Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Tady je kompletní vydání časopisu o Slovácku - a také něco o jeho existenci

Vánoce se blíží, a tak jsem si říkal, že čtenářům stránek "nadělím" nejnovější vydání našeho Časopisu Ostrožska a Horňácka, které už je téměř všude vyprodáno. Jde o vydání listopad-prosinec 2008, vydání leden-únor 2009 v těchto dnech dokončuji a v obchodech se objeví do 10. ledna 2009. Věřím, že řada z vás se do něj alespoň podívá a třeba v něm najde i něco, co vás zaujme - moc bych si to přál. Jen upozorním, že kvalita fotek je v časopisu větší, v elektronické podobě jsou fotky hodně zmenšeny, to aby časopis prošel přes maily a také jste ho mohli na počítači lépe otvírat. 

Pro pravidelné a dlouhodobé čtenáře mých stránek nemá zřejmě smysl něco o časopisu psát, pro vás ostatní napíši jen několik nejstručnějších informací. Tento časopis je mým (a mých skvělých spolupracovníků) pokusem psát o Slovácku poněkud jinak, než se o něm píše v jiných médiích, která musí informovat především o aktuálním každodenním dění. Nevím, jestli bych dokázal přesně vysvětlit, jak jinak se snažím časopis dělat, ale mám pocit, že mnozí čtenáři rozumí tomu, o co se snažím. Možná nejlépe vystihla mou snahu paní, která mi poslala mejlík v tomto týdnu:

"Časopis je šitý přímo na míru lidem v tom regionu žijícím, všichni se tam najdou a všichni se mohou cítit jako jedna velká rodina, kterou spojují krásné tradice kraje. Časopis je tak citlivě a krásně napsán, i kdybych nevěděla, že z tohoto kraje pocházíte, tak poznám, že tam musíte mít své kořeny. Tak se srdíčkem a duší nemůže své pocity a myšlenky předávat dál jen člověk, který není spojen s tímto krajem přímo "pupeční šňůrou". Je to určitě dar, který musíte využít."

Moc a moc se omlouvám, že jsem se rozhodl tento mail tady otisknout, až příliš mi lichotí a až příliš zavání mojí sebechválou, ale chtěl jsem tímto mailem poprvé a naposledy ukázat, v čem tkví podstata toho, proč mi tak nesmírně moc na časopisu záleží. Samozřejme - mnoho věcí musím vylepšovat, na takové psaní, které jsem citoval, se můžu podívat jen rychle a s pokorou, abych nezpychl. Ale reakce čtenářů, a to často i čtenářů, kteří vůbec na Ostrožsku ani na Horňácku nebydlí, mi naznačují, že nejdu po špatné cestě.   

Moc bych si přál, abych mohl časopis dělat o celém Slovácku, ale zatím píši o mikroregionech Ostrožska a Horňácka, protože právě vedení těchto mikroregionů a starostové z těchto míst se rozhodli časopis finančně dotovat. Nejde o malé peníze, o to vděčnější jsem jim za tuto podporu, nesmírně bychom potřebovali podporu inzerentů a sponzorů.

Pokud jde o budoucnost časopisu, o tu se prakticky obávám při každém čísle. Je malý zázrak, že už rok vychází, a bude velký zázrak, pokud bude vycházet i tento rok. Zatím největší snahu zastavit vydávání časopisu má vedení Veselí nad Moravou, konkrétně starosta a místostarosta. Na jednání mikroregionu pochopitelně vysvětlovali svůj nesouhlas s vydáváním časopisu jeho finanční náročností, ale všem nám bylo jasné, že důvod je jiný - v časopise jsem totiž napsal kritickou připomínku právě ke starostovi. A to se bohužel neodpouští, na Slovácku, ani nikde jinde. Když jsem s ním dělal rozhovor, setkal jsem se totiž s chováním (zvídavější či ostřejší dotaz znamenal hodně podrážděnou reakci), které jsem za patnáct let v novinařině v Brně a Praze nepoznal - a to jsem určitě mluvil s většími "esy" než starostou nějakého města (při vší úctě ke starostům, protože jejich práce je hodně náročná).

Co bude dál? Nezbývá, než se maximálně snažit dál a dál časopis vylepšovat, ukazovat lidem na veselské radnici nebo kdekoliv jinde, že časopis svůj smysl má, a samozřejmě vrhnout více sil i na shánění peněz. Rád bych udržel časopisu jeho nekomerční, spíše kulturní charakter, existuje na Slovácku mnoho témat a lidí, o kterých lze psát "jinak", než je to ve většině  jiných médiích. Nemůžu se však věnovat jenom tradicím nebo kultuře obecně, tím, že časopis vydávají mikroregiony, je třeba, aby tam byly také "úřednií" obecní informace 

Rád bych se ještě zmínil o jednom článku v tomto čísle, týká se práce slovenských žen na polích v našem regionu. V článku jsem se snažil ukázat proměnu Slovácka naříklad i na tom, jak na polích už nedělají v drtivé většině místní ženy, ale právě ženy ze Slovenska. O víkendu jsem potkal jednu nazlobenou paní, která mi docela oprávněně vyčítala, že je tento článek nespravedlivý k místním ženám - a začala mi v rychlosti vyprávět svůj příběh. Omlouval jsem se jí, její příběh byl pro mě zcela neznámý a bohužel mi o této části historie nikdo nic neřekl. Tedy stručně.

Paní mi vyprávěla o celé skupině žen, které musely v roce 1995 práci na polích ukončit, podle ní šlo ze strany majitelů o velmi necitlivý vyhazov, které některé ženy velmi těžce nesly. Majitelé chtěli podle této ženy jednoznačně ušetřit peníze, místní ženy se jim proto nehodily a začali dovážet Slovenky. Tedy tolik doplněk k jednomu článku, opravdu jsem to nikdy dříve netušil. Jsem si ale velmi dobře vědom, že velké množství lidí, zejména žen, nechalo třeba zrovna tady na polích své zdraví - teď mě moc mrzí, že jsem toto do článku nenapsal. Vidíte, teď mě napadlo, že bych měl najít způsob, jak to napsat do lednového čísla. Za vaše reakce a připomínky, ať jsou jakékoliv, vám budu velmi vděčný! 

RB 

Ps. Postupně se také snažím dávat k časopisu něco ve stylu bonusu, který se skládá z dalších fotek a textů, které se už do časopisu nevešly. Tyto bonusy najdete prosím TADY.     

A ještě jeden dodatek. Časopis zřejmě změní název, není dobré, když slovo časopis je přímo v názvu. Proto hledáme jiný, můžete se zúčastnit hlasování TADY, zatím se zdá, že od nového roku bude název časopisu tento: Krajem sv. Antonínka...  

A když překliknete sem, můžete si také objednat předplatné časopisu. Nebojte se, v roce 2009 bude ještě určitě vycházet! :)

Soubory ke stažení