Tento nový příspěvek (několikastránkový text s fotkami z jednoho časopisu) dávám na stránky zvláště rád. Týká se totiž osoby, která možná působí navenek nenápadně, ale o to cennější je také její vnitřní svět. A i když jsem s ní mnohokrát mluvil, teprve nad tímto textem s fotkami jsem si uvědomil, že ji znám vlastně málo - ostatně, to se stává mnohým z nás v případě "známosti" lidí, které potkáváme. Snad se na mě nebude za tento úvod zlobit, publicitu totiž nesnáší - já jí zase i se sousedy odpustím ten všudypřítomný kouř při posledním pálení keramiky :)

Článek je z časopisu o keramice Golem (TADY), který sice není k dostání v trafikách, ale znají ho mnozí keramici a výtvarníci, v jejichž obchodech se také prodává. Právě redakce Golema oslovila osobu, o které mluvím, a společně vytvořili perfektní materiál o tom, jaké to je, když se člověk rozhodne něco tvořit - třeba v tomto případě tvořit keramiku. Vznikl několikastránkový článek, který by mohl inspirovat mnohé další... Otevřete si prosím přílohu...

RB

Ps. A o pálení v papírové peci si můžete přečíst také na mých dřívějších stránkách TADY.