Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Cesta za fotbalem do Vlčnova: Čtyři videa + hrubka brankáře + informace o utkání + fotografie + postřehy o Vlčnovu + přítelkyně hráčů

V ohlédnutí za fotbalovým víkendem se nyní vydejme do Vlčnova, přeslavné to vesnice, kam jeli bojovat naši fotbalisté. Když přijedete na vlčnovský stadion, nejdříve vás překvapí jeho stav a vzhled. To že je sportovní svatostánek slavného Vlčnova?

Bída, bída, nejvíce se tady ale asi šetří na divácích, protože sezení je hódně špatné, provizorní dvě tribunky naproti hlavní neudržované tribuny snad pamatují ještě Jožu Uprku - stejně jako zeď oddělující stadion od silnice:) Z velkých peněz, které každoročně putují na slavnou jízdu králů, by se snad dalo ukrojit nějakou tu korunu na fotbal... Nejhorší ale pro Vlčnov je to, že nemají vůbec žákovské družstvo a dorostenci jsou poslední. To je smutné, Vlčnovu tak nezbývá nic jiného, než se spoléhat na koupené cizí hráče.

Abychom ale jen nekritizovali, ve Vlčnově na stadioně mají novou dráhu na běh, není nijak široká, její délka je podél jedné strany hřiště, ale určitě to pro mládež stačí - tak tímto se Vlčnov může určitě chlubit. Kéž by byly takové dráhy v každé vesnici!!!

 

VLČNOV - OSTROŽSKÁ LHOTA 2 : 0

 

Pojďme ale přímo na vlčnovské fotbalové hřiště. Z pohledu teoretických předpovědí to mělo být jasné utkání. Vlčnovu se daří, zejména doma vyhrává a má také výborné skóre. Někdo by se mohl ptát: Kolik gólů dají Vlčnovjané tentokrát?

Jenže, pozor. Naši hráči se úspěšnějšího soupeře nezalekli a předvedli sympatický výkon. V některých fázích utkání si dokázali pěkně přihrávat, byli běhavější a zdálo se, že mají i lepší kondičku. Tyto lepší okamžiky ale střídali s těmi horšími, kdy stejně jako domácí předvedli mnoho nepřesností a ztracených míčů. Utkání by zřejmě slušela lépe remíza, však také trenér hostů Dominik hnal v závěrečných minutách hráče neustále do útočení.

Vlčnov ale konec zvládl s přehledem, naše hráče do tlaku nepustil a naopak přidal druhý gól. Náš brankář totiž udělal pořádnou hrubku, ve snaze pomoci mužstvu si vyběhl téměř na polovinu hřiště, jenže míč z kopačky domácího hráče si špatně zpracoval, nedokázal ho odkopnout a ten se dostal na nohu domácího útočníka, který v pohodě skóroval - před sebou měl prázdnou branku a mohl si dát s klidem i šátek na oči.

Naši fotbalisté tedy nezahráli špatně, sportovně ale musíme uznat, že Vlčnov měl více gólových příležitostí, z nichž některé byly tutovky. 

Z Vlčnova jsme ale odjížděli v dobré náladě. Díky vstřícnosti domácích fotbalistů jsme s nimi udělali dva video rozhovory a se vstřícností jsme se setkali také  u "personálu" stadionu. Dodejme tedy, že klobáska byla výborná, stála třicet korun a za její kvalitu na velkém roštu ručil dobrosrdečný muž pevného stisku i tvaru, svařené víno bylo skutečně víno, a my ho měli zadarmo.

"Poďte si vzít!" volala na nás dobrácky paní z kiosku, když jsme odcházeli ze stadionu, a i přes náš nesouhlas nám skutečně svařák darovala. I tímto způsobem jí děkujeme a věříme, že podobně sympatičtí a štědří jsou také všeci ostatní Vlčnovjané :) 


 

Tady je první video, mluví na něm Jan Palinek, nejslavnější posila Vlčnova, bývalý ligový fotbalista. Začínal s fotbalem v Přerově, do Brna přišel v roce 1995 oklikou přes Ostravu a Drnovice. Od jara 2002 hrál ve Starém Městě. Klub, který se jmenoval Synot, po přestěhování do Uherského Hradiště, změnil jméno na Slovácko. Houževnatý a spolehlivý obránce. Má na svém kontě 335 ligových zápasů, ve kterých vstřelil 13 branek. V současnosti je asistentem trenéra Soukupa v ligovém Slovácku.

 

A tady mluví náš trenér, Josef Dominik:

 

 A ještě Aleš Zlínský, fotbalista Vlčnova z Hluku, který hrál deset let v Rakousku. Všem třem mužům děkujeme za vstřícnost a ochotu při rozhovorech:

 

 

A ještě jedno video. Jsou na něm tři zajímavé momenty z utkání:


1. moment - Hráč Vlčnova Zlínský utíká na branku, náš hráč ho s největší pravděpodobností zezadu podkopl. Těžko říci, zda to měla být penalta, ale červená možná ano. Rozhodčí? Vše v pořádku, hraje se dál. Na druhé straně ovšem domácí hráč v jiné situaci zřejmě zahrál v šestnáctce rukou a také se nepískalo.

2. moment - Filip Zbořil vykopává míč, který už letěl do branky, výborný postřeh. A vzápětí přechází naši hráči do protiútoku.

3. moment - Trenér Dominik mimo jiné vyčítal hráčům, že ztrácí míč ve chvíli, kdy jsou v útoku a dostanou výborný míč k brance, soupeř toho využije k protiútoku. Na videu jeden z takových okamžiků uvidíte. Krásné hození autu před branku, naši hráči si ale počínají neohrabaně a Vlčnovjané přecházejí do krásného útoku s neméně krásným zakončením, kdy hráč střílí balón přímo z volejë - střílí ale vedle.

 

 

Z takových "sedaček" mají fandit věrní domácí fanoušci ve slavném Vlčnově? Toto sezení, stejně jako betonová zeď, určitě pamatují ještě malíře Jožu Uprku. Ten ale pochopitelně ve Vlčnově naštěstí maloval jiné skvosty :)   

 

 

Nyní se můžete podívat na hrubku našeho brankáře v závěru utkání, kdy jsme se snažili vyrovnat. Hráč Vlčnova odkopává balon ...

  

 

Náš brankář je hodně venku z branky, míč, který k němu letí, si nedokáže správně zpracovat ... 

 

 

... Míč se dostává mimo jeho kontrolu, navíc padá ... 

 

... Útočník Vlčnova už tuší, že takovou šanci nemůže nevyužít ...

 

... Tak toto by už dal asi i Švancara ze Slovácka, který jinak střílí góly jen z penalt :) 

 

 

A tady už jsou fotbalové souboje. U míče domácí útočník Aleš Zlínský a kapitán Lhoty Josef Štergenich.

 

 

Jiří Jurčeka ( v červeném dresu) a nejzkušenější hráč Vlčnova Jan Palinek.

 

 

Největší posila Vlčnova, která přišla před podzimní části soutěže. Jan Kameník hrával na jaře ještě za divizní Napajedla. V souboji s Ondřejem Bachanem.

 

 

Hlavní a pomezní rozhodčí, mladí kluci. Ten hlavní byl nepřesný a stěží by si zasloužil plnou gáži. Kdo by ale v dnešní době běhal po hřišti a nechal si nadávat od všech lidí kolem? Ve Vlčnově byl ale "nejlepší" třetí rozhodčí, domácí pomezní. Ten, kdyby podobně jako v neděli na hřišti mával někde na nádraží plácačkou, tak by na dráze zahynulo ve vlacích za jeden den víc lidí než za rok na silnici. 

 

 

 Sympatický muž, který se staral mimo hřiště o kvalitní občerstvení - klobásky ve Vlčnově byly dobré a stály 30 korun.

 

 

Tak tento chlapík nás také zaujal. Představte si, že takto pěkně od hřiště hlásil výsledek i další podrobnosti k utkání - dodejme ale, že až po utkání, během utkání jsme neslyšeli o utkání ani větu. Ještě by nebylo špatné, kdyby přímo ze hřiště zprostředkoval s trenéry či hráči rozhovor.    

 

 

Jirka Haláč, výborná posila Lhoty, se svou přítelkyní. Závidíme mu, každý bychom chtěli mít doma ženskou, která je takovou fotbalovou fanynkou jako ona :)

 

 

Tady si vede svou galánku gólman Zbyněk Šicha. No, za svou minelu na konci utkání by si zasloužil spíš osamocenou cestu pěšky až do Lhoty. Na druhé straně ale některé šance Vlčnova vychytal. 

 

 

 Závěrečná fotka, od této paní jsme dostali při odchodu ze stadionu svařené víno. Děkujeme!

 

 

 

Tož, chlapi, ruku na srdce. Taková fotbalová podívaná v nedělním odpoledni má snad nějaký smysl, i když procházka se psem by možná byla užitečnější :) :) Samozřejmě ale držíme palce v dalších utkáních ! 

 

 

 

Radek Bartoníček, Staňa Dufka