkyně pyšná.  Přesvědčili se tom diváci na mezistátním utkání žen ve fotbale Česko – Slovensko, který se hrál v Hovoranech na Hodonínsku o uplynulém víkendu.

Pozorný fanoušek ženského fotbalu našel v sestavě české reprezentace hned čtveřici hráček 1. FC Slovácko.  Nikola Sedláčková, Martina Marcoňová, Monika Cvernová a Martina Danielová nastoupily v základní jedenáctce české reprezentace v prvním mezistátním zápase tohoto roku. Martina Danielová se státní vlaječkou v pravé ruce přivedla na hovoranský pažit celou reprezentaci dokonce jako kapitánka týmu. Trenér Dušan Žovinec ukázal před zápasem jako na kapitánku  právě na ni. 

„Abych řekla pravdu, tak mě to překvapilo, že jsem byla určená trenérem jako kapitánka. Některé holky tu ale nejsou a já jsem služebně nejstarší, tak asi proto. Ale musím říct, že to člověka také potěší,“ svěřovala se svými dojmy Martina Danielová, která ale svůj výkon hodnotila zbytečně kriticky.

„Moc se mně nedařilo. První půlku jsme hrály proti větru a já jsem se  nemohla  dostat do zápasu. Druhý poločas už byl lepší, ale zase jsem po dohodě s trenérem střídala. Bylo to vyrovnané utkání, papírově jsme byly favoritky a čekalo se naše vítězství. Ale Slovenky mají velice dobré mužstvo,“ líčila svoje dojmy ze zápasu zkušená fotbalistka, která  si stěžovala jenom na jednu věc. „Celou zimu hrajeme a trénujeme na umělce. Dneska jsme byly snad po třech měsících na přírodní trávě a připadala jsem si jako slon v porcelánu. Nechci si stěžovat na terén, ten byl vynikající, ale prostě to byl nezvyk.“

Jestliže Martina Danielová měla za sebou už  více jak tři desítku startů za reprezentaci, tak, Nikola Sedláčková si odbyla  svůj reprezentační křest právě v Hovoranech. Nervozita z ní nespadla ještě dobrou půl hodinu po utkání.

„Ježíšmárija! Pojďme raději někam dál. A co mám jako říkat?“ reagovala na žádost o rozhovor osmnáctiletá reprezentantka. Nakonec se přece jenom odhodlala k několika větám. „O nominaci jsme se dozvěděla asi dva dny předem (Nikola Sedláčková byla nominovaná dodatečně pozn. aut.). Byla jsem strašně nervózní a svůj výkon si netroufám vůbec hodnotit. Pořád jsem se bála, že něco zkazím. Je to přece jenom obrovský rozdíl hrát za reprezentaci a za Slovácko,“ přiznala rodačka z Domanína.


Skupinová? „To nebudu řešit přes noviny,“ vzkazuje kouč české reprezentace

Trenér českého národního týmu Dušan Žovinec, který nominoval na zápas čtveřici hráček ze Slovácka hodnotil výkon uherskohradišťských fotbalistek takto:

„Co se týče dvou mláďat Sedláčkové a Cvernové, tak to byl jejich první zápas v reprezentaci a ta nervozita tam byla pochopitelná. Byly tam nějaké nepřesnosti, ale všechno je to o sehranosti. Danielová se svého úkolu zhostila velice dobře. Dokázala  v prvním poločase zklidnit hru a po přestávce jsem ji střídal, protože se mně zdálo, že jí docházejí síly a bál jsem se, aby se nezranila.  Marcoňová mě také nezklamala, a uhrála si svoje,“ ohlíží se za výkonem hráček Slovácka reprezentační kouč.


Kdo sleduje výsledky fotbalistek Slovácka, tak se musí zákonitě zeptat, proč nebyla v reprezentační nominaci nejlepší kanonýrka mužstva  Zdeňka Skupinová?
Dušan Žovinec potvrdil, že o střeleckých schopnostech Skupinové má dobré informace.
„Ano, víme o ní a určitě dostane šanci. Její góly za Slovácko vnímám, ale jsou některé věci, které si s ní chci probrat osobně. Ty si ale nechám pro sebe. Určitě to nechci řešit přes noviny,“ ukončil debatu Žovinec.  

Stanislav Dufka