Přehled fotografií

S přicházející zimou mi ranní psaní přestává jít, měl bych asi přejít na večer, jenže večer mám internet tak pomalý, že při jeho slimáčím tempu bych se víc rozčiloval než soustředil na psaní. Zůstanu tedy u rána, i když nezaručuji, jestli se toto mé psaní bude dát přes zimu číst - nemám rád zimu, nelyžuji, neběžkařím, nesáňkuji, do hor nejezdím, jak vidíte, pro zimu (a asi i pro léto) jsem nepoužitelný. Když vidím všechny ty "poživače" zimních i letních radovánek, mám pocit, že jsem z jiného světa. Bohužel.

Nenapravitelně pochybuji, jestli tyto stránky, časopis, který dělám, práce pro Slovácké muzeum, a další a další projekty, do kterých se pouštím, mají nějaký smysl, jestli má smysl jim obětovat zimy i léta, má smysl zdrhat od novin a dalších lásek, ale čím dál víc poznávám, že jsem fakt naivka, měl bych se na všechno vykašlat, koupit lyže a plavky a od všech smyslů a nesmyslů život utéci někde do hor nebo moří ... Pojďme raději velmi rychle k jinému tématu - přeháním a plácám, každá práce má přece svůj smysl, co bychom u moře nebo v horách dělali?! :)

Na fotce, přiložené k tomuto článečku, si můžete prohlédnout - pokud vás to někoho zajímá - titulní fotografii nového čísla Časopisu Ostrožska a Horňácka. Není to ještě definitivně jisté, ale zatím se zdá, že časopis s touto titulkou vyjede příští týden z tiskárny a objeví se na pultech mnoha obchodů v našem regionu. Fotečka je to z biřmování v Lipově, líbí se mi, mám pocit, že "něco" říká, když jsem ji konzultoval s několika lidmi, také se jim líbila.

Tak mi třeba napište někdo z vás, jestli byste ji také vybrali nebo mi doporučili jinou - s klidem dám třeba tu vaši, pokud fotíte! (Stejně se mi zdá, že byste občas mohli napsat, co si myslíte o těchto stránkách, navrhnout nějaké vylepšení, poradit mi s novinkami, poslat zajímavý text nebo fotky, a ne jenom tak pohodlně kliknout sem na stránky, přečíst si, co jsem lopotně dával dohromady a pak si zase odplout k jinému čtení).

Takže, co jsem dal do titulku, o čem mám psát? Jo, o časopisu, o šestce. Ale mám něco psát, už teď, když jsem přepl sem na stránky a začal zimou a létem, jsem nervózní, protože místo, abych vylepšoval poslední detaily časopisu, ztrácím čas tady na stránkách. Ale když nebudu stránky aktualizovat, nebudete na ně chodit :)

Co napsat o čísle šest? Všechny texty a fotky mám tolikrát projíté očima, pročtené, proškrtané, popřepisované a "prozpochybňované", že bych mohl texty zpaměti odvyprávět a fotky zpaměti nakreslit, tak jsem asi sžitý s každou stránkou časopisu. Těžko se mi proto píše nějaký "výcuc", já bych byl nejraději, kdybyste si časopis koupili, pročetli a pak mi napsali, co se vám na něm zdá a nezdá. Vím, že není pro každého, vím, že je spíše pro starší a "duchovnější", chápu, že to není pro každého jeho šálek čaje, ale mohli byste pro mě alespoň něco málo udělat :)

S klidem si zanadávejte, i takové nadávání má pro mé psaní časopisu velký smysl - doufám, že víte, že předcházející čísla najdete kompletní tady na stránkách v pravé liště, takže můžete nadávat a sepisovat připomínky až do zblbnutí...

Jak to ale znám, budou zřejmě opět dvě typické reakce. Jedna reakce, zatím nejčastější - časopis je výborný, velmi se nám líbí, takové čtení jinde není. Druhá reakce, méně častá, ale slyším ji - je tam moc farářů, moc krojovaných, je to pro staré. Tak nějak vypadá zatím "debata" nad časopisem. Potřeboval bych redakční radu, lidi, s novinářským srdcem (ale nejen je, vítám každý názor!), jenže kde je najít? Něco bych nasbíral, jenže většina z nich je myšlenkama jinde, mají svou práci, své projekty.

Mimochodem, poznávám, jak každý máme ty své jediné nejlepší projekty, a jen strašně málo jsme ochotni ponořit se do projektů jiných, seznámit se s nimi a autorovi takového projektu dát dobré nápady a obohatit jeho vlastní práci (a netýká se to jen psaní) - to nyní kriticky píši i na svou adresu, také jsem zahleděný především sám do sebe a svých věcí...

Takže už bych měl konečně napsat něco o časopisu. Zase jsou v něm faráři, zase jsou v něm krojovaní, zase jsem v něm duchovní témata, zase jsou v něm clitlivější články. Prostě hrůza :) Ale tentokrát jsem vyslyšel prosby vydavatele a dal jsem tam také otevřenou čističku, opravenou silnici, udělané dětské hřiště :) Jen těch farářů je tam asi moc, jeden článek (o statečném knězi, kterého pronásledovali komunisté) jsem dokonce z čísla stáhl a nechal do čísla dalšího, i ta titulní strana je taková "kostelní" - tož nevím, jestli se ji rozhodne vydavatel vytisknout. Mám připravenou náhradní - také "kostelní", z Boršic u Blatnice :)

Možná jsem vás některé vystrašil, nebojte, věřím, že časopis je pestrý, snažil jsem se, abych oslovil co největší okruh čtenářů. Nechybí tedy ani Partyzánský samopal v Ostrožské Lhotě, mažoretky z Hluku, Slovenky na poli, vinaři z Blatnice, výlov rybníku v Blatničce, zámek ve Veselí nad Moravou. Teď před vytisknutím časopisu mi dělá starosti hlavně zámek, s každým dnem cítím více, jak moc zajímavě by šlo toto téma zpracovat, takže přepisuji a přepisuji, navíc mi záleží na tom, aby měl časopis právě ve Veselí mnoho čtenářů, není jednoduché docílit toho, aby je časopis zajímal.

V tomto, ale i jiných případech zjišťuji, jak nesmírně důležití jsou prodejci časopisu. Nesmírně!!!!!!!!!!!!!! Nevěřili byste. Až při druhém čísle se mi například ozval jeden vedoucí Jednoty ve Veselí. Časopis se mu líbil a chtěl ho prodávat. Vzal si okamžitě sto kusů a během pár dnů je prodal. Všechny! A pak zase a zase a zase. Kouzlo bylo samozřejmě v tom, že časopis chtěl prodávat a uměl ho dát do obchodu tak, že lidé ho opravdu nemohli přehlédnout.

Bože, když to srovnávám s některými jinými (naštěstí jich není moc) prodejci, kteří mi řeknou, že těch deset kusů opravdu, ale opravdu nemohli prodat a lidi je nechtěli, kroutím hlavou. Zejména, když prodejce potom časopis vytáhne někde z desáté poličky, kde je prach skoro tlustější než časopis. Ale abych nehaněl prodejce, jsem na nich závislý a vděčný jim - pokud časopis někde moc nejde, je to především chyba toho, kdo časopis dělá. Tak to chodí v tržním hospodařství, volby nevolby :)

Už je článek dlouhý a pátek krátký, nebudu vás zdržovat, stejně podle čtennosti vidím,že v pátek pospícháze z práce a na čtení nemáte tolik času :) :)

Venku se mezitím udělalo krásně, neměl bych to psát, ale vykašlete se na "smysly" a "hloubky" a "užitečnosti" a "nutnosti" své práce a vyrazte se o víkendu radovat. Než vám skočí na záda smrtka nebo Parkinson, tak vám stejně zůstanou na život jen vzpomínky na tuto radost, všechny práce pohltí zmar a popel - já vím, končím hrozně pesimisticky. Ale myslím, že to je nejlepší způsob, jak zbavit pesimismu své čtenáře :) O časopisu tedy příště, přes víkend budu stejně dávat na stránky pár aktualit.... A nezapomeňte o Dušičkách zajít za svými příbuznými a popovídat si s nimi...

RB