Já vím, mnozí (zejména ti mladší) se musíte mé radosti nad prvním vlastním videem tady na stránkách smát nebo se chytat za hlavu. Radovat se takto v roce 2008 nad videem je opravdu na hlavu, vždyť všude na internetu jsou desítky milionů videozáznamů, a to už pěkných pár roků. Ale já mám opravdu obrovskou radost! Jsem šťastný, že můžete být například takto na chvíli s lhotským dětmi nebo že budete moci jindy pocítit atmosféru mnohých dalších míst Slovácka. 

V tomto případě vás ale prosím o kapku pochopení a shovívavosti, jsem ten největší antitalent na techniku (i některé další věci) jakého jen znám. Velmi dlouho jsem toužil dostat na své stránky vlastní video, a to už za doby mých původních stránek www.slovacko.org, ale nikdy se mi to nepodařilo. Vyslechl jsem několik přednášek na téma dávání videa na stránky, mám několik desítek videozáznamů, které jsem pořídil všude možně, několikrát jsem zkoušel video dát na stránky, ale nic. Až nyní!!!!!!!!!!!!!!! :) Naše stránky začaly mluvit, mají hlas, a já věřím, že co nejčastěji pocítíte "vřelost" tohoto hlasu i obrázků!!!

Samozřejmě - technická kvalita je nedobrá! Ale já vám hned dodám - je mi to částečně jedno! Pro mě je opravdu nejdůležitější onen začátek. Znám se a vím, že po tomto prvním impulsu budu dělat všechno pro to, abyste tady na stránkách jednou vídali videozáznamy v perfektní kvalitě, co nejlépe natočené a zachycující lidi a události, které mají svůj smysl. Budu se držet toho, co osobně považuji stále za nejvíce smysluplné - i s kamerou budu putovat za lidmi, kteří skutečně žijí, kteří se nedívají v zrcadle jen sami na sebe a nestrkají pod sebe jedno zlaté vejce za druhým, zajímají mě lidé, kteří mají srdce tak velké, že vždycky hledí na to, aby jím zahřáli co nejvíce lidé kolem sebe.     

I kdyby se mi kvalita nepodařila, můžete mi věřit, že to nepovažuji za podstatné. Jestliže někde stojím s větším foťákem, videokamerou (tedy s menším foťákem, protože nakonec jsem přešel z docela kvalitního videa na obyčejný foťáček) nebo diktafonem, nejsem nijak důležitý, důležité nejsou ani fotky, video nebo zvuková nahrávka, důležitý je jen a jen děj, který se odehrává přede mnou, jestliže je někde například nějaká tradice, důležité je, že existuje a bude existovat dál. Já vím, trošku přeháním, občas záznam smysl má, třeba, když někdo bude chtít navázat na nějakou tradici (nebo s ní přijít jinde) a záznam mu v tom pomůže.

Znám ale řadu akcí, z nichž jsou krásné fotky či videozáznamy, a ta akce stojí za starou belu, například umírá, protože svým způsobem umírá život v tom kterém místě. K čemu fotky a videa?! Aby se jimi honosil nějaký fotograf nebo kameraman? K čertu s nimi! Cítím to i sám v sobě stále víc. Fotíš něco, natáčíš něco a máš pocit, že to, co snímáš, není ono? Tak zahoď kameru a foťák, přidej se k těm, kteří potřebují jakoukoliv pomoc, oživ tradici, přiveď tam a tam život, nedívej se na to, jak ti před tebou se evidentně trápí!

I já jsem jen nedůležitým služebníkem, obdivovatelem a pozorovatelem dějů a lidí kolem sebe, přál bych si být neviditelný a němý, nevím, jak se to stalo, ale každý den se raduji z toho, že mám to štěstí či dar pokoušet se přibližovat vám ony děje a lidi kolem sebe slovem či obrazem.    

První videozáznam je krátký, nemá ani minutku, symbolicky jsem chtěl začít Ostrožskou Lhotou a dětmi. Proto jsem vás chtěl svým prvním vlastním záznamem na těchto stránkách zavést do Ostrožské Lhoty, abyste pocítili atmosféru sobotního večera, kdy dětský lhotský folklorní soubor slavil dvacet let existence. K oslavám se vrátím ještě tady na stránkách a hlavně v lednovém čísle Časopisu Ostrožsko a Horňácko.

Od tohoto týdne se začnou objevovat na stránkách další viodezáznamy. Druhý se bude týkat opět Kameňáčku, ve třetím vám chci nabídnout spisovatele Arnošta Lustiga. Minulý týden pobýval v Uherském Hradišti, a já bych vám rád přiblížil jeho odpověď na jednu z otázek - týkala se jeho přežití v koncentračním táborech za druhé světové války, strašlivé události likvidace člověka, s kterou musí být seznamován každý, kdo na tento svět přijde. Promiňte mi tuto připomínku, když teď slyším některé  "dobráky", jak fandí útokům rasistů na Romy, vzpomenu si na povídání pamětníků: "Když za války "opouštěli" Židé své domovy, mnozí sousedé se v tichosti radovali a opakovali si - Židé jdou na mýdlo."

A tady se už prosím podívejte na děti z Kameňáčku, první část písničky... 

... a tady už je druhá část písničky

A tady je Háječek, "starší brácha" Kameňáčku

A tady zpívají holky z Kameňáčku

Zpívá Lucka Bachanová

V ÚTERÝ DOPLNĚNO - záběry ze zkoušky, kde můžete vidět i vedoucí dětí - patří jim obrovský dík za vše, co pro děti a Lhotu dělají! 

A ještě ve STŘEDU doplněno o poslední video - zpívající a tančící Háječek

Škoda, že jsem nenatočil besedu u cimbálu, která následovala po "oficiálním" vystoupení. Tak veselo a živo nebylo na lhotském tanečním parketu už dlouho... I když ani nedávný country bál v těchto místech určitě nebyl špatný :)  

RB