Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Štastnou ruku, vážení čtenáři... Ať jednou ten fotbalový, gigantický a fantastický Bayern i Německo doženeme!

Jásat či nejásat? Po třech letech je to tady, v předčasných parlamentních volbách se ukáže, kdože se dostane k moci, penězům i zodpovědnosti. Jak to vidíte?

Vytáhne se ČSSD nad osudových třicet procent a dostane šanci sestavit pevnější vládu? A kdo ji bude sestavovat - Sobotka nebo Zemanův muž Hašek? A co komunisté, budou mít šanci po letech zase ovlivňovat dění v zemi? A Babiš? Jak moc či málo procent nakonec dostane? A půjde do vlády nebo bude v opozici, jak pořád tvrdí? A co další kritik všeho a všude, Okamura? Dostane se nad pět procent? A nedostane se nakonec nad deset procent? A co věčně kandidující Bobošíková? Podaří se jí konečně zasednout mezi poslanci, nebo jí to zase nevyjde? A nezapomeňme na ODS - jak moc dostane na frak? A co z toho nakonec vyvodí? Koho hodí přes palubu? A zelení? Zůstanou jako skoro vždycky před branou do parlamentu? A ještě tu máme sympatické svobodné, piráty a kdoví koho ještě. Když člověk prochází kandidátky, hledí, kdo všechno usiluje naše hlasy. Tak co ti svobodní a piráti? A ještě Topka! Bude držet prapor pravice, nebo také jí to voliči spočítají?

Tolik otázek, otázek, otázek. Vždyť to je napínavější, než cokoliv jiného, přitom uteče pár hodin a už budeme znát na většinu těchto otázek odpovědi. Letos zase po čase sleduji volby zblízka, píši o nich v MF DNES, takže o to více jsem možná i zvědavý. Při rozdělování práce v novinách na mě vyšlo ANO, takže v jejich štábu budu sledovat výsledky voleb - především těch ve středních Čechách. Uvidíme, jaká tam bude atmosféra, každopádně jsem přesvědčený, že takto jednotně se tamní straníci sejdou možná naposledy. Za ANO kandidují velmi různorodí lidé a jaksi si nedovedu představit, že by vydrželi pod jednou "vlajkou". Ale kdoví, třeba překvapí.

Vidíte, ještě jsem se nezmínil o křesťanských demokratech, které letos tady na webu dost podporuji. I u nich mám určitě otázku, jak dopadnou. Možná to bude přes pět procent, možná ne. Kéž by to bylo alespoň deset, pokud máte máte poslanců, máloco můžete prosadit či ovlivnit. Já budu psát především o středočeských kandidátech, kde je situace zcela jiná než u nás na Moravě. Ve středních Čechách budou křesťanští demokraté šťastní z jednoho poslance. A jak to bude u nás na Slovácku? Jak v celém Zlínském kraji? A jak na jižní Moravě? Přál bych si, abychom KDU-ČSL opět posadili do Poslanecké sněmovny. Věřím, že tam bude zastupovat ze všeho nejvíce hodnoty, na kterých "stojí" náš rodný kraj. Tož - uvidíme. Předseda Bělobrádek není zrovna moc nevýrazný a není ani žádný velký rétor, na druhé straně vystupoval slušně - jenže, kde dnes chcete se slušností uspět? 

Původně jsem chtěl psát také o stavu politiky (ale také stavu českého voliče i stavu apatického občanstva), ale nakonec se na to vykašlu. Vždyť to nemá smysl, člověk nemá slov, stejně jako když je neměl při sledování středečního fotbalového mače mezi naší mistrovskou, vychvalovanou, velebenou Plzní a Bayernem Mnichov.

Rozdíl v obou mužstvech byl obrovský, ohromný, nekonečný, šílený. Tak jako je rozdíl mezi naší zemí a Německem. Tak jako je rozdíl mezi platem u nás a v Německu - ten náš je v porovnání s cenami strašný. Tak jako je rozdíl skoro ve všem, v čem bychom se porovnávali. Jen ty ceny jsou nepochopitelně skoro stejné. Tak blízko ležíme a tak se lišíme. Oni jsou nahoře. My jsme dole. Je to skličující pocit. Tak skličující, že nedává žádnou náladu k psaní. Každý hráč Plzně má v porovnání s tím z Bayernu ohromné nedostatky, rezervy. Každá oblast našeho českého života má ohromné rezervy v porování s fungováním německého státu.

Vybudovat třeba jen "B" tým Bayernu Mnichov, je v českých poměrech prakticky nemožné. Vybudovat alespoň "béčkové" Německo se zdá také v našich poměrech nemožné. A to jsme kdysi, pamatujete, věřili tomu, že to Německo za pár let dostihneme...

Kéž by to bylo tak prostinké a jednoduché, že bychom zvolili "tu svou" stranu a ona by ty Němce (místo nás) dohnala... 

RB