Tak to

Stále s ním o tom, že třeba tady ze Slovácka se někdo ozve a sdělí mi: "Pane Bartoníčku, tady u nás nahráváme povídání pamětníků, děláme to pravidelně a máme už celou řadu lidí, jejichž vzpomínky a mnohé zkušenosti by jinak s nimi odešly do hrobu."

Tedy, o tomto sním, přál bych si, abychom takto životy pamětníků zachovávali, zatím jsem v tom ale spíše skeptik.  Mluvím o této nutnosti často, často k tomu vyzývám i tady na svých stránkách, a přestože si mé prosby čtou tisíce lidí, odezva žádná. Mnohdy někam přijedu a slyším. "Ano, byl to zajímavý člověk s životem, který byl byl na velké povídání, ale bohužel, nikdo jeho vzpomínky nenahrál."

I proto sem dávám následující příspěvek s trojicí slečen, které mám skutečně rád. Potkal jsem je náhodou, když mi loni volala paní Křiváková z hostětínského sdružení Veroniva, jestli bych u nich nemohl nahrávat jejich pamětníky, tedy nejstarší obyvatele. Tehdy mi také řekla, že má ony tři slečny, které se budou rády na nahrávání podílet. Sešli jsme se, začali nahrávat a nakonec udělali v Hostětíně i jeden velmi hezký podvečer, kde jsme celý projekt "prezentovali". Psal jsem o něm velmi podrobně TADY.

Nyní bych vás chtěl informovat, že tyto tři sympatické slečny prezentovaly svou práci v muzeu v Bojkovicích, kam byly minulý týden pozvány. Přišel jsem se podívat, dívky jsem poslouchal, natočil toto video, a z celého projektu i holek měl velmi dobrý pocit. Byl jsem šťastný, že celý projekt dělaly a dělají s takovou chutí, navíc o něm dokáží i pěkně vyprávět. Místní muzejní spolek měl zrovna výroční zasedání, a když na ně dívky povídaly, členové spolku je velmi pozorně poslouchali.

I proto bych chtěl moc poděkovat holkám, chtěl bych poděkovat paní Křivákové z Hluku, která má ve Veronice  projekt na starosti a moc nám pomáhala, chtěl bych poděkovat vedení bojkovského muzea se skvělým panem ředitelem Tomášem Hamrlíkem, a chtěl bych poslat díky také panu Vlastimilu Halovi z muzejního spolku. Oba dva se totiž na prezentaci v Hostětíně byli podívat a poté holky do Bojkovic pozvali. Navíc při zasedání muzejního spolku nechyběl starosta Bojkovic i ředitel místní školy - seděl jsem tam, poslouchal, díval se kolem sebe a měl pocit, jakobych byl doma, mezi lidmi, od kterých se člověku nechtělo vůbec odcházet. 

RB

Já vím, že videa typu pamětníci nemáte nějak zvláště v lásce, ale zkuste udělat výjimku a podívejte se, jak vypadal začátek setkání v Bojkovicích. A prosím, zkuste ono nahrávání pamětníků - rád vám pomůžu!

Na začátku uvidíte Soňu, Dominiku i Katku. "V dnešní zrychlené době, která je plná stresu a spěchu, je člověku zatěžko sednout si, zpomalit, a jen tak si povídat. Přesně tak, jak to bylo dřív, jak to znáte z dětství, když se rodina sešla a obyčejně dedeček nebo babička si vyprávěli své zážitky. Přesně tak jsme ale zpomalili mi s našimi pamětníky," začala Soňa půlhodinovou prezentaci, kdy promluvily všechny tři holky, které pustily i videukázky s povídáním pamětníků.